FODERMAYER Augustin 23.11.1829-5.7.1906: Porovnání verzí

Z Personal
(FODERMAYER_Augustin_23.11.1829-5.7.1906)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Plzeň
 
| místo narození = Plzeň
 
| datum úmrtí = 5.7.1906
 
| datum úmrtí = 5.7.1906
| místo úmrtí = Vídeň
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 66- Mecenáš
 
| povolání = 66- Mecenáš
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Augustin FODERMAYER
+
}}
 +
'''FODERMAYER, Augustin''', ''* 23. 11. 1829 Plzeň, † 5. 7. 1906 Vídeň (Rakousko), mecenáš''
 +
 
 +
Rodina F. se v Plzni objevila ve druhé polovině 18. století,
 +
kdy do města přišel z Tyrolska jako nemajetný sirotek F. děd
 +
Jakub. V Plzni se vyučil kupcem v domě U Zlatého soudku
 +
a 1778 se oženil s dcerou majitele obchodu. 1779 byl přijat
 +
jako plzeňský měšťan. Po smrti obou rodičů manželky se stal
 +
jediným vlastníkem obchodu, který rozšířil a přivedl k nebývalému
 +
rozkvětu. Postavení rodiny upevnil jeho syn, F. otec
 +
Eduard. F. převzal rozsáhlý rodinný majetek a současně se
 +
angažoval nejen v městské samosprávě a ve správním výboru
 +
Měšťanského pivovaru, ale i v rychle se rozvíjejícím spolkovém
 +
životě města. Stal se čestným hejtmanem plzeňských ostrostřelců,
 +
patřil k zakládajícím členům Měšťanské besedy, dále
 +
pěveckého a literárního spolku i plzeňského Sokola. 1857 se
 +
oženil s Vilemínou, roz. Lüftnerovou († 1899). Narodil se jim
 +
jediný syn Vilém (* 1873), který v mládí nevyléčitelně duševně
 +
onemocněl a bez dědiců 1936 zemřel v psychiatrické léčebně
 +
v pražských Bohnicích.
 +
 
 +
1901 se F. rozhodl věnovat finanční obnos na vybudování
 +
do té doby chybějící městské nemocnice pro nemajetné a nevyléčitelně
 +
choré bez rozdílu národnosti i náboženství. Návrh
 +
předložil městskému zastupitelstvu v čele s purkmistrem V. Petákem,
 +
správu vložených prostředků (dvě stě tisíc rakouských
 +
korun a výnosy ze dvou právovárečných domů) mělo spravovat
 +
zvolené kuratorium. Zastupitelstvo podmínky akceptovalo
 +
a město věnovalo na Říšském předměstí potřebný pozemek.
 +
Po nezbytných přípravách byla stavba zahájena 1904 a po roce
 +
dokončena. Slavnostního otevření a vysvěcení Chorobince císaře
 +
a krále Františka Josefa, jak se F. ústav v té době jmenoval,
 +
které se uskutečnilo na sklonku 1906, se však F. již nedožil.
 +
O pacienty pečovaly sestry kongregace řádu sv. Františka. Svému
 +
účelu sloužila budova až do 1942, kdy v její části plzeňská
 +
Všeobecná nemocnice otevřela neuropsychiatrické oddělení,
 +
protože po mnichovské dohodě byly k Říši připojeny nedaleké
 +
Dobřany, a plzeňští duševně nemocní pacienti tak ztratili
 +
možnost hospitalizace v tamním ústavu. Pavilon byl 1958 přejmenován
 +
podle významného psychiatra prof. Karla Kuffnera.
 +
V devadesátých letech se mu vrátilo jméno zakladatele.
 +
 
 +
F., patřící k nejštědřejším a nejvýznamnějším plzeňským lidumilům
 +
a mecenášům, věnoval převážnou část svého jmění, které
 +
se v době jeho smrti odhadovalo na deset milionů korun,
 +
na dobročinné účely ve formě stipendií a nadací. Ještě za života
 +
byl jmenován čestným občanem Plzně a jeho jméno nesla
 +
i ulice v centru města (dnes Bedřicha Smetany). Byl pohřben
 +
do rodinné hrobky na plzeňském Ústředním hřbitově.
 +
 
 +
'''L:''' Chorobinec A. F. v Plzni, in: Plzeňské listy 13. 11. 1901, s. 2; Mecenáš
 +
A. F. †, in: Naše snahy 13. 7. 1906, s. 1; Největší plzeňská nadace A. F., in:
 +
Český západ 1. 1. 1939, s. 4; Rod A. F., plzeňského mecenáše, in: Časopis
 +
rodopisné společnosti 13, 1941, s. 149; FW, Slavní chudí hoši: plzeňský
 +
mecenáš A. F., in: Nedělní České slovo 25. 5. 1941, s. 3–4; H. Dobrá, A. F., in:
 +
Plzeňský přehled. Červenec–srpen 1991, s. 15; COV, Historie „F. chorobince“, in: Plzeňský deník 4. 8. 1993, s. 11; KO, Kdo je kdo na fakultě, in: tamtéž
 +
2. 9. 1994, s. 11; týž, Plzeňský mecenáš A. F., in: tamtéž 30. 11. 1994, s. 11;
 +
O. Čermáková, Kuffnerův lidský i vědecký odkaz, in: tamtéž 12. 7. 1995,
 +
s. 5; J. Otcová, Počátky psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Univerzity
 +
Karlovy v Plzni, in: Plzeňský týden 4, 1995, č. 49, s. 4; J. Kohout, Z dějin
 +
F. pavilonu, in: ČLČ 135, 1996, č. 9, s. 286; J. Kejha – J. Janouškovec, F. tu
 +
založil chorobinec pro chudé a nemocné. Zaniklá Plzeň 14, in: Plzeňský deník
 +
9. 3. 2009, s. 6; A. F., in: Plzeňský přehled 11, 2011, č. 2, s. 20; PK, Podívejte
 +
se, kde odpočívají slavní velikáni…, in: Plzeňský deník 1. 11. 2013, s. 3.
 +
 
