DRAHLOVSKÝ-ČAPKA Josef 13.12.1847-11.6.1926: Porovnání verzí

Z Personal
(DRAHLOVSKÝ_Josef_13.12.1847-18.6.1926)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Josef DRAHLOVSKÝ
+
| jméno = Josef DRAHLOVSKÝ-ČAPKA
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 13.12.1847
 
| datum narození = 13.12.1847
| místo narození =  
+
| místo narození = Drahlov u Olomouce
| datum úmrtí = 18.6.1926
+
| datum úmrtí = 11.6.1926
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Přarov
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
 
78- Hudební interpret
 
78- Hudební interpret
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef DRAHLOVSKÝ
+
}}
 +
'''DRAHLOVSKÝ-ČAPKA, Josef''' ''(též ČAPEK-DRAHLOVSKÝ, ČÁPEK-DRAHLOVSKÝ, vl. jm. Čapka), * 13. 12. 1847 Drahlov u Olomouce, † 11. 6. 1926 Přerov, hudební skladatel, regenschori, sběratel lidových písní''
 +
 
 +
Absolvoval německé gymnázium v Olomouci (v době studií
 +
fundatista u sv. Mořice), pak varhanickou školu v Praze. Od
 +
1871 působil jako varhaník a ředitel kůru v kostele sv. Vavřince v Přerově. První sborovou skladbu ''Modré oči'' napsal pro pěvecké těleso, které založil a vedl na gymnáziu. Patřil k plodným
 +
skladatelům se zřetelným dvořákovským vlivem a stal se
 +
horlivým zastáncem ceciliánské reformy v chrámovém zpěvu.
 +
Učil zpěv na gymnáziu a zapojil se do kulturního a hudebního
 +
života v Přerově. Řídil pěvecké a hudební sdružení Přerub a po
 +
vzniku zpěvního dámského odboru Vlastimila (založen 1883)
 +
vedl i toto těleso. Napsal přes 200 skladeb, z nichž byly oblíbeny
 +
např. Moravské trojzpěvy, op. 67, 93 a 94, ''Moravské dvojzpěvy'', op. 81 a 87 a ''Moravské tance'' pro orchestr. Komponoval komorní díla, jako čtyřruční klavírní ''Legendy I–II'', ''Maděry'',
 +
''Hudební obrázky'' a ''Písně beze slov'' pro housle a klavír. Pro orchestr
 +
složil 6 legend, 6 capricií, 3 symfonie, dále ''Moravské''
 +
''tance'' op. 62 a 169, které byly provedeny 1895 K. Kovařovicem
 +
na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze. D. psal
 +
písně a mužské, ženské i smíšené sbory, mj. na slova lidové
 +
poezie, kantáty a oratoria (''Husitská'', ''Tři doby země české'' na slova
 +
Boleslava Jablonského, ''Vodník'' na slova Jana z Hvězdy). Byl
 +
autorem zpěvoher. S J. V. Soukupem složil hudbu k vánoční
 +
hře na libreto J. Š. Baara, zpěvohru ''Bramborová vojna'' a řadu
 +
chrámových skladeb, kromě jiného 18 mší, tedea, nešpory,
 +
litanie, ofertoria, několik stovek varhanních předeher aj. Upravoval
 +
lidové písně a tance. Ve sbírkách Etnologického ústavu
 +
AV ČR v Brně bylo uloženo 38 jeho klavírních úprav lidových
 +
figurálních tanců z Velkého Meziříčí a okolí z roku 1892 a stejný počet z 1894. Pocházely od jiných sběratelů (A. Skřivanová, M. Čermáková), D. je jednoduchým způsobem upravil.
 +
Sepsal také pojednání s názvem ''O tanci'', přiložené k dopisu
 +
L. Janáčkovi z 20. 3. 1894 (uloženo tamtéž). V rukopise zůstal
 +
taneční repertoár z různých částí Hané (hanácké tance obecně,
 +
dále z okolí Kroměříže a Chropyně, z Přerovska, Olomoucka
 +
a Prostějovska) s připojenými poznámkami o instrumentálním
 +
doprovodu. Z výsledků sběratelské činnosti D. vybral F. Bartoš
 +
92 zápisů pro svou třetí písňovou sbírku (F. Bartoš – L. Janáček, ''Národní písně moravské v nově nasbírané'', 1899–1901). D. se stal členem národopisného odboru pro přípravu Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 28, s. 198; OSND 1/2, s. 1006; MSN 2, s. 374; HS 1, s. 261 až
 +
262; V. Fišmistrová, Hudební skladatel J. Č. D. a Přerov, in: Nové
 +
Přerovsko 11, č. 50, 13. 12. 2002, příloha Palackého 22 revue, s. II;
 +
O. Hrabalová, Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro
 +
etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně, 2, 1983, s. 31; J. Jirka,
 +
Přerovští dirigenti, kapelníci a sbormistři, in: Sborník Státního okresního
 +
archivu Přerov, 2007, s. 76–97; Pazdírek, s. 204–205; I. Sekerová, J. Č. D.,
 +
sbormistr a ředitel kůru sv. Vavřince v Přerově (závěrečná práce, Týnská
 +
vyšší odborná škola, Praha 2003).
 +
 
