GÖTZOVÁ Joža 19.3.1898-25.4.1989: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Joža GÖTZOVÁ
 
| jméno = Joža GÖTZOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Gotzova Joza dcera.jpg
 
| datum narození = 19.3.1898
 
| datum narození = 19.3.1898
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
Řádka 29: Řádka 29:
 
[[Kategorie:1989]]
 
[[Kategorie:1989]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Gotzova Joza dcera.jpg|Joža Götzová s dcerou Evou v Tatranské Lomnici, 1931
 +
</gallery>

Aktuální verze z 14. 4. 2021, 13:55

Joža GÖTZOVÁ
Narození 19.3.1898
Místo narození Praha
Úmrtí 25.4.1989
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 708

GÖTZOVÁ, Joža (vl. jm. Josefa, roz. Thelenová, pseud. Joža Noville), * 19. 3. 1898 Praha, † 25. 4. 1989 Praha, dramatička, překladatelka

Maturovala 1916 na dívčím reálném gymnáziu na Vinohradech a debutovala fejetonem pro Národní listy. Po neúspěchu svých časopiseckých básnických prvotin pracovala 1922–23 jako soudní referentka deníku Tribuna. 1923 se vdala za Františka Götze (1894–1974). V letech 1928–30 G. vedla kulturní rubriku v týdeníku Pestrý týden. Na manželovo přání se věnovala sporadicky literární tvorbě. Přeložila Balzakovu prózu Mercadet a pro potřeby Národního divadla dvě divadelní hry (z francouzštiny a angličtiny), tři hry sama napsala: satiru na konzumní společnost zahlcenou honbou po penězích Nový Mercadet čili Pan Fahoun střílí gól (1932), životopisné drama Marie Antoinetta (1935) a hru Srdce světa (1937) o vztahu G. Sandové a F. Chopina. Jako dramatička se však neosvědčila, kritika její pokusy odsoudila a G. se trvale odmlčela. Závažným dílem zůstala publikace Profily českých herců (1931), která přinesla portréty představitelů soudobého herectví z Prahy, Brna a Bratislavy. 1941 režisér V. Slavínský zfilmoval její scénář Advokát chudých. Dcera Eva Klenová (* 14. 8. 1924 Praha, † 17. 8. 1998 Brandýs nad Labem) se stala herečkou a spisovatelkou.

L: LČL 1, s. 811 (se soupisem díla a literatury); http://archiv.narodni-divadlo.cz (stav k 6. 10. 2016).

Martin Kučera