 +
Marie Makariusová
 +
 
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:66- Mecenáš]]
 
[[Kategorie:66- Mecenáš]]

Verze z 9. 11. 2017, 18:12

Augustin FODERMAYER
Narození 23.11.1829
Místo narození Plzeň
Úmrtí 5.7.1906
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 66- Mecenáš

FODERMAYER, Augustin, * 23. 11. 1829 Plzeň, † 5. 7. 1906 Vídeň (Rakousko), mecenáš

Rodina F. se v Plzni objevila ve druhé polovině 18. století, kdy do města přišel z Tyrolska jako nemajetný sirotek F. děd Jakub. V Plzni se vyučil kupcem v domě U Zlatého soudku a 1778 se oženil s dcerou majitele obchodu. 1779 byl přijat jako plzeňský měšťan. Po smrti obou rodičů manželky se stal jediným vlastníkem obchodu, který rozšířil a přivedl k nebývalému rozkvětu. Postavení rodiny upevnil jeho syn, F. otec Eduard. F. převzal rozsáhlý rodinný majetek a současně se angažoval nejen v městské samosprávě a ve správním výboru Měšťanského pivovaru, ale i v rychle se rozvíjejícím spolkovém životě města. Stal se čestným hejtmanem plzeňských ostrostřelců, patřil k zakládajícím členům Měšťanské besedy, dále pěveckého a literárního spolku i plzeňského Sokola. 1857 se oženil s Vilemínou, roz. Lüftnerovou († 1899). Narodil se jim jediný syn Vilém (* 1873), který v mládí nevyléčitelně duševně onemocněl a bez dědiců 1936 zemřel v psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích.

1901 se F. rozhodl věnovat finanční obnos na vybudování do té doby chybějící městské nemocnice pro nemajetné a nevyléčitelně choré bez rozdílu národnosti i náboženství. Návrh předložil městskému zastupitelstvu v čele s purkmistrem V. Petákem, správu vložených prostředků (dvě stě tisíc rakouských korun a výnosy ze dvou právovárečných domů) mělo spravovat zvolené kuratorium. Zastupitelstvo podmínky akceptovalo a město věnovalo na Říšském předměstí potřebný pozemek. Po nezbytných přípravách byla stavba zahájena 1904 a po roce dokončena. Slavnostního otevření a vysvěcení Chorobince císaře a krále Františka Josefa, jak se F. ústav v té době jmenoval, které se uskutečnilo na sklonku 1906, se však F. již nedožil. O pacienty pečovaly sestry kongregace řádu sv. Františka. Svému účelu sloužila budova až do 1942, kdy v její části plzeňská Všeobecná nemocnice otevřela neuropsychiatrické oddělení, protože po mnichovské dohodě byly k Říši připojeny nedaleké Dobřany, a plzeňští duševně nemocní pacienti tak ztratili možnost hospitalizace v tamním ústavu. Pavilon byl 1958 přejmenován podle významného psychiatra prof. Karla Kuffnera. V devadesátých letech se mu vrátilo jméno zakladatele.

F., patřící k nejštědřejším a nejvýznamnějším plzeňským lidumilům a mecenášům, věnoval převážnou část svého jmění, které se v době jeho smrti odhadovalo na deset milionů korun, na dobročinné účely ve formě stipendií a nadací. Ještě za života byl jmenován čestným občanem Plzně a jeho jméno nesla i ulice v centru města (dnes Bedřicha Smetany). Byl pohřben do rodinné hrobky na plzeňském Ústředním hřbitově.

L: Chorobinec A. F. v Plzni, in: Plzeňské listy 13. 11. 1901, s. 2; Mecenáš A. F. †, in: Naše snahy 13. 7. 1906, s. 1; Největší plzeňská nadace A. F., in: Český západ 1. 1. 1939, s. 4; Rod A. F., plzeňského mecenáše, in: Časopis rodopisné společnosti 13, 1941, s. 149; FW, Slavní chudí hoši: plzeňský mecenáš A. F., in: Nedělní České slovo 25. 5. 1941, s. 3–4; H. Dobrá, A. F., in: Plzeňský přehled. Červenec–srpen 1991, s. 15; COV, Historie „F. chorobince“, in: Plzeňský deník 4. 8. 1993, s. 11; KO, Kdo je kdo na fakultě, in: tamtéž 2. 9. 1994, s. 11; týž, Plzeňský mecenáš A. F., in: tamtéž 30. 11. 1994, s. 11; O. Čermáková, Kuffnerův lidský i vědecký odkaz, in: tamtéž 12. 7. 1995, s. 5; J. Otcová, Počátky psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, in: Plzeňský týden 4, 1995, č. 49, s. 4; J. Kohout, Z dějin F. pavilonu, in: ČLČ 135, 1996, č. 9, s. 286; J. Kejha – J. Janouškovec, F. tu založil chorobinec pro chudé a nemocné. Zaniklá Plzeň 14, in: Plzeňský deník 9. 3. 2009, s. 6; A. F., in: Plzeňský přehled 11, 2011, č. 2, s. 20; PK, Podívejte se, kde odpočívají slavní velikáni…, in: Plzeňský deník 1. 11. 2013, s. 3.

Marie Makariusová