Verze z 7. 4. 2021, 11:19, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HÄNLEIN Paul 17.10.1835-27.1.1905

Z Personal
Paul HÄNLEIN
Narození 17.10.1935
Místo narození Kolín nad Rýnem (Německo)
Úmrtí 27.1.1905
Místo úmrtí Mohuč (Německo)
Jiná jména HAENLEIN
Povolání 36- Ostatní průmyslová odvětví
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 189-190

HÄNLEIN, Paul (též HAENLEIN), * 17. 10. 1835 Kolín nad Rýnem (Německo), † 27. 1. 1905 Mohuč (Německo), technik, průkopník vzduchoplavectví

Syn lodního kapitána z Mohuče Johanna Baptisty H. Vystudoval polytechniku v Karlsruhe, působil u několika firem, např. Kölnische Maschinenbau AG v Bayenthalu, v šedesátých letech pracoval ve Stockholmu a Londýně. Zabýval se myšlenkou zkonstruovat létací stroj těžší než vzduch. 1865 získal patent na konstrukci prostředku, který by poháněl spalovací motor. První pokusy s modely zkoušel 1868–71 v Mohuči, později ve Vídni, kde k tomu založil obchodní společnost, avšak neuspěl při vyjednávání s plynárnou ve Vídeňském Novém Městě, proto se rozhodl přejít do Brna, kde založil vzduchoplavecké družstvo, díky němuž si zajistil potřebné finanční prostředky. Zkonstruoval vzducholoď Aeolus, kterou poprvé vyzkoušel 13. prosince 1872 v Brně nad Špitální loukou (dnes Zábrdovice). Měla délku téměř padesát a průměr deset metrů, nosný balon plněný svítiplynem z místní plynárny měl objem 2408 m3 . Svítiplyn sloužil zároveň jako palivo spalovacího motoru od firmy Lenoir o výkonu 3 kW, toto řešení se však ukázalo nevhodné. Pokus se přesto podařil a H. skutečně jako první na světě vzlétl se vzducholodí poháněnou spalovacím motorem, která údajně dosáhla rychlosti 18 km/h a vystoupala do výšky asi dvaceti metrů (některé prameny uvádějí, že byla pro jistotu ukotvena lanem a vzlet byl tak spíše propagační). Pokus, k němuž nebyla přizvána veřejnost ani tisk, H. opakoval i druhý den, stroj byl však poškozen a nebyl nadále schopen provozu, zůstalo tak u jediného letu. Pro jeho další zdokonalení H. již nezískal dostatek prostředků, 1873 po krachu na vídeňské burze jeho obchodní společnost zanikla. H. se později ve Švýcarsku pokoušel prosadit ještě v dalších společnostech propagujících stavbu vzducholodí, technický pokrok však už byl dílem jiných vynálezců. 1877 se oženil s Mathildou, roz. Thanelovou. V závěru života se vrátil do Mohuče, kde je i pohřben.

D: Über das jetzige Stadium des lenkbaren Luftschiffes, Leipzig 1904.

L: de.wikipedia.org (stav k 10. 1. 2019); NDB 7, s. 446; https://encyklopedie.brna.cz/home-mmj/?acc=profil_udalosti&load=1372 (stav k 10. 1. 2019); M. Plavec – M. Břínek, Pravda a mýty kolem činnosti P. H. Několik poznámek ke stavbě řiditelné vzducholodě a pokusům o vzlet v Brně ve druhé polovině roku 1872, in: K historii průmyslu, exaktních věd a techniky na Moravě a ve Slezsku 1. Od konce 18. století do roku 1918, 2013, s. 106–108 (s kritickým rozborem informací o H. pokusu).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek