GERINGER August 2.8.1842-1.4.1930: Porovnání verzí

Z Personal
(GERINGER_August_2.8.1842-1.4.1930)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = August GERINGER
 
| jméno = August GERINGER
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Geringer August portret.png
 
| datum narození = 2.8.1842
 
| datum narození = 2.8.1842
| místo narození =  
+
| místo narození = Březnice
 
| datum úmrtí = 1.4.1930
 
| datum úmrtí = 1.4.1930
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Chicago (USA)
 
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista
 
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>August GERINGER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 607
 +
}}
 +
 
 +
'''GERINGER, August,''' ''* 2. 8. 1842 Březnice, † 1. 4. 1930 Chicago (USA), novinář, nakladatel''
 +
 
 +
Narodil se jako druhé z jedenácti dětí v učitelské rodině Václava
 +
G., který si přivydělával výukou hudby a knihařinou,
 +
k čemuž vedl také syna. Již jako mladík vypomáhal G. otci při
 +
výuce na farní škole v Lašovicích (u Milevska). Ačkoli měl původně
 +
studovat na pražské reálce, začal pracovat v knihtiskařství
 +
a vzdělával se ve večerní škole. Další zkušenosti v knihařském
 +
řemesle získal ve Vídni, kde pracoval v kožené galanterii
 +
a později se specializoval na výrobu fotografických alb. Vypomáhal
 +
také v nábytkové továrně svého příbuzného, a to nejen
 +
s výrobou, ale i se sjednáváním zakázek. 1862 se vrátil domů
 +
a jako výpomocný učitel nahradil nemocného otce. Současně
 +
vedl matriku, každoročně ověřoval záznamy o obyvatelích, ministroval,
 +
hrál na varhany a organizoval společenský život obce.
 +
Věnoval se i knihařině; vázal modlitební knížky, úřední knihy
 +
a obdržel též povolení k prodeji a vazbě školních knih. 1869
 +
se oženil s Antonií Kolářovou (1845–1913); měli spolu sedm
 +
dětí, z nichž pouze čtyři se dožily dospělosti. Dcera Vlasta
 +
(* 2. 8. 1875, † 1961) byla ženou cestovatele E. S. Vráze.
 +
 
 +
Hned 1869 G. odešel s manželkou a několika příbuznými přes
 +
Brémy a New York do Chicaga, kde žila početná česká menšina.
 +
Tam G. výhodně prodal knihy, které si přivezl z domova,
 +
a ihned začal s knihařským řemeslem. Zpočátku několikrát
 +
změnil zaměstnavatele. 1871 se spojil s Č. Durasem a zřídil si
 +
vlastní knihkupectví a malou tiskárnu. Rodinný rozpočet vylepšovala
 +
manželka, která pracovala jako kuchařka. 1871 Chicago postihl velký požár, jenž zničil více než sedmnáct tisíc
 +
domů a bezmála všechny tiskárny; G. podnik se zachránil téměř
 +
bez újmy a byl okamžitě zahrnut množstvím objednávek.
 +
G. se spojil s J. Langmayerem a spolu si otevřeli větší
 +
tiskárnu. Krátce byl i majitelem obchodu s tapetami. 1877 zahájila v Chicagu výuku nedělní česká svobodomyslná škola
 +
a G. v ní začal vyučovat. 1879 dal postavit třípatrovou budovu a tiskárnu vybavil nejmodernějšími stroji. Do Čech se vrátil
 +
už jen 1895, kdy se konala Národopisná výstava českoslovanská.
 +
S J. Langmayerem vydával G. čtyřstránkový časopis ''Chicagský věstník'', řízený J. A. Oliveriem a financovaný inzercí a reklamou.
 +
1874 vydal českou čítanku pro krajanské školy v USA
 +
a začal tisknout sešitové romány, jež odbíralo přes tisíc osob.
 +
O rok později začal díky G. vycházet první český deník v USA
 +
''Svornost''. Zároveň vznikl týdeník ''Amerikán''. Obě periodika redigoval
 +
novinář F. B. Zdrůbek. Od 1876 vycházel humoristický
 +
časopis ''Rarášek'', změněný o rok později na nedělní list ''Duch času''. 1878 začal G. vydávat vlastní kalendář ''Amerikán'', jenž mj.
 +
zaznamenával historii české menšiny v Americe. V pozdějších
 +
letech pomáhali G. synové Miroslav (1870–1958) a Vladimír (1872–1968). K dalším periodikům, která vydával, patřila ''Slavia'',
 +
dále ''Alleghenské listy'', ''Baltimorské listy'', ''Oklahomské noviny''
 +
a ''Iowské listy'', jež byly zvláštními vydáními Svornosti. Za padesát
 +
pět let vydal G. více než dvě stě knih s obsahem vzdělávacím,
 +
historickým i zábavným. Významně podporoval krajanský život
 +
v USA. V redakci ''Svornosti'' se zrodila myšlenka na založení
 +
Českého národního hřbitova, sirotčince či útulny v Chicagu.
 +
Po vypuknutí první světové války se G. postavil po bok české
 +
politické emigrace v čele s T. G. Masarykem a ''Svornost'' se stala
 +
hlavním ideovým podporovatelem českého státotvorného úsilí.
 +
G. patřil i k mecenášům: Finanční dar věnoval rodné Březnici
 +
a Lašovicím; pravidelně přispíval na dobročinné účely. Jeho
 +
pohřbu se zúčastnilo mnoho osob i spolků z českého Chicaga
 +
a okolí. Pochován byl na Českém národním hřbitově v Chicagu.
 +
1928 mu byla v rodišti odhalena pamětní deska.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/2, s. 847; MSN 2, s. 975; KSN 4, s. 469; Zlatá kniha
 +
československého Chicaga, Chicago 1926, zejm. s. 26–39; R. Bubeníček,
 +
Dějiny Čechů v Chicagu, tamtéž 1939, s. 137–143; M. Secká, A. G. –
 +
nakladatel, mecenáš a lidumil, in: Problematika historických a vzácných
 +
knižních fondů Čech, Moravy a Slezska, 2005, s. 223–234; M. Rechcígl,
 +
Postavy naší Ameriky: poučné a zábavné čtení ze života zahraničních Čechů,
 +
2000, s. 145–147.
 +
 
 +
'''P:''' Chicago History Museum, G. A., 1842–1930. G. family papers,
 +
1842–1986.
 +
 
 +
Jaroslav Kříž
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
  
 
[[Kategorie:1842]]
 
[[Kategorie:1842]]
 +
[[Kategorie:Březnice]]
 
[[Kategorie:1930]]
 
[[Kategorie:1930]]
 +
[[Kategorie:Chicago]]
 +
 +
<gallery>
 +
Geringer August deska.jpg|Pamětní deska na Geringerově rodném domě v Březnici
 +
</gallery>

Aktuální verze z 1. 3. 2021, 12:05

August GERINGER
Narození 2.8.1842
Místo narození Březnice
Úmrtí 1.4.1930
Místo úmrtí Chicago (USA)
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 607

GERINGER, August, * 2. 8. 1842 Březnice, † 1. 4. 1930 Chicago (USA), novinář, nakladatel

Narodil se jako druhé z jedenácti dětí v učitelské rodině Václava G., který si přivydělával výukou hudby a knihařinou, k čemuž vedl také syna. Již jako mladík vypomáhal G. otci při výuce na farní škole v Lašovicích (u Milevska). Ačkoli měl původně studovat na pražské reálce, začal pracovat v knihtiskařství a vzdělával se ve večerní škole. Další zkušenosti v knihařském řemesle získal ve Vídni, kde pracoval v kožené galanterii a později se specializoval na výrobu fotografických alb. Vypomáhal také v nábytkové továrně svého příbuzného, a to nejen s výrobou, ale i se sjednáváním zakázek. 1862 se vrátil domů a jako výpomocný učitel nahradil nemocného otce. Současně vedl matriku, každoročně ověřoval záznamy o obyvatelích, ministroval, hrál na varhany a organizoval společenský život obce. Věnoval se i knihařině; vázal modlitební knížky, úřední knihy a obdržel též povolení k prodeji a vazbě školních knih. 1869 se oženil s Antonií Kolářovou (1845–1913); měli spolu sedm dětí, z nichž pouze čtyři se dožily dospělosti. Dcera Vlasta (* 2. 8. 1875, † 1961) byla ženou cestovatele E. S. Vráze.

Hned 1869 G. odešel s manželkou a několika příbuznými přes Brémy a New York do Chicaga, kde žila početná česká menšina. Tam G. výhodně prodal knihy, které si přivezl z domova, a ihned začal s knihařským řemeslem. Zpočátku několikrát změnil zaměstnavatele. 1871 se spojil s Č. Durasem a zřídil si vlastní knihkupectví a malou tiskárnu. Rodinný rozpočet vylepšovala manželka, která pracovala jako kuchařka. 1871 Chicago postihl velký požár, jenž zničil více než sedmnáct tisíc domů a bezmála všechny tiskárny; G. podnik se zachránil téměř bez újmy a byl okamžitě zahrnut množstvím objednávek. G. se spojil s J. Langmayerem a spolu si otevřeli větší tiskárnu. Krátce byl i majitelem obchodu s tapetami. 1877 zahájila v Chicagu výuku nedělní česká svobodomyslná škola a G. v ní začal vyučovat. 1879 dal postavit třípatrovou budovu a tiskárnu vybavil nejmodernějšími stroji. Do Čech se vrátil už jen 1895, kdy se konala Národopisná výstava českoslovanská. S J. Langmayerem vydával G. čtyřstránkový časopis Chicagský věstník, řízený J. A. Oliveriem a financovaný inzercí a reklamou. 1874 vydal českou čítanku pro krajanské školy v USA a začal tisknout sešitové romány, jež odbíralo přes tisíc osob. O rok později začal díky G. vycházet první český deník v USA Svornost. Zároveň vznikl týdeník Amerikán. Obě periodika redigoval novinář F. B. Zdrůbek. Od 1876 vycházel humoristický časopis Rarášek, změněný o rok později na nedělní list Duch času. 1878 začal G. vydávat vlastní kalendář Amerikán, jenž mj. zaznamenával historii české menšiny v Americe. V pozdějších letech pomáhali G. synové Miroslav (1870–1958) a Vladimír (1872–1968). K dalším periodikům, která vydával, patřila Slavia, dále Alleghenské listy, Baltimorské listy, Oklahomské noviny a Iowské listy, jež byly zvláštními vydáními Svornosti. Za padesát pět let vydal G. více než dvě stě knih s obsahem vzdělávacím, historickým i zábavným. Významně podporoval krajanský život v USA. V redakci Svornosti se zrodila myšlenka na založení Českého národního hřbitova, sirotčince či útulny v Chicagu. Po vypuknutí první světové války se G. postavil po bok české politické emigrace v čele s T. G. Masarykem a Svornost se stala hlavním ideovým podporovatelem českého státotvorného úsilí. G. patřil i k mecenášům: Finanční dar věnoval rodné Březnici a Lašovicím; pravidelně přispíval na dobročinné účely. Jeho pohřbu se zúčastnilo mnoho osob i spolků z českého Chicaga a okolí. Pochován byl na Českém národním hřbitově v Chicagu. 1928 mu byla v rodišti odhalena pamětní deska.

L: OSND 2/2, s. 847; MSN 2, s. 975; KSN 4, s. 469; Zlatá kniha československého Chicaga, Chicago 1926, zejm. s. 26–39; R. Bubeníček, Dějiny Čechů v Chicagu, tamtéž 1939, s. 137–143; M. Secká, A. G. – nakladatel, mecenáš a lidumil, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska, 2005, s. 223–234; M. Rechcígl, Postavy naší Ameriky: poučné a zábavné čtení ze života zahraničních Čechů, 2000, s. 145–147.

P: Chicago History Museum, G. A., 1842–1930. G. family papers, 1842–1986.

Jaroslav Kříž