ERBAN Karel 9.5.1896-15.11.1969: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 15.11.1969
 
| datum úmrtí = 15.11.1969
 
| místo úmrtí = Tucson (Arizona, USA)
 
| místo úmrtí = Tucson (Arizona, USA)
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />68- Redaktor nebo žurnalista
68- Redaktor nebo žurnalista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 6
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 11. 11. 2019, 18:02

Karel ERBAN
Narození 9.5.1896
Místo narození Votice
Úmrtí 15.11.1969
Místo úmrtí Tucson (Arizona, USA)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 6

ERBAN, Karel, * 9. 5. 1896 Votice, † 15. 11. 1969 Tucson (Arizona, USA), novinář, diplomat

Pocházel z rodiny hodináře. 1914 maturoval na reálném gymnáziu v Praze a poté studoval zeměměřictví na české technice, studia však nedokončil. 1915–19 pracoval v Zemské účtárně v Praze a zároveň se věnoval novinářské činnosti především v regionálních listech; 1918–19 redigoval časopis Zítřek. Za první světové války se účastnil domácího protirakouského odboje; 1918 se podílel na založení Mladé generace České státoprávní demokracie a patřil k aktivistům Národní jednoty severočeské. 1919 vstoupil jako jeden z prvních úředníků do služeb Ministerstva zahraničních věcí ČSR a podílel se na budování jeho tiskového odboru; 1922–26 byl současně zahraničně politickým redaktorem pražského deníku Tribuna. 1923–24 působil jako tiskový atašé československého vyslanectví v Káhiře, 1927–30 vicekonzul v Batavii (Djakartě), 1931–38 tiskový atašé na vyslanectví v Haagu. V lednu 1939 byl odvolán do pražského ústředí, přidělen úřadu ministra bez portfeje Jiřího Havelky a poté tiskovému odboru prezidia ministerské rady, ale již 15. 4. 1939 odešel do zahraničí. 1939–40 organizoval československou zpravodajskou službu v Haagu a Amsterodamu, v polovině května 1940 přesídlil do Londýna, kde se zapojil do činnosti československých exilových státních struktur; 1940–41 přednosta informační služby Ministerstva zahraničních věcí v Londýně, 1941–44 chargé d’affaires, 1944–45 vyslanec u nizozemské exilové vlády v Londýně. Po skončení války pokračoval 1945–47 jako vyslanec v Nizozemsku; zasloužil se zejména o rozvoj československo-nizozemské hospodářské spolupráce. 1947–48 byl přednostou zpravodajského odboru Ministerstva zahraničních věcí v Praze. Koncem 1948 odešel do exilu, nejprve do Nizozemska, poté do SRN, kde 1951–62 působil v redakci rozhlasové stanice Svobodná Evropa v Mnichově. Od 1962 žil na odpočinku v Arizoně, přispíval do exilového tisku a psal memoáry.

L: Pejskar 1, s. 105–111; Tomeš 1, s. 293.

Josef Tomeš