FOCHLER-HAUKE Gustav 4.8.1906-20.1.1996: Porovnání verzí

Z Personal
(FOCHLER-HAUKE_Gustav_4.8.1906)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 4.8.1906
 
| datum narození = 4.8.1906
| místo narození =  
+
| místo narození = Kateřinky, Opava
| datum úmrtí =  
+
| datum úmrtí = 20.1.1966
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Mnichov, Německo
 
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch
 
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch
 
12- Geograf
 
12- Geograf
Řádka 14: Řádka 14:
 
[[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]]
 
[[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]]
 
[[Kategorie:12- Geograf]]
 
[[Kategorie:12- Geograf]]
 +
'''FOCHLER-HAUKE, Gustav,'''
 +
* 4. 8. 1906 Kateřinky (Opava), † 20. 1. 1996 Mnichov (Německo)
  
[[Kategorie:1906]]
+
geograf
 +
Narodil se jako nemanželské dítě služky Anny Fochlerové, pokřtěn jako Gustav Josef. V necelých dvou letech osiřel a byl vychováván u příbuzných v Dolní Lipové (nyní Lipová-Lázně), jejichž příjmení Hauke mu bylo přidáno k jeho rodnému. V Jeseníku se vyučil knihkupcem. Maturoval až 1931 v Mnichově, kde pak studoval geografii na univerzitě u E. Drygalského a K. Haushofera (Dr. phil. 1934). Na přelomu dvacátých a třicátých let cestoval po Asii. Od studií se angažoval v nacionálně socialistickém hnutí, říšské občanství ale získal až na podzim 1938 po zabrání Sudet. 1937–41 byl tajemníkem mnichovské Deutsche-Akademie. 1936 se v Mnichově oženil s Hildegardou, roz. Dyckovou. 1938 se na univerzitě habilitoval, 1944 byl jmenován mimořádným profesorem. Od 1940 bojoval ve wehrmachtu a nakonec padl do zajetí. Po válce načas odešel do Argentiny, učil na univerzitě v Tucumánu a přivedl tam řadu badatelů (mj. geomorfologa a rodáka z Vyškova F. Machatscheka). 1954 se vrátil do Mnichova, kde přednášel až do odchodu do penze (1973). Byl oceněn Ritterovou medailí Berlínské zeměpisné společnosti (1956) a Velkou kulturní cenou sudetoněmeckého landsmanšaftu (1969), v jehož strukturách také pracoval. Pohřben byl na mnichovském hřbitově Westfriedhof.
 +
Zpočátku se na základě svých cest zabýval Asií (Der ferne Osten, 1938; Die Mandschurei – Eine geographisch-geopolitische Landeskunde, 1941; Ostasien, 1942), spisy z té doby byly poznamenány nacistickou ideologií, podobně jako F. práce geopolitické (Zeitberichte deutscher Geopolitiker, 1937; Probleme der Weltpolitik in Wort und Bild, 1939) či habilitační spis o německém osídlení Československa Deutscher Volksboden und deutsches Volkstum in der Tschechoslowakei (1937), jedna z opakovaně citovaných autoritních prací pro vymezení oblasti, označované jako Sudetenland. Po válce se F.-H. od ideologie odklonil a o rozvoj vědy se zasloužil zejména jako iniciátor a redaktor od 1959 opakovaně vydávaného díla Fischer-Weltalmanach, představujícího nepostradatelnou příručku pro zájemce o geografii, vydávanou i v dalších jazykových mutacích. Po válce vyšly Die geteilten Länder (1967) a učebnice Verkehrsgeographie a souhrnná Allgemeine Geographie (1974).
 +
L: http://de.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014); H. Gröger, Erinnerung an Prof. F.-H., in: Nordmährisches Heimatbuch 1997, J.-W. König (ed.), Nürnberg 1997, s. 44–45; http://kulturportal-west-ost.eu/personen/fochler-hauke-gustav (s bibliografií; stav k 16. 1. 2015).
 +
P: ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Kateřinky, inv. č. 11323 (1905–1908), s. 436.
 +
JIŘÍ MARTÍNEK

Verze z 1. 3. 2015, 16:42

Gustav FOCHLER-HAUKE
Narození 4.8.1906
Místo narození Kateřinky, Opava
Úmrtí 20.1.1966
Místo úmrtí Mnichov, Německo
Povolání

38- Obchod, služby, cestovní ruch

12- Geograf


Gustav FOCHLER-HAUKE

FOCHLER-HAUKE, Gustav,

  • 4. 8. 1906 Kateřinky (Opava), † 20. 1. 1996 Mnichov (Německo)

geograf Narodil se jako nemanželské dítě služky Anny Fochlerové, pokřtěn jako Gustav Josef. V necelých dvou letech osiřel a byl vychováván u příbuzných v Dolní Lipové (nyní Lipová-Lázně), jejichž příjmení Hauke mu bylo přidáno k jeho rodnému. V Jeseníku se vyučil knihkupcem. Maturoval až 1931 v Mnichově, kde pak studoval geografii na univerzitě u E. Drygalského a K. Haushofera (Dr. phil. 1934). Na přelomu dvacátých a třicátých let cestoval po Asii. Od studií se angažoval v nacionálně socialistickém hnutí, říšské občanství ale získal až na podzim 1938 po zabrání Sudet. 1937–41 byl tajemníkem mnichovské Deutsche-Akademie. 1936 se v Mnichově oženil s Hildegardou, roz. Dyckovou. 1938 se na univerzitě habilitoval, 1944 byl jmenován mimořádným profesorem. Od 1940 bojoval ve wehrmachtu a nakonec padl do zajetí. Po válce načas odešel do Argentiny, učil na univerzitě v Tucumánu a přivedl tam řadu badatelů (mj. geomorfologa a rodáka z Vyškova F. Machatscheka). 1954 se vrátil do Mnichova, kde přednášel až do odchodu do penze (1973). Byl oceněn Ritterovou medailí Berlínské zeměpisné společnosti (1956) a Velkou kulturní cenou sudetoněmeckého landsmanšaftu (1969), v jehož strukturách také pracoval. Pohřben byl na mnichovském hřbitově Westfriedhof. Zpočátku se na základě svých cest zabýval Asií (Der ferne Osten, 1938; Die Mandschurei – Eine geographisch-geopolitische Landeskunde, 1941; Ostasien, 1942), spisy z té doby byly poznamenány nacistickou ideologií, podobně jako F. práce geopolitické (Zeitberichte deutscher Geopolitiker, 1937; Probleme der Weltpolitik in Wort und Bild, 1939) či habilitační spis o německém osídlení Československa Deutscher Volksboden und deutsches Volkstum in der Tschechoslowakei (1937), jedna z opakovaně citovaných autoritních prací pro vymezení oblasti, označované jako Sudetenland. Po válce se F.-H. od ideologie odklonil a o rozvoj vědy se zasloužil zejména jako iniciátor a redaktor od 1959 opakovaně vydávaného díla Fischer-Weltalmanach, představujícího nepostradatelnou příručku pro zájemce o geografii, vydávanou i v dalších jazykových mutacích. Po válce vyšly Die geteilten Länder (1967) a učebnice Verkehrsgeographie a souhrnná Allgemeine Geographie (1974). L: http://de.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014); H. Gröger, Erinnerung an Prof. F.-H., in: Nordmährisches Heimatbuch 1997, J.-W. König (ed.), Nürnberg 1997, s. 44–45; http://kulturportal-west-ost.eu/personen/fochler-hauke-gustav (s bibliografií; stav k 16. 1. 2015). P: ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Kateřinky, inv. č. 11323 (1905–1908), s. 436. JIŘÍ MARTÍNEK