DYK František 9.5.1902-7.6.1974: Porovnání verzí

Z Personal
(DYK_František_1902-7.6.1974)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = František DYK
 
| jméno = František DYK
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1902
+
| datum narození = 9.5.1902
 
| místo narození = Plzeň
 
| místo narození = Plzeň
 
| datum úmrtí = 7.6.1974
 
| datum úmrtí = 7.6.1974
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František DYK
+
}}
 +
 
 +
'''DYK, František,''' ''* 9. 5. 1902 Plzeň, † 7. 6. 1974 Praha, dirigent''
 +
 
 +
Absolvoval reálné gymnázium v Plzni a současně soukromě
 +
studoval (1910–20) kompozici a dirigování u Stanislava Sudy,
 +
Ludvíka Vítězslava Čelanského a Jana Janoty. 1916–26 působil
 +
jako korepetitor, sbormistr a dirigent orchestru Městského
 +
divadla v Plzni, 1926–28 dirigent Jihočeského divadla v Českých
 +
Budějovicích, 1928–29 Vinohradské zpěvohry, 1929 až
 +
1939 šéf orchestru Československého rozhlasu v Bratislavě,
 +
1939–62 v Praze, po 1962 dirigent lázeňského orchestru v Poděbradech.
 +
Stal se spoluzakladatelem a prvním dirigentem rozhlasového
 +
orchestru v Bratislavě, spoluautorem hudebního vysílání
 +
bratislavského Radiojournalu. Podílel se na pravidelném
 +
vysílání relací propagujících opery, operety a baletní hudbu
 +
(''Jedným prúdom'', ''Operetná hodina''). Díky vysoké úrovni je
 +
ve 30. letech přebíraly i další československé stanice (F. v. Suppé:
 +
''Krásná Galatea'', 1931; O. Nedbal: ''Donna Gloria'', 1934;
 +
F. Lehár: ''Veselá vdova'', J. Strauss: ''Cikánský baron'', E. Kálmán:
 +
''Hraběnka Marica'', 1936). Pod jeho vedením se repertoár orchestru
 +
orientoval hlavně na salonní a zábavnou hudbu, ale
 +
propagoval také díla G. Bizeta, J. L. Belly, P. I. Čajkovského,
 +
A. Dvořáka, V. Figuše-Bystrého, J. Haydna, A. Moyzesa,
 +
W. A.Mozarta,M. P.Musorgského, O.Nedbala,M. Schneidra-Trnavského, B. Smetany aj. Nastudoval scénickou hudbu
 +
k rozhlasovým dramatizacím ''Hájnikovy ženy'' (1934), ''Peera''
 +
''Gynta'' (1935, s hudbou E. Griega), ''Hamleta'', ''Krále Svätopluka'',
 +
''Zvěstování'' (1936), ''Detvana'', ''Kocourkova'' (1937). Jako dirigent
 +
spolupracoval se Středočeským symfonickým orchestrem a pěveckým
 +
sborem Zora, jako koncertní hráč doprovázel na klavír
 +
přední operní pěvce.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/1, s. 320; V. Draxler, Začiatky bratislavského rozhlasu,
 +
Bratislava 1975, s. 199; Hudobný život 6, 1974, č. 17, s. 7; HS 1, s. 288
 +
až 289; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, Bratislava 1989,
 +
s. 343; BLS 2, s. 405; Tomeš 1, s. 281.
 +
 
 +
Anna Šourková
  
== Literatura ==
 
  SBS I, 535; ČBS, 128; HS 1, 288; Kalendárium ZČ 97, 35;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
 
[[Kategorie:1902]]
 
[[Kategorie:1902]]
 
[[Kategorie:Plzeň]]
 
[[Kategorie:Plzeň]]
 
[[Kategorie:1974]]
 
[[Kategorie:1974]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 9. 4. 2017, 17:34

František DYK
Narození 9.5.1902
Místo narození Plzeň
Úmrtí 7.6.1974
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret

DYK, František, * 9. 5. 1902 Plzeň, † 7. 6. 1974 Praha, dirigent

Absolvoval reálné gymnázium v Plzni a současně soukromě studoval (1910–20) kompozici a dirigování u Stanislava Sudy, Ludvíka Vítězslava Čelanského a Jana Janoty. 1916–26 působil jako korepetitor, sbormistr a dirigent orchestru Městského divadla v Plzni, 1926–28 dirigent Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, 1928–29 Vinohradské zpěvohry, 1929 až 1939 šéf orchestru Československého rozhlasu v Bratislavě, 1939–62 v Praze, po 1962 dirigent lázeňského orchestru v Poděbradech. Stal se spoluzakladatelem a prvním dirigentem rozhlasového orchestru v Bratislavě, spoluautorem hudebního vysílání bratislavského Radiojournalu. Podílel se na pravidelném vysílání relací propagujících opery, operety a baletní hudbu (Jedným prúdom, Operetná hodina). Díky vysoké úrovni je ve 30. letech přebíraly i další československé stanice (F. v. Suppé: Krásná Galatea, 1931; O. Nedbal: Donna Gloria, 1934; F. Lehár: Veselá vdova, J. Strauss: Cikánský baron, E. Kálmán: Hraběnka Marica, 1936). Pod jeho vedením se repertoár orchestru orientoval hlavně na salonní a zábavnou hudbu, ale propagoval také díla G. Bizeta, J. L. Belly, P. I. Čajkovského, A. Dvořáka, V. Figuše-Bystrého, J. Haydna, A. Moyzesa, W. A.Mozarta,M. P.Musorgského, O.Nedbala,M. Schneidra-Trnavského, B. Smetany aj. Nastudoval scénickou hudbu k rozhlasovým dramatizacím Hájnikovy ženy (1934), Peera Gynta (1935, s hudbou E. Griega), Hamleta, Krále Svätopluka, Zvěstování (1936), Detvana, Kocourkova (1937). Jako dirigent spolupracoval se Středočeským symfonickým orchestrem a pěveckým sborem Zora, jako koncertní hráč doprovázel na klavír přední operní pěvce.

L: OSND 2/1, s. 320; V. Draxler, Začiatky bratislavského rozhlasu, Bratislava 1975, s. 199; Hudobný život 6, 1974, č. 17, s. 7; HS 1, s. 288 až 289; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, Bratislava 1989, s. 343; BLS 2, s. 405; Tomeš 1, s. 281.

Anna Šourková