HAAS Ladislav 1.4.1904-1986: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku HAAS Ladislav 1.4.1904-2.1986 na HAAS Ladislav 1.4.1904-?.2.1986 bez založení přesměrování)
Řádka 35: Řádka 35:
 
| příbuzní =  
 
| příbuzní =  
 
| web =  
 
| web =  
 +
[[Kategorie:D]]
 
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 8
 
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 8
 
}}
 
}}

Verze z 31. 3. 2020, 10:54

Ladislav HAAS
Narození 1.4.1904
Místo narození Hričov (u Žiliny, Slovensko)
Úmrtí únor 1986
Místo úmrtí Londýn (Velká Británie)
Jiná jména László
Web
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 8

HAAS, Ladislav (též László), * 1. 4. 1904 Hričov (u Žiliny, Slovensko), † únor 1986 Londýn (Velká Británie), psychiatr, psychoanalytik

Maturoval na maďarském klasickém gymnáziu v Miskolci, medicínu studoval 1921–29 na lékařské fakultě v Budapešti a na Německé univerzitě v Praze (MUDr. 1929). Od 1926 byl členem komunistické strany. Jako psychiatr praktikoval 1930–33 v Berlíně, kde se přimkl ke skupině německých komunistických psychoanalytiků kolem prof. W. Reicha. Po nástupu nacistů odešel 1933 do Prahy a otevřel si soukromou psychiatrickou praxi. Po okupaci českých zemí nacisty emigroval 1939 s manželkou (dětskou lékařkou) do Anglie. Uplatnění získal na psychiatrické a neurologické klinice ve Warwicku, mj. ošetřoval i české a slovenské emigranty včetně vojáků. 1945 se vrátil do Československa a nastoupil na neurologickou kliniku v Košicích. 1948 byl jmenován přednostou psychiatrického oddělení vinohradské nemocnice v Praze. Po únorových událostech 1948 s F. Dosužkovem a O. Kučerou bránil psychoanalýzu před dogmatickými útoky, patřil k organizátorům psychoanalytických kroužků, přispíval do Psychoanalytických ročenek a oponoval stalinské tezi, že tato disciplína je nahraditelná Pavlovovým učením. V létě 1948 se stal osobním lékařem prezidenta K. Gottwalda, 1952 byl zatčen a v procesu s Gottwaldovým neuropatologem V. Haškovcem odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody. Od 1956 působil jako psychiatr třetího pražského obvodu (zprvu výpomocný, bez možnosti publikovat), v téže době odmítl stranickou rehabilitaci, teprve 1963 byl právně rehabilitován. Brzy po propuštění z vězení se stal vůdčím duchem obnoveného kruhu pražských psychoanalytiků. Zakrátko kolem sebe soustředil mladé odborníky a zahájil expertní spolupráci s pražskou kriminální službou. 1964 byl zvolen členem Britské psychoanalytické společnosti (BPS). Po sovětské okupaci Československa 1968 odjel s manželkou do Londýna za dcerou, která tam byla provdána, a již se nevrátil.

L: Psychoanalysis international. A Guide to Psychoanalysis throughout the world. 1. Europe, P. Kutter (ed.), Stuttgart – Bad Cannstatt 1992, s. 42–45; É. Roudinesco – M. Plon, Wörterbuch der Psychoanalyse. Namen, Länder, Werke, Begriffe, Wien 2004, s. 385; Lékař a psychoanalytik L. H., in: Revue psychoanalytické psychoterapie 10, 2008, č. 2, s. 92–97 (s místem nar. Hričovské Podhradie); M. Kučera, Pražský Maigret. Osobní zápas legendárního kriminalisty, 2009, s. 163.

P: Archiv UK, Praha, Matrika doktorů Německé univerzity v Praze (1924 až 1931), s. 396.

Martin Kučera