 +
Marta Toncrová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
Řádka 16: Řádka 62:
  
 
[[Kategorie:1847]]
 
[[Kategorie:1847]]
 +
[[Kategorie:Drahlov]]
 
[[Kategorie:1926]]
 
[[Kategorie:1926]]
 +
[[Kategorie:Přerov]]

Verze z 9. 2. 2017, 16:47

Josef DRAHLOVSKÝ-ČAPKA
Narození 13.12.1847
Místo narození Drahlov u Olomouce
Úmrtí 11.6.1926
Místo úmrtí Přarov
Povolání

77- Hudební skladatel

78- Hudební interpret

DRAHLOVSKÝ-ČAPKA, Josef (též ČAPEK-DRAHLOVSKÝ, ČÁPEK-DRAHLOVSKÝ, vl. jm. Čapka), * 13. 12. 1847 Drahlov u Olomouce, † 11. 6. 1926 Přerov, hudební skladatel, regenschori, sběratel lidových písní

Absolvoval německé gymnázium v Olomouci (v době studií fundatista u sv. Mořice), pak varhanickou školu v Praze. Od 1871 působil jako varhaník a ředitel kůru v kostele sv. Vavřince v Přerově. První sborovou skladbu Modré oči napsal pro pěvecké těleso, které založil a vedl na gymnáziu. Patřil k plodným skladatelům se zřetelným dvořákovským vlivem a stal se horlivým zastáncem ceciliánské reformy v chrámovém zpěvu. Učil zpěv na gymnáziu a zapojil se do kulturního a hudebního života v Přerově. Řídil pěvecké a hudební sdružení Přerub a po vzniku zpěvního dámského odboru Vlastimila (založen 1883) vedl i toto těleso. Napsal přes 200 skladeb, z nichž byly oblíbeny např. Moravské trojzpěvy, op. 67, 93 a 94, Moravské dvojzpěvy, op. 81 a 87 a Moravské tance pro orchestr. Komponoval komorní díla, jako čtyřruční klavírní Legendy I–II, Maděry, Hudební obrázky a Písně beze slov pro housle a klavír. Pro orchestr složil 6 legend, 6 capricií, 3 symfonie, dále Moravské tance op. 62 a 169, které byly provedeny 1895 K. Kovařovicem na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze. D. psal písně a mužské, ženské i smíšené sbory, mj. na slova lidové poezie, kantáty a oratoria (Husitská, Tři doby země české na slova Boleslava Jablonského, Vodník na slova Jana z Hvězdy). Byl autorem zpěvoher. S J. V. Soukupem složil hudbu k vánoční hře na libreto J. Š. Baara, zpěvohru Bramborová vojna a řadu chrámových skladeb, kromě jiného 18 mší, tedea, nešpory, litanie, ofertoria, několik stovek varhanních předeher aj. Upravoval lidové písně a tance. Ve sbírkách Etnologického ústavu AV ČR v Brně bylo uloženo 38 jeho klavírních úprav lidových figurálních tanců z Velkého Meziříčí a okolí z roku 1892 a stejný počet z 1894. Pocházely od jiných sběratelů (A. Skřivanová, M. Čermáková), D. je jednoduchým způsobem upravil. Sepsal také pojednání s názvem O tanci, přiložené k dopisu L. Janáčkovi z 20. 3. 1894 (uloženo tamtéž). V rukopise zůstal taneční repertoár z různých částí Hané (hanácké tance obecně, dále z okolí Kroměříže a Chropyně, z Přerovska, Olomoucka a Prostějovska) s připojenými poznámkami o instrumentálním doprovodu. Z výsledků sběratelské činnosti D. vybral F. Bartoš 92 zápisů pro svou třetí písňovou sbírku (F. Bartoš – L. Janáček, Národní písně moravské v nově nasbírané, 1899–1901). D. se stal členem národopisného odboru pro přípravu Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895.

L: OSN 28, s. 198; OSND 1/2, s. 1006; MSN 2, s. 374; HS 1, s. 261 až 262; V. Fišmistrová, Hudební skladatel J. Č. D. a Přerov, in: Nové Přerovsko 11, č. 50, 13. 12. 2002, příloha Palackého 22 revue, s. II; O. Hrabalová, Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně, 2, 1983, s. 31; J. Jirka, Přerovští dirigenti, kapelníci a sbormistři, in: Sborník Státního okresního archivu Přerov, 2007, s. 76–97; Pazdírek, s. 204–205; I. Sekerová, J. Č. D., sbormistr a ředitel kůru sv. Vavřince v Přerově (závěrečná práce, Týnská vyšší odborná škola, Praha 2003).

Marta Toncrová