FREIWALD Jindřich 6.6.1890-8.5.1945: Porovnání verzí

Z Personal
(FREIWALD_Jindřich_6.6.1890-8.5.1945)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Jindřich FREIWALD
 
| jméno = Jindřich FREIWALD
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Freiwald Jindrich portret.jpg
 
| datum narození = 6.6.1890
 
| datum narození = 6.6.1890
 
| místo narození = Hronov
 
| místo narození = Hronov
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jindřich FREIWALD
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 373-374
 +
}}
 +
'''FREIWALD, Jindřich''', ''* 6. 6. 1890 Hronov, † 8. 5. 1945 Praha, architekt''
 +
 
 +
Pocházel ze známé hronovské rodiny spřízněné se spisovatelem
 +
Aloisem Jiráskem. Po ukončení pražské vyšší průmyslové
 +
školy stavitelské (1910) působil jako asistent Antonína Balšánka,
 +
který ho přizval ke spolupráci na interiérech Obecního
 +
domu v Praze a vršovické záložny. Od 1913 studoval
 +
na AVU v Praze u Jana Kotěry. 1921 založil společně s Jaroslavem
 +
Böhmem projekční a stavitelskou firmu Freiwald
 +
& Böhm v Praze-Karlíně, v níž působil až do konce života.
 +
Tvůrčí autorství společně podepisovaných projektů náleželo
 +
jednoznačně F. Byl členem SVU Myslbek, SIA, České technické
 +
akademie a předsedou Společenstva stavitelů v Praze. První
 +
práce ve stylu geometrické moderny uveřejňoval již od 1912
 +
ve ''Stavitelských listech''. Po první světové válce přijal podněty
 +
kubismu i rondokubismu a později přešel k purismu a funkcionalismu.
 +
 
 +
V projekční tvorbě se soustředil především na problematiku
 +
bydlení, mezi světovými válkami byl autorem řady vil a kolonií
 +
obytných domů v českých zemích, ale i na Slovensku
 +
a Podkarpatské Rusi (Užhorod a Chust). Pro F. stavby se stal
 +
typický klasicizující přístup, důraz na materiál a uplatnění sochařských
 +
detailů, což ho předurčovalo pro navrhování úředních
 +
a bankovních budov nebo kulturních objektů, hlavně
 +
divadel. Vypracoval i soutěžní stavební plány pro státní operu
 +
v Teheránu (Irán).
 +
 
 +
F. byl zastřelen jako parlamentář povstalců během Pražského
 +
povstání v Praze-Krči (pomníček u Vídeňské ulice). Byl pochován
 +
na legionářském hřbitově v Hronově.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: obytné domy v ul. Na Hradbách v Kolíně, 1921–1923; obytné
 +
domy v Havlíčkově ul. v Pardubicích, 1922–1923; poštovní úřad v Novém
 +
Městě nad Metují, 1928–1929; Husův sbor, tamtéž, 1932–1934; radnice
 +
v Jaroměřicích nad Rokytnou, 1933; radnice v Sobotce, 1935; divadlo
 +
v Hronově, 1928–1930; divadlo v Chrudimi, 1931–1934; divadlo v Kolíně,
 +
1933–1934; spořitelna v Úpici, 1933; spořitelna v Mělníku, 1934; spořitelna
 +
v Železném Brodě, 1936.
 +
 
 +
'''L:''' Stavitelské listy 8, 1912, s. 83–85; Stavitel 1, 1919–20, s. 23, 120–23,
 +
143–49, 153; 2, 1920–21, s. 10–11, 48; Stavitelské listy 20, 1924, s. 2–3;
 +
Stavitel 6, 1925, s. 155–56; Architekt SIA 27, 1928, s. 24, 84–85; 28, 1929,
 +
s. 144; Stavba 9, 1930–31, s. 52, 104; Stavitel 12, 1931, s. 48; Architekt
 +
SIA 30, 1931, s. 38, 68; Toman 1, s. 235–236; MČE 2, s. 519; Architekti,
 +
s. 184–185 (se soupisem díla a literatury); In memoriam Ing. arch. J. F.,
 +
1945; J. F. – J. Böhm, Naše stavby, 1924; Almanach SVU Myslbek, 1939;
 +
R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu. Proměny pražské architektury
 +
první poloviny dvacátého století, 1994, s. 167, 218, 513, 514, 521, 523,
 +
524, 528, 534; J. Hilmera, Česká divadelní architektura, 1999, s. 119–122,
 +
134–135, 137–139; J. E. Svoboda – J. Noll – E. Havlová, 1919–1940.
 +
Kapitoly o meziválečné architektuře, 2000, s. 42, 43, 64, 86, 100, 117, 118,
 +
123, 180, 194, 198, 208, 217, 241; NEČVUD, s. 213–214; A. Skalický,
 +
J. F. Husův sbor Církve československé husitské v Novém Městě nad Metují,
 +
in: Stopami dějin Náchodska 12, 2008, s. 335–354; L. Hladký, Vztah
 +
J. F., projektanta Jiráskova divadla v Hronově, k A. Jiráskovi a Hronovu,
 +
in: Dějiny v českém krásném písemnictví, 2002, s. 92–99; A. Skalický st. –
 +
M. Vakulová, Realizace architekta J. F. v rodném kraji, in: Stopami dějin
 +
Náchodska 11, 2007, s. 186–221; totéž, in: Sborník Národního památkového
 +
ústavu, územního odborného pracoviště v Pardubicích za rok 2008, 2009,
 +
s. 10–23; A. Skalický, Interiéry moderní architektury z let 1900–1938
 +
v našem regionu, in: Rodným krajem 29, 2004, s. 52–54.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/33715 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Markéta Svobodová
  
== Literatura ==
 
Praha 2004; s. 184n
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
Řádka 20: Řádka 84:
 
[[Kategorie:1945]]
 
[[Kategorie:1945]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Freiwald Jindrich Hronov.jpg|Jiráskovo divadlo v Hronově bylo vybudováno v letech 1928-1930
 +
Freiwald Jindrich Sobotka.jpg|Městská spořitelna v Sobotce byla vystavěna v roce 1935
 +
</gallery>

Aktuální verze z 4. 11. 2020, 11:55

Jindřich FREIWALD
Narození 6.6.1890
Místo narození Hronov
Úmrtí 8.5.1945
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 373-374

FREIWALD, Jindřich, * 6. 6. 1890 Hronov, † 8. 5. 1945 Praha, architekt

Pocházel ze známé hronovské rodiny spřízněné se spisovatelem Aloisem Jiráskem. Po ukončení pražské vyšší průmyslové školy stavitelské (1910) působil jako asistent Antonína Balšánka, který ho přizval ke spolupráci na interiérech Obecního domu v Praze a vršovické záložny. Od 1913 studoval na AVU v Praze u Jana Kotěry. 1921 založil společně s Jaroslavem Böhmem projekční a stavitelskou firmu Freiwald & Böhm v Praze-Karlíně, v níž působil až do konce života. Tvůrčí autorství společně podepisovaných projektů náleželo jednoznačně F. Byl členem SVU Myslbek, SIA, České technické akademie a předsedou Společenstva stavitelů v Praze. První práce ve stylu geometrické moderny uveřejňoval již od 1912 ve Stavitelských listech. Po první světové válce přijal podněty kubismu i rondokubismu a později přešel k purismu a funkcionalismu.

V projekční tvorbě se soustředil především na problematiku bydlení, mezi světovými válkami byl autorem řady vil a kolonií obytných domů v českých zemích, ale i na Slovensku a Podkarpatské Rusi (Užhorod a Chust). Pro F. stavby se stal typický klasicizující přístup, důraz na materiál a uplatnění sochařských detailů, což ho předurčovalo pro navrhování úředních a bankovních budov nebo kulturních objektů, hlavně divadel. Vypracoval i soutěžní stavební plány pro státní operu v Teheránu (Irán).

F. byl zastřelen jako parlamentář povstalců během Pražského povstání v Praze-Krči (pomníček u Vídeňské ulice). Byl pochován na legionářském hřbitově v Hronově.

D: výběr: obytné domy v ul. Na Hradbách v Kolíně, 1921–1923; obytné domy v Havlíčkově ul. v Pardubicích, 1922–1923; poštovní úřad v Novém Městě nad Metují, 1928–1929; Husův sbor, tamtéž, 1932–1934; radnice v Jaroměřicích nad Rokytnou, 1933; radnice v Sobotce, 1935; divadlo v Hronově, 1928–1930; divadlo v Chrudimi, 1931–1934; divadlo v Kolíně, 1933–1934; spořitelna v Úpici, 1933; spořitelna v Mělníku, 1934; spořitelna v Železném Brodě, 1936.

L: Stavitelské listy 8, 1912, s. 83–85; Stavitel 1, 1919–20, s. 23, 120–23, 143–49, 153; 2, 1920–21, s. 10–11, 48; Stavitelské listy 20, 1924, s. 2–3; Stavitel 6, 1925, s. 155–56; Architekt SIA 27, 1928, s. 24, 84–85; 28, 1929, s. 144; Stavba 9, 1930–31, s. 52, 104; Stavitel 12, 1931, s. 48; Architekt SIA 30, 1931, s. 38, 68; Toman 1, s. 235–236; MČE 2, s. 519; Architekti, s. 184–185 (se soupisem díla a literatury); In memoriam Ing. arch. J. F., 1945; J. F. – J. Böhm, Naše stavby, 1924; Almanach SVU Myslbek, 1939; R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu. Proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století, 1994, s. 167, 218, 513, 514, 521, 523, 524, 528, 534; J. Hilmera, Česká divadelní architektura, 1999, s. 119–122, 134–135, 137–139; J. E. Svoboda – J. Noll – E. Havlová, 1919–1940. Kapitoly o meziválečné architektuře, 2000, s. 42, 43, 64, 86, 100, 117, 118, 123, 180, 194, 198, 208, 217, 241; NEČVUD, s. 213–214; A. Skalický, J. F. Husův sbor Církve československé husitské v Novém Městě nad Metují, in: Stopami dějin Náchodska 12, 2008, s. 335–354; L. Hladký, Vztah J. F., projektanta Jiráskova divadla v Hronově, k A. Jiráskovi a Hronovu, in: Dějiny v českém krásném písemnictví, 2002, s. 92–99; A. Skalický st. – M. Vakulová, Realizace architekta J. F. v rodném kraji, in: Stopami dějin Náchodska 11, 2007, s. 186–221; totéž, in: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Pardubicích za rok 2008, 2009, s. 10–23; A. Skalický, Interiéry moderní architektury z let 1900–1938 v našem regionu, in: Rodným krajem 29, 2004, s. 52–54.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Markéta Svobodová