Verze z 1. 3. 2021, 11:05, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

GERINGER August 2.8.1842-1.4.1930

Z Personal
August GERINGER
Narození 2.8.1842
Místo narození Březnice
Úmrtí 1.4.1930
Místo úmrtí Chicago (USA)
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 607

GERINGER, August, * 2. 8. 1842 Březnice, † 1. 4. 1930 Chicago (USA), novinář, nakladatel

Narodil se jako druhé z jedenácti dětí v učitelské rodině Václava G., který si přivydělával výukou hudby a knihařinou, k čemuž vedl také syna. Již jako mladík vypomáhal G. otci při výuce na farní škole v Lašovicích (u Milevska). Ačkoli měl původně studovat na pražské reálce, začal pracovat v knihtiskařství a vzdělával se ve večerní škole. Další zkušenosti v knihařském řemesle získal ve Vídni, kde pracoval v kožené galanterii a později se specializoval na výrobu fotografických alb. Vypomáhal také v nábytkové továrně svého příbuzného, a to nejen s výrobou, ale i se sjednáváním zakázek. 1862 se vrátil domů a jako výpomocný učitel nahradil nemocného otce. Současně vedl matriku, každoročně ověřoval záznamy o obyvatelích, ministroval, hrál na varhany a organizoval společenský život obce. Věnoval se i knihařině; vázal modlitební knížky, úřední knihy a obdržel též povolení k prodeji a vazbě školních knih. 1869 se oženil s Antonií Kolářovou (1845–1913); měli spolu sedm dětí, z nichž pouze čtyři se dožily dospělosti. Dcera Vlasta (* 2. 8. 1875, † 1961) byla ženou cestovatele E. S. Vráze.

Hned 1869 G. odešel s manželkou a několika příbuznými přes Brémy a New York do Chicaga, kde žila početná česká menšina. Tam G. výhodně prodal knihy, které si přivezl z domova, a ihned začal s knihařským řemeslem. Zpočátku několikrát změnil zaměstnavatele. 1871 se spojil s Č. Durasem a zřídil si vlastní knihkupectví a malou tiskárnu. Rodinný rozpočet vylepšovala manželka, která pracovala jako kuchařka. 1871 Chicago postihl velký požár, jenž zničil více než sedmnáct tisíc domů a bezmála všechny tiskárny; G. podnik se zachránil téměř bez újmy a byl okamžitě zahrnut množstvím objednávek. G. se spojil s J. Langmayerem a spolu si otevřeli větší tiskárnu. Krátce byl i majitelem obchodu s tapetami. 1877 zahájila v Chicagu výuku nedělní česká svobodomyslná škola a G. v ní začal vyučovat. 1879 dal postavit třípatrovou budovu a tiskárnu vybavil nejmodernějšími stroji. Do Čech se vrátil už jen 1895, kdy se konala Národopisná výstava českoslovanská. S J. Langmayerem vydával G. čtyřstránkový časopis Chicagský věstník, řízený J. A. Oliveriem a financovaný inzercí a reklamou. 1874 vydal českou čítanku pro krajanské školy v USA a začal tisknout sešitové romány, jež odbíralo přes tisíc osob. O rok později začal díky G. vycházet první český deník v USA Svornost. Zároveň vznikl týdeník Amerikán. Obě periodika redigoval novinář F. B. Zdrůbek. Od 1876 vycházel humoristický časopis Rarášek, změněný o rok později na nedělní list Duch času. 1878 začal G. vydávat vlastní kalendář Amerikán, jenž mj. zaznamenával historii české menšiny v Americe. V pozdějších letech pomáhali G. synové Miroslav (1870–1958) a Vladimír (1872–1968). K dalším periodikům, která vydával, patřila Slavia, dále Alleghenské listy, Baltimorské listy, Oklahomské noviny a Iowské listy, jež byly zvláštními vydáními Svornosti. Za padesát pět let vydal G. více než dvě stě knih s obsahem vzdělávacím, historickým i zábavným. Významně podporoval krajanský život v USA. V redakci Svornosti se zrodila myšlenka na založení Českého národního hřbitova, sirotčince či útulny v Chicagu. Po vypuknutí první světové války se G. postavil po bok české politické emigrace v čele s T. G. Masarykem a Svornost se stala hlavním ideovým podporovatelem českého státotvorného úsilí. G. patřil i k mecenášům: Finanční dar věnoval rodné Březnici a Lašovicím; pravidelně přispíval na dobročinné účely. Jeho pohřbu se zúčastnilo mnoho osob i spolků z českého Chicaga a okolí. Pochován byl na Českém národním hřbitově v Chicagu. 1928 mu byla v rodišti odhalena pamětní deska.

L: OSND 2/2, s. 847; MSN 2, s. 975; KSN 4, s. 469; Zlatá kniha československého Chicaga, Chicago 1926, zejm. s. 26–39; R. Bubeníček, Dějiny Čechů v Chicagu, tamtéž 1939, s. 137–143; M. Secká, A. G. – nakladatel, mecenáš a lidumil, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska, 2005, s. 223–234; M. Rechcígl, Postavy naší Ameriky: poučné a zábavné čtení ze života zahraničních Čechů, 2000, s. 145–147.

P: Chicago History Museum, G. A., 1842–1930. G. family papers, 1842–1986.

Jaroslav Kříž