FÜRST Bedřich Josef 16.2.1874-17.12.1961: Porovnání verzí

Z Personal
(FÜRST_Bedřich_16.2.1874-17.12.1961)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Bedřich FÜRST
+
| jméno = Bedřich Josef FÜRST
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 16.2.1874
 
| datum narození = 16.2.1874
| místo narození =  
+
| místo narození = Svojšice (u Pardubic)
 
| datum úmrtí = 17.12.1961
 
| datum úmrtí = 17.12.1961
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Mikulovice (u Pardubic)
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />23- Lesník nebo myslivec
23- Lesník nebo myslivec
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bedřich FÜRST
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 508
 +
}}
 +
 
 +
'''FÜRST, Bedřich Josef,''' ''* 16. 2. 1874 Svojšice (u Pardubic), † 17. 12. 1961 Mikulovice (u Pardubic), lesník, geometr, spisovatel''
 +
 
 +
Byl synem Bedřicha F., lesního na svěřenském velkostatku
 +
Choltice (u Přelouče) hraběte Jana Thuna-Hohensteina,
 +
a Anny, roz. Jiřičkové, z Hořic. 1892 absolvoval reálné gymnázium
 +
v Praze a 1895 vyšší lesnickou školu v Bělé pod Bezdězem.
 +
Půl roku před maturitou na gymnáziu zemřel jeho
 +
otec, avšak Thunova podpora mu umožnila studia dokončit.
 +
Nastoupil do lesnické praxe na velkostatcích Choltice,
 +
Plasy a Petrohrad, kde 1898 složil zkoušku pro samostatné
 +
lesní hospodáře. Na podzim 1898 se zapsal jako řádný posluchač
 +
zeměměřičství na zemědělském oddělení české techniky
 +
v Praze a po absolutoriu složil autorizační zkoušku pro civilní
 +
geometry. Pokračoval jako praktický lesník na velkostatku
 +
v Chlumci nad Cidlinou. Odtud byl vyslán na velkostatek Petriș
 +
v Sedmihradsku, kde provedl lesotechnické, zeměměřičské
 +
a zařizovací práce, dal zrekonstruovat lesní dráhu a stavět
 +
dřevěné smyky. 1903 se ujal funkce okresního lesního technika
 +
v Nepomuku a zhotovoval lesní hospodářské plány obecních
 +
lesů, potom vykonával technické a zařizovací práce pro
 +
velkostatek Ledeč nad Sázavou. 1905 si otevřel vlastní lesní
 +
technickou a zeměměřičskou kancelář v Benešově (u Prahy).
 +
Od 1912 pracoval jako člen výboru a osvětový či kulturní referent
 +
Jednoty českých lesníků zemí Koruny české a po 1919
 +
v Ústřední jednotě československého lesnictva. 1920–48 předsedal
 +
spolku Československá matice lesnická, jež se věnovala
 +
hlavně oborové literatuře a výstavnictví, 1921–33 stál v čele
 +
jednoty jako čestný předseda. 1924 se stal členem ČAZ, 1927 byl jmenován delegátem českého odboru Zemědělské rady pro
 +
Čechy a vykonával také funkci místopředsedy Inženýrské komory
 +
pro Čechy. Podílel se na založení a budování Slovanské
 +
obce lesnické, která ho zvolila svým prvním předsedou. Zúčastnil
 +
se mj. lesnického kongresu v Římě a lesnického veletrhu
 +
v Miláně (1926), několika zeměměřičských a jihoslovanských
 +
lesnických sjezdů. Soukromě procestoval Německo, Nizozemsko,
 +
Norsko, Švýcarsko, Itálii, Jugoslávii, Řecko, Egypt a Palestinu.
 +
 
