FRANK Antonín 5.7.1892-4.8.1929: Porovnání verzí

Z Personal
(FRANK_Antonín_5.7.1892-4.8.1929)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 5.7.1892
 
| datum narození = 5.7.1892
| místo narození =  
+
| místo narození = Klatovy
 
| datum úmrtí = 4.8.1929
 
| datum úmrtí = 4.8.1929
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Bratislava (Slovensko)
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Antonín FRANK
+
}}
 +
'''FRANK, Antonín''', ''* 5. 7. 1892 Klatovy, † 4. 8. 1929 Bratislava (Slovensko), lékař anatom, pedagog''
 +
 
 +
Byl synem holiče Františka F. a Magdalény, roz. Míškové. 1911
 +
maturoval na klatovském gymnáziu a začal studovat medicínu
 +
na české univerzitě v Praze. Od 1914 bojoval na srbské, ruské,
 +
francouzské a italské frontě. Po skončení první světové války
 +
pokračoval ve studiu medicíny (MUDr. 1921). Od 1919 byl demonstrátorem a 1921–23 asistentem profesora Karla
 +
Weignera na oddělení topografické anatomie Lékařské fakulty
 +
UK. 1923 absolvoval studijní pobyt u anatoma Wernera
 +
Spaltenholze v Lipsku. Od 1923 F. působil na Slovensku. Zasloužil
 +
se o založení Ústavu pro normální a topografickou anatomii
 +
na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě
 +
a současně byl do 1928 jeho prvním přednostou. 1928 byl
 +
jmenován docentem a 1929 profesorem. Vedle pedagogické
 +
práce se věnoval anatomii srdce a jeho morfogenezi, dosáhl
 +
pozoruhodných výsledků v histogenezi srdečního systému. Zajímaly
 +
ho i přírodní vědy, popsal nález neolitické lidské lebky
 +
z Dlhé Vsi (u Rožňavy). Entomologické znalosti uplatnil jako
 +
referent entomologické sekce Přírodovědného odboru Slovenského
 +
vlastivědného muzea v Bratislavě (od 1924), pro něž
 +
podnikal sběry na Slovensku, v Dalmácii a na Korsice. Publikoval
 +
studie a články v odborných časopisech ''Biologické listy'',
 +
''Bratislava'' aj. Angažoval se ve Spolku československých lékařů,
 +
Společnosti Slovenského vlastivědného muzea a v bratislavské
 +
Učené společnosti Šafaříkově.
 +
 
 +
'''D:''' Poznámky o převodním systému srdečním u člověka, in: Rozpravy
 +
II. třídy české akademie 34, 1925, č. 6, s. 1–10; Převodní systém u kuřete,
 +
in: Biologické listy 11, 1925, č. 4, s. 241–250; Chordae tendineae aberrantes
 +
et chordae tendineae aberrantes falsae a jejich vztah k převodnímu systému,
 +
in: tamtéž 13, 1927, č. 1, s. 1–13; Variace na os occipitale neolitické lebky
 +
z jeskyně u Hosusova, in: Bratislava 1, 1927, č. 2, s. 229–255.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/1, s. 727; K. Weigner, Profesor Dr. A. F. mrtev, in: ČLČ 68,
 +
1929, s. 1143; Z. Frankenberger, Za prof. Dr. A. F., in: Bratislavské lekárske
 +
listy 19, 1929, č. 7, s. 530–534; B. Matoušek – Ľ. Matoušková – I. Okáli,
 +
Príspevok k dejinám Prírodovedného ústavu Slovenského národného múzea
 +
v Bratislave 5, in: Zborník Slovenského národného múzea, Prírodné vedy 24,
 +
1978, s. 3–7; SBS 2, s. 116–117; Koleška 15, s. 56; M. Beniak – M. Tichý,
 +
Dejiny Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave 1, Bratislava
 +
1992, s. 61, 133–135; J. Mlynárik, Českí profesori na Slovensku 1, 1994,
 +
s. 55; BLS 2, s. 631; Priekopníci, rejstřík; A. Falisová, Lekári na Slovensku
 +
do roku 2000, Bratislava 2010, s. 164–165.
 +
 
