HANČL Jaroslav 26.4.1923-24.3.2005: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Joroslav HANČL | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum naro…“)
 
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Joroslav HANČL
+
| jméno = Jaroslav HANČL
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| velikost obrázku =  
 
| velikost obrázku =  
Řádka 6: Řádka 6:
 
| rodné jméno =  
 
| rodné jméno =  
 
| datum narození = 26.4.1923
 
| datum narození = 26.4.1923
| místo narození = Králův Dvůr
+
| místo narození = Králův Dvůr
 
| datum úmrtí = 24.3.2005
 
| datum úmrtí = 24.3.2005
 
| místo úmrtí = Ostrava
 
| místo úmrtí = Ostrava
Řádka 19: Řádka 19:
 
| alma mater =  
 
| alma mater =  
 
| zaměstnavatel =  
 
| zaměstnavatel =  
| povolání = 27- Hutník nebo metalurg<br /><br />61- Pedagog<br />
+
| povolání = 27- Hutník nebo metalurg<br />61- Pedagog<br />
 
| titul =  
 
| titul =  
 
| ocenění =  
 
| ocenění =  
Řádka 36: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, str. 169
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 169
 
}}
 
}}
 +
'''HANČL, Jaroslav''', ''* 26. 4. 1923 Králův Dvůr (u Berouna), † 24. 3. 2005 Ostrava, metalurg, pedagog''
 +
 +
Narodil se v  rodině Jaroslava H. (1885–1960) a  Marie,
 +
roz. Čermákové (1893–1985). Jeho sestra Marie, provd. Havlová (* 1925), se stala lékařkou. Otec byl nižším úředníkem
 +
na ředitelství železnic v Praze. H. navštěvoval reálné gymnázium v Berouně (1934–42). Po maturitě byl totálně nasazen
 +
jako dělník na stavbě a  pomocný zámečník v  železničních
 +
dílnách ve Zdicích. 1943/44 absolvoval abiturientský kurz
 +
na Vyšší průmyslové škole strojnické, který však vzhledem
 +
k uzavření školy nedokončil. Od 1944 byl nasazen do železnorudného dolu Zdice. Po osvobození se přihlásil ke studiu
 +
hutního inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě, kde
 +
1949 složil druhou státní zkoušku. Již 1947 však začal pracovat jako technický úředník ve Vítkovických železárnách,
 +
kde byl po ukončení školy zaměstnán jako hutní inženýr. Od
 +
1950 působil v provozu vysokých pecí jako vedoucí skládky
 +
rud, rudných mostů a  vysoké pece. Po vojenské