 +
Kromě své profese se F. snažil prosadit jako beletristický, divadelní
 +
a odborný spisovatel. Psal do ''Háje'', ''Národních listů''
 +
od 1916 a do ''Národní politiky'' od 1918 náladové črty, obrázky
 +
a fejetony z přírody (soubory ''Obrázky a dojmy z přírody'',
 +
1917; ''Lesem a luhem'', 1920; ''Dojmy z přírody a z cest'',
 +
1940) a od 1931 navázal spolupráci také s deníkem ''Venkov''.
 +
Předtím vydal útlou beletristickou knížku autobiografického
 +
rázu ''Vzpomínky z života českého lesníka Václava Kaliny'' (1930).
 +
Otiskoval i články a úvahy v revuích a odborných časopisech
 +
či stavovských věstnících. Své nečetné divadelní hry postavil
 +
na jednostranně pojatém konfliktu mezi světem přírody i pravého
 +
lidství a mravně deformovaným panským a městským
 +
světem. Často přednášel hlavně o českém lesnictví a myslivosti,
 +
jejich osobnostech, seznamoval s přírodním svérázem Polabí,
 +
Benešovska, slovenských hor či regionů v cizině.
 +
 
 +
Na výstavě myslivosti v Praze 1933 obdržel stříbrnou medaili
 +
Československé myslivecké jednoty za zásluhy o mysliveckou
 +
literaturu a také byl vyznamenán jihoslovanským Řádem
 +
sv. Sávy.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: vydaná dramata: Facír, 1919; Matka, 1933; Lesní kouzla, 1934;
 +
Zelené hnízdo, 1937; Světýlko na dlani, 1956. Přednášky: O škodách způsobených
 +
mniškou a větry vzhledem na lesní zařízení a jeho novodobé cíle,
 +
1923; Biolley, 1925; Staří Slované v ráji říše lesní, 1925; Ochrana přírodních
 +
krás a lesních památek, 1926; Mezi lesníky v Holandsku, 1928; Josef Ressel,
 +
1929; Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, 1931. Ostatní: Lesy a tvorba
 +
dramatická, in: Československý les 26, 1946, s. 199–200.
 +
 
 +
'''L:''' LČL 1, s. 778 (se soupisem díla a literatury); Háj 47, 1918, s. 24; Lesnická
 +
práce 9, 1930, s. 196; J. Frič, Ing. B. F. šedesátníkem, in: VČAZ 10, 1934,
 +
s. 215–216; R. Friese, Ing. B. F. – sedmdesátníkem, in: Lesnická práce 23,
 +
1944, s. 127; Československý les 26, 1946, s. 48; G. Novotný, Tři lesní
 +
inženýři. Josef Opletal, Karel Šiman a Gustav Artner, 2015, s. 540, rejstřík.
 +
 
 +
'''P:''' SOA, Zámrsk, matrika nar. řkt. f. ú. Svinčany, sign. 4406, fol. 109; Archiv
 +
Národního zemědělského muzea, Praha, F. B. 1918–1961 (1 kart.).
 +
 
 +
Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
Řádka 16: Řádka 93:
  
 
[[Kategorie:1874]]
 
[[Kategorie:1874]]
 +
[[Kategorie:Svojšice]]
 
[[Kategorie:1961]]
 
[[Kategorie:1961]]
 +
[[Kategorie:Mikulovice]]

Aktuální verze z 27. 11. 2019, 18:19

Bedřich Josef FÜRST
Narození 16.2.1874
Místo narození Svojšice (u Pardubic)
Úmrtí 17.12.1961
Místo úmrtí Mikulovice (u Pardubic)
Povolání 63- Spisovatel
23- Lesník nebo myslivec
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 508

FÜRST, Bedřich Josef, * 16. 2. 1874 Svojšice (u Pardubic), † 17. 12. 1961 Mikulovice (u Pardubic), lesník, geometr, spisovatel