 +
Ľudmila Ďuranová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
  
 
[[Kategorie:1892]]
 
[[Kategorie:1892]]
 +
[[Kategorie:Klatovy]]
 
[[Kategorie:1929]]
 
[[Kategorie:1929]]
 +
[[Kategorie:Bratislava]]

Verze z 14. 11. 2017, 15:42

Antonín FRANK
Narození 5.7.1892
Místo narození Klatovy
Úmrtí 4.8.1929
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání 15- Lékaři

FRANK, Antonín, * 5. 7. 1892 Klatovy, † 4. 8. 1929 Bratislava (Slovensko), lékař anatom, pedagog

Byl synem holiče Františka F. a Magdalény, roz. Míškové. 1911 maturoval na klatovském gymnáziu a začal studovat medicínu na české univerzitě v Praze. Od 1914 bojoval na srbské, ruské, francouzské a italské frontě. Po skončení první světové války pokračoval ve studiu medicíny (MUDr. 1921). Od 1919 byl demonstrátorem a 1921–23 asistentem profesora Karla Weignera na oddělení topografické anatomie Lékařské fakulty UK. 1923 absolvoval studijní pobyt u anatoma Wernera Spaltenholze v Lipsku. Od 1923 F. působil na Slovensku. Zasloužil se o založení Ústavu pro normální a topografickou anatomii na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a současně byl do 1928 jeho prvním přednostou. 1928 byl jmenován docentem a 1929 profesorem. Vedle pedagogické práce se věnoval anatomii srdce a jeho morfogenezi, dosáhl pozoruhodných výsledků v histogenezi srdečního systému. Zajímaly ho i přírodní vědy, popsal nález neolitické lidské lebky z Dlhé Vsi (u Rožňavy). Entomologické znalosti uplatnil jako referent entomologické sekce Přírodovědného odboru Slovenského vlastivědného muzea v Bratislavě (od 1924), pro něž podnikal sběry na Slovensku, v Dalmácii a na Korsice. Publikoval studie a články v odborných časopisech Biologické listy, Bratislava aj. Angažoval se ve Spolku československých lékařů, Společnosti Slovenského vlastivědného muzea a v bratislavské Učené společnosti Šafaříkově.

D: Poznámky o převodním systému srdečním u člověka, in: Rozpravy II. třídy české akademie 34, 1925, č. 6, s. 1–10; Převodní systém u kuřete, in: Biologické listy 11, 1925, č. 4, s. 241–250; Chordae tendineae aberrantes et chordae tendineae aberrantes falsae a jejich vztah k převodnímu systému, in: tamtéž 13, 1927, č. 1, s. 1–13; Variace na os occipitale neolitické lebky z jeskyně u Hosusova, in: Bratislava 1, 1927, č. 2, s. 229–255.

L: OSND 2/1, s. 727; K. Weigner, Profesor Dr. A. F. mrtev, in: ČLČ 68, 1929, s. 1143; Z. Frankenberger, Za prof. Dr. A. F., in: Bratislavské lekárske listy 19, 1929, č. 7, s. 530–534; B. Matoušek – Ľ. Matoušková – I. Okáli, Príspevok k dejinám Prírodovedného ústavu Slovenského národného múzea v Bratislave 5, in: Zborník Slovenského národného múzea, Prírodné vedy 24, 1978, s. 3–7; SBS 2, s. 116–117; Koleška 15, s. 56; M. Beniak – M. Tichý, Dejiny Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave 1, Bratislava 1992, s. 61, 133–135; J. Mlynárik, Českí profesori na Slovensku 1, 1994, s. 55; BLS 2, s. 631; Priekopníci, rejstřík; A. Falisová, Lekári na Slovensku do roku 2000, Bratislava 2010, s. 164–165.

Ľudmila Ďuranová