HANÁK Jindřich Lev 11.4.1867-30.1.1939: Porovnání verzí

Z Personal
m (Makariusová přesunul stránku HANÁK Jindřich Lev 1867-30.1.1939 na HANÁK Jindřich Lev 11.4.1867-30.1.1939 bez založení přesměrování)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Jindřich Lev HANÁK
 
| jméno = Jindřich Lev HANÁK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = HANAKJL.jpg
| datum narození = 1867
+
| datum narození = 11.4.1867
| místo narození =  
+
| místo narození = Rokycany
 
| datum úmrtí = 30.1.1939
 
| datum úmrtí = 30.1.1939
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Opava
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jindřich Lev HANÁK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 162-163
 +
}}
 +
'''HANÁK, Jindřich Lev''', ''* 11. 4. 1867 Rokycany, † 30. 1. 1939 Opava, voják''
 +
 
 +
Na pražské pěchotní kadetní škole studoval 1881–85, v srpnu
 +
1885 nastoupil u  1. praporu polních myslivců. Zprvu byl
 +
velitelem čety, potom pobočníkem velitele, instruktorem
 +
poddůstojnické školy a  velitelem roty. 1900–05 velel rotě
 +
31. praporu polních myslivců, 1905–10 byl zbrojním důstojníkem praporu (kpt.). 1910–11 zastupoval velitele 6. praporu
 +
polních myslivců, od listopadu 1911 v hodnosti majora velel
 +
III. praporu 1. pěšího pluku, v březnu 1912 se stal referentem střeleckého výcviku při velitelství I. armádního sboru. Po
 +
vypuknutí války byl jmenován velitelem III. praporu 15. zeměbraneckého pluku na haličské frontě, od října 1914 velel
 +
5.  praporu polních myslivců (pplk.), v  červnu 1916 v  hodnosti plukovníka převzal velení 90. pěšího pluku na ruské
 +
frontě. V listopadu 1918 vstoupil do československé armády a angažoval se při organizaci dobrovolnického vojska nového
 +
státu zprvu jako posádkový velitel v Písku, od ledna 1919 jako
 +
velitel 2. pěší brigády na Těšínsku v bojích s Poláky a od května
 +
na Slovensku s Maďary. V srpnu 1919 se stal velitelem 3. pěší
 +
brigády, kterou převedl po skončení bojů u Lučence do místa
 +
její posádky v Plzni, od listopadu 1920 velel 11. divizi v Košicích (brigádní generál) a  od  listopadu 1922 vedl 8. divizi
 +
na severní Moravě. 1925 byl povýšen na divizního generála
 +
a v lednu 1930 odešel do penze. Patřil k akceschopným velitelům, kteří se zasloužili o  rychlý přerod dobrovolnických
 +
jednotek ČSR v pravidelnou armádu. Vrcholem jeho vojenské kariéry bylo nedlouhé, ale úspěšné velitelské působení na
 +
Slovensku za války s bolševickou Maďarskou republikou rad.
 +
Patřil k zakladatelům Masarykovy letecké ligy a k průkopníkům bezmotorového létání. Pohřben byl na hřbitově v Praze-Šárce. Dcera Jelena se provdala za gen. Otakara Zahálku.
 +
 
 +
'''L:''' MSN 3, s. 56; Z. Ježek, Účast dobrovolníků v bojích o Slovensko a Těšínsko
 +
v letech 1918–1919, 1937, passim; J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné
 +
moci Republiky československé 1920–1938, 2006, s. 241; A. Maskalík, Elita
 +
armády. Československá vojenská generalita 1918–1992, 2012, s. 208; nekrolog, in: Letec 15, 1939, č. 1, s. 5–6.
 +
 
 +
'''P:''' VHA, Praha, kvalifikační listina důstojníka.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
  
 
[[Kategorie:1867]]
 
[[Kategorie:1867]]
 +
[[Kategorie:Rokycany]]
 
[[Kategorie:1939]]
 
[[Kategorie:1939]]
 +
[[Kategorie:Opava]]

Aktuální verze z 11. 2. 2021, 16:31

Jindřich Lev HANÁK
Narození 11.4.1867
Místo narození Rokycany
Úmrtí 30.1.1939
Místo úmrtí Opava
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 162-163

HANÁK, Jindřich Lev, * 11. 4. 1867 Rokycany, † 30. 1. 1939 Opava, voják

Na pražské pěchotní kadetní škole studoval 1881–85, v srpnu 1885 nastoupil u 1. praporu polních myslivců. Zprvu byl velitelem čety, potom pobočníkem velitele, instruktorem poddůstojnické školy a velitelem roty. 1900–05 velel rotě 31. praporu polních myslivců, 1905–10 byl zbrojním důstojníkem praporu (kpt.). 1910–11 zastupoval velitele 6. praporu polních myslivců, od listopadu 1911 v hodnosti majora velel III. praporu 1. pěšího pluku, v březnu 1912 se stal referentem střeleckého výcviku při velitelství I. armádního sboru. Po vypuknutí války byl jmenován velitelem III. praporu 15. zeměbraneckého pluku na haličské frontě, od října 1914 velel 5. praporu polních myslivců (pplk.), v červnu 1916 v hodnosti plukovníka převzal velení 90. pěšího pluku na ruské frontě. V listopadu 1918 vstoupil do československé armády a angažoval se při organizaci dobrovolnického vojska nového státu zprvu jako posádkový velitel v Písku, od ledna 1919 jako velitel 2. pěší brigády na Těšínsku v bojích s Poláky a od května na Slovensku s Maďary. V srpnu 1919 se stal velitelem 3. pěší brigády, kterou převedl po skončení bojů u Lučence do místa její posádky v Plzni, od listopadu 1920 velel 11. divizi v Košicích (brigádní generál) a od listopadu 1922 vedl 8. divizi na severní Moravě. 1925 byl povýšen na divizního generála a v lednu 1930 odešel do penze. Patřil k akceschopným velitelům, kteří se zasloužili o rychlý přerod dobrovolnických jednotek ČSR v pravidelnou armádu. Vrcholem jeho vojenské kariéry bylo nedlouhé, ale úspěšné velitelské působení na Slovensku za války s bolševickou Maďarskou republikou rad. Patřil k zakladatelům Masarykovy letecké ligy a k průkopníkům bezmotorového létání. Pohřben byl na hřbitově v Praze-Šárce. Dcera Jelena se provdala za gen. Otakara Zahálku.

L: MSN 3, s. 56; Z. Ježek, Účast dobrovolníků v bojích o Slovensko a Těšínsko v letech 1918–1919, 1937, passim; J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–1938, 2006, s. 241; A. Maskalík, Elita armády. Československá vojenská generalita 1918–1992, 2012, s. 208; nekrolog, in: Letec 15, 1939, č. 1, s. 5–6.

P: VHA, Praha, kvalifikační listina důstojníka.

Martin Kučera