Byl synem Bedřicha F., lesního na svěřenském velkostatku Choltice (u Přelouče) hraběte Jana Thuna-Hohensteina, a Anny, roz. Jiřičkové, z Hořic. 1892 absolvoval reálné gymnázium v Praze a 1895 vyšší lesnickou školu v Bělé pod Bezdězem. Půl roku před maturitou na gymnáziu zemřel jeho otec, avšak Thunova podpora mu umožnila studia dokončit. Nastoupil do lesnické praxe na velkostatcích Choltice, Plasy a Petrohrad, kde 1898 složil zkoušku pro samostatné lesní hospodáře. Na podzim 1898 se zapsal jako řádný posluchač zeměměřičství na zemědělském oddělení české techniky v Praze a po absolutoriu složil autorizační zkoušku pro civilní geometry. Pokračoval jako praktický lesník na velkostatku v Chlumci nad Cidlinou. Odtud byl vyslán na velkostatek Petriș v Sedmihradsku, kde provedl lesotechnické, zeměměřičské a zařizovací práce, dal zrekonstruovat lesní dráhu a stavět dřevěné smyky. 1903 se ujal funkce okresního lesního technika v Nepomuku a zhotovoval lesní hospodářské plány obecních lesů, potom vykonával technické a zařizovací práce pro velkostatek Ledeč nad Sázavou. 1905 si otevřel vlastní lesní technickou a zeměměřičskou kancelář v Benešově (u Prahy). Od 1912 pracoval jako člen výboru a osvětový či kulturní referent Jednoty českých lesníků zemí Koruny české a po 1919 v Ústřední jednotě československého lesnictva. 1920–48 předsedal spolku Československá matice lesnická, jež se věnovala hlavně oborové literatuře a výstavnictví, 1921–33 stál v čele jednoty jako čestný předseda. 1924 se stal členem ČAZ, 1927 byl jmenován delegátem českého odboru Zemědělské rady pro Čechy a vykonával také funkci místopředsedy Inženýrské komory pro Čechy. Podílel se na založení a budování Slovanské obce lesnické, která ho zvolila svým prvním předsedou. Zúčastnil se mj. lesnického kongresu v Římě a lesnického veletrhu v Miláně (1926), několika zeměměřičských a jihoslovanských lesnických sjezdů. Soukromě procestoval Německo, Nizozemsko, Norsko, Švýcarsko, Itálii, Jugoslávii, Řecko, Egypt a Palestinu.

Kromě své profese se F. snažil prosadit jako beletristický, divadelní a odborný spisovatel. Psal do Háje, Národních listů od 1916 a do Národní politiky od 1918 náladové črty, obrázky a fejetony z přírody (soubory Obrázky a dojmy z přírody, 1917; Lesem a luhem, 1920; Dojmy z přírody a z cest, 1940) a od 1931 navázal spolupráci také s deníkem Venkov. Předtím vydal útlou beletristickou knížku autobiografického rázu Vzpomínky z života českého lesníka Václava Kaliny (1930). Otiskoval i články a úvahy v revuích a odborných časopisech či stavovských věstnících. Své nečetné divadelní hry postavil na jednostranně pojatém konfliktu mezi světem přírody i pravého lidství a mravně deformovaným panským a městským světem. Často přednášel hlavně o českém lesnictví a myslivosti, jejich osobnostech, seznamoval s přírodním svérázem Polabí, Benešovska, slovenských hor či regionů v cizině.

Na výstavě myslivosti v Praze 1933 obdržel stříbrnou medaili Československé myslivecké jednoty za zásluhy o mysliveckou literaturu a také byl vyznamenán jihoslovanským Řádem sv. Sávy.

D: výběr: vydaná dramata: Facír, 1919; Matka, 1933; Lesní kouzla, 1934; Zelené hnízdo, 1937; Světýlko na dlani, 1956. Přednášky: O škodách způsobených mniškou a větry vzhledem na lesní zařízení a jeho novodobé cíle, 1923; Biolley, 1925; Staří Slované v ráji říše lesní, 1925; Ochrana přírodních krás a lesních památek, 1926; Mezi lesníky v Holandsku, 1928; Josef Ressel, 1929; Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, 1931. Ostatní: Lesy a tvorba dramatická, in: Československý les 26, 1946, s. 199–200.

L: LČL 1, s. 778 (se soupisem díla a literatury); Háj 47, 1918, s. 24; Lesnická práce 9, 1930, s. 196; J. Frič, Ing. B. F. šedesátníkem, in: VČAZ 10, 1934, s. 215–216; R. Friese, Ing. B. F. – sedmdesátníkem, in: Lesnická práce 23, 1944, s. 127; Československý les 26, 1946, s. 48; G. Novotný, Tři lesní inženýři. Josef Opletal, Karel Šiman a Gustav Artner, 2015, s. 540, rejstřík.

P: SOA, Zámrsk, matrika nar. řkt. f. ú. Svinčany, sign. 4406, fol. 109; Archiv Národního zemědělského muzea, Praha, F. B. 1918–1961 (1 kart.).

Gustav Novotný