ENNIUS z Fenixfeldu Simon ?1520-20.2.1561: Porovnání verzí

Z Personal
(ENNIUS_z_Fenixfeldu_Šimon_1520-20.2.1561)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Šimon ENNIUS z Fenixfeldu
+
| jméno = Simon ENNIUS z Fenixfeldu
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1520
+
| datum narození = asi 1520
| místo narození =  
+
| místo narození = Klatovy
 
| datum úmrtí = 20.2.1561
 
| datum úmrtí = 20.2.1561
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Klatovy
| povolání = 61- Pedagog
+
| povolání = 61- Pedagog<br />43- Významný představitel obecní správy<br />63- Spisovatel<br />64- Překladatel<br />
43- Významný představitel obecní správy
+
63- Spisovatel
+
64- Překladatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Šimon ENNIUS z Fenixfeldu
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 607
 +
}}
 +
 
 +
'''ENNIUS z Fenixfeldu, Simon''' ''(též Šimon Klatovský), * asi 1520 Klatovy, † 20. 2. 1561 Klatovy, básník, překladatel, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny bohatého sladovníka, původně se jmenoval
 +
Konvos (Cumvos). Studia absolvoval v Litoměřicích. Poté
 +
odešel do Prahy, kde pobýval od 1543 na univerzitě a byl přijat
 +
do Rečkovy koleje. Po dosažení hodnosti bakaláře 1544
 +
(udáváno též 1545) učil na škole u sv. Jindřicha na Novém
 +
Městě, pak byl zmiňován jako správce školy v Rakovníku. Ve
 +
správcovské funkci pobýval 1546–47 ve Vysokém Mýtě. 1547
 +
se vrátil do Prahy a stal se pedagogem na Collinově soukromé
 +
škole. Jeho prostřednictvím se zapojil do básnické družiny humanistických
 +
básníků kolem zemského místosudího, zámožného a vzdělaného literárního mecenáše J. Hodějovského.
 +
1548 odešel E. z Prahy a zhruba dva roky vyučoval na škole
 +
v Prostějově. Pak pobýval ve Vídni, kde vydal dva spisy, první,
 +
básnický s názvem ''Sententiae aliquot ex Jesu Sirach excerptae et''
 +
''in carmen redactae…'' již 1548, druhý 1550 s titulem ''Historia''
 +
''ex libro, qui inscribitur Hester, de Mardochaeo…'' Do Čech se
 +
vrátil 1551 či spíše již 1550 a v Prostějově 1550 otiskl další
 +
dvě práce, krátkou chvalořeč na město Olomouc ''Breve encomium''
 +
''Olomucii metropolis a Epithalamion de nuptiis illustrissimi''
 +
''comitis … Ecci a Salmis et nobilissimae dominae Catharinae''
 +
''junioris a Bernsteyn…'' Z Prostějova přesídlil do rodiště, trvale
 +
se tam usadil, bohatě oženil a stal se váženým občanem. V Klatovech
 +
zastával řadu významných funkcí, byl rovněž členem
 +
městské rady. 1554 získal erb s přídomkem z Fenixfeldu (de
 +
Phoenico campo). Po E. smrti vydal Jan st. Hodějovský z Hodějova
 +
ve svém latinsky psaném čtyřdílném sborníku skladeb
 +
rozmanitých forem a metrických útvarů světského i náboženského
 +
obsahu z okruhu humanistických básníků soustřeďujících
 +
se kolem něho také některé E. básně, a to ve 2., 3. a 4.
 +
svazku ''Farragines poematum'' (1561–62). Soubor se stal nejrozsáhlejším
 +
dílem české humanistické poezie. 1565 byl v Norimberku
 +
vydán E. překlad z latiny do češtiny protestantské
 +
náboženskopolemické literatury, kronika biskupů a papežů od
 +
Roberta Barnesa, podepsaný jako Clatovinus (''Kronika a životuov''
 +
''sepsání najvrchnějších biskupouv římských, jináč papežův...'').
 +
E., který užíval řadu dalších jmen a jejich variant, mimo
 +
jiné Šimon de Phoenicio campo, Šimon Ennius Konvos
 +
z Fenixfeldu de Phoenico Campo, Šimon Ennius z Fenixfeldu,
 +
Šimon Ennius z Fönixfeldu, je řazen mezi významné humanistické,
 +
latinsky píšící básníky a překladatele, znám je také
 +
jako autor své biografie.
 +
 
 +
'''L:''' J. Jungmann, Dějiny literatury české. Od nejstarších dob do probuzení
 +
politického, 2. vyd. 1849, s. 161; Jireček 1, s. 185; RHB 3, s. 103–108;
 +
F. Dvorský, Paměti o školách českých, 1886, s. 153; H. Doležil, Politické
 +
a kulturní dějiny král. hlavního města Olomouce, 1903–1904, s. 237; BOS
 +
3, s. 795; Č. Zíbrt, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů
 +
českých a k starší české bibliografii, in: ČNM 87, 1913, s. 167; J. Biskup,
 +
Spisovatelé Klatovska 1 a 2, 1937–1939, passim; J. Martínek, Příspěvky
 +
k životopisu a charakteristice E. Š. Klatovského, in: Sborník Krajského vlastivědného
 +
muzea v Olomouci 4, 1958, s. 253-272; F. Buriánek, Literární
 +
Klatovy, 1962, s. 10; LČL 1, s. 665 (kde další literatura a E. edice); J. Vopravil,
 +
Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 528;
 +
Klatovský deník 20. 2. 2006.
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/250907 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
Řádka 18: Řádka 79:
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:64- Překladatel]]
 
[[Kategorie:64- Překladatel]]
 
 
[[Kategorie:1520]]
 
[[Kategorie:1520]]
 +
[[Kategorie:Klatovy]]
 
[[Kategorie:1561]]
 
[[Kategorie:1561]]
 +
[[Kategorie:Klatovy]]

Aktuální verze z 31. 10. 2019, 15:18

Simon ENNIUS z Fenixfeldu
Narození asi 1520
Místo narození Klatovy
Úmrtí 20.2.1561
Místo úmrtí Klatovy
Povolání 61- Pedagog
43- Významný představitel obecní správy
63- Spisovatel
64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 607

ENNIUS z Fenixfeldu, Simon (též Šimon Klatovský), * asi 1520 Klatovy, † 20. 2. 1561 Klatovy, básník, překladatel, pedagog

Pocházel z rodiny bohatého sladovníka, původně se jmenoval Konvos (Cumvos). Studia absolvoval v Litoměřicích. Poté odešel do Prahy, kde pobýval od 1543 na univerzitě a byl přijat do Rečkovy koleje. Po dosažení hodnosti bakaláře 1544 (udáváno též 1545) učil na škole u sv. Jindřicha na Novém Městě, pak byl zmiňován jako správce školy v Rakovníku. Ve správcovské funkci pobýval 1546–47 ve Vysokém Mýtě. 1547 se vrátil do Prahy a stal se pedagogem na Collinově soukromé škole. Jeho prostřednictvím se zapojil do básnické družiny humanistických básníků kolem zemského místosudího, zámožného a vzdělaného literárního mecenáše J. Hodějovského. 1548 odešel E. z Prahy a zhruba dva roky vyučoval na škole v Prostějově. Pak pobýval ve Vídni, kde vydal dva spisy, první, básnický s názvem Sententiae aliquot ex Jesu Sirach excerptae et in carmen redactae… již 1548, druhý 1550 s titulem Historia ex libro, qui inscribitur Hester, de Mardochaeo… Do Čech se vrátil 1551 či spíše již 1550 a v Prostějově 1550 otiskl další dvě práce, krátkou chvalořeč na město Olomouc Breve encomium Olomucii metropolis a Epithalamion de nuptiis illustrissimi comitis … Ecci a Salmis et nobilissimae dominae Catharinae junioris a Bernsteyn… Z Prostějova přesídlil do rodiště, trvale se tam usadil, bohatě oženil a stal se váženým občanem. V Klatovech zastával řadu významných funkcí, byl rovněž členem městské rady. 1554 získal erb s přídomkem z Fenixfeldu (de Phoenico campo). Po E. smrti vydal Jan st. Hodějovský z Hodějova ve svém latinsky psaném čtyřdílném sborníku skladeb rozmanitých forem a metrických útvarů světského i náboženského obsahu z okruhu humanistických básníků soustřeďujících se kolem něho také některé E. básně, a to ve 2., 3. a 4. svazku Farragines poematum (1561–62). Soubor se stal nejrozsáhlejším dílem české humanistické poezie. 1565 byl v Norimberku vydán E. překlad z latiny do češtiny protestantské náboženskopolemické literatury, kronika biskupů a papežů od Roberta Barnesa, podepsaný jako Clatovinus (Kronika a životuov sepsání najvrchnějších biskupouv římských, jináč papežův...). E., který užíval řadu dalších jmen a jejich variant, mimo jiné Šimon de Phoenicio campo, Šimon Ennius Konvos z Fenixfeldu de Phoenico Campo, Šimon Ennius z Fenixfeldu, Šimon Ennius z Fönixfeldu, je řazen mezi významné humanistické, latinsky píšící básníky a překladatele, znám je také jako autor své biografie.

L: J. Jungmann, Dějiny literatury české. Od nejstarších dob do probuzení politického, 2. vyd. 1849, s. 161; Jireček 1, s. 185; RHB 3, s. 103–108; F. Dvorský, Paměti o školách českých, 1886, s. 153; H. Doležil, Politické a kulturní dějiny král. hlavního města Olomouce, 1903–1904, s. 237; BOS 3, s. 795; Č. Zíbrt, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii, in: ČNM 87, 1913, s. 167; J. Biskup, Spisovatelé Klatovska 1 a 2, 1937–1939, passim; J. Martínek, Příspěvky k životopisu a charakteristice E. Š. Klatovského, in: Sborník Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 4, 1958, s. 253-272; F. Buriánek, Literární Klatovy, 1962, s. 10; LČL 1, s. 665 (kde další literatura a E. edice); J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 528; Klatovský deník 20. 2. 2006.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová