GRÖGER Florian 10.8.1871-19.5.1927: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Florian GRÖGER
 
| jméno = Florian GRÖGER
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Groger Florian portret.jpg
 
| datum narození = 10.8.1871
 
| datum narození = 10.8.1871
 
| místo narození = Václavov (dříve Horní Velkruby u Bruntálu)  
 
| místo narození = Václavov (dříve Horní Velkruby u Bruntálu)  

Aktuální verze z 14. 5. 2021, 13:02

Florian GRÖGER
Narození 10.8.1871
Místo narození Václavov (dříve Horní Velkruby u Bruntálu)
Úmrtí 19.5.1927
Místo úmrtí Klagenfurt (Rakousko)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 752-753

GRÖGER, Florian, * 10. 8. 1871 Václavov (dříve Horní Velkruby u Bruntálu), † 19. 5. 1927 Klagenfurt (Rakousko), novinář, redaktor, politik

Byl sedmým dítětem chudého obuvníka. Sloužil v rodině lesníka nedaleko bydliště a vyučil se u domácího tkalce v Ryžovišti (u Bruntálu). Od 1888 pracoval jako tkadlec v Ostravě a na několika místech v tehdejším Rakousku. Jako vandrující tovaryš (cajkář) se seznamoval s pracovními i životními podmínkami a s požadavky dělnictva, záhy přistoupil k dělnickým odborovým sdružením. Např. 1897 pobýval v Brně, kde dopisoval do umírněného listu Volksfreund, potom působil v Bukovině ve městě Černovice jako odborový tajemník, stranický důvěrník a redaktor politických novin Volkspresse. Už 1898 byl uváděn jakožto oficiál okresní nemocniční pokladny v Šumperku a redaktor listu Wahrheit v Mostu. Od 1901 byl úředníkem nemocniční pokladny ve Villachu a později v Klagenfurtu; od 1902 vedl dělnickou pekárnu a list Wahrheit v Litvínově, koncem 1902 přešel na místo redaktora tribuny Böhmerwaldbote v Českém Krumlově, o rok později byl činný ve Falknově (Sokolov), 1904, kdy se oženil s Annou, roz. Bartelovou, vedl okresní nemocniční pokladnu v Chabařovicích, od 1906 řídil redakci periodika Volksrecht v Ústí nad Labem, kde se ještě zasloužil o úspěch sociálních demokratů ve volbách do vídeňské říšské rady. Potom se znovu přestěhoval do Korutan, nakonec se 1910 trvale usadil v Klagenfurtu a ujal se redakce korutanské odnože novin Arbeiterwille a současně místa zemského důvěrníka sociální demokracie.

G. se stal rakouským sociálním demokratem zřejmě 1904. Zasedal jako poslanec vídeňské říšské rady (1912–18), vídeňského provizorního a konstitučního Národního shromáždění (1918–20), korutanského zemského sněmu (od 1918), rakouské Národní rady (1920–21, 1923–27). Krátce pracoval jako první náměstek korutanského zemského hejtmana (1918–19) či tamní zemský hejtman (1921–23). Podílel se především na formulování agrární politiky sociální demokracie.

L: ÖBL 2, s. 67 (s neúplným soupisem literatury); BL 1, s. 468 (se soupi sem literatury); F. Adlgasser, Die Mitglieder der österreichischen Zentralparlamente 1848–1918. Ein biographisches Lexikon 1 (A–L), Wien 2014, s. 375–376.

Gustav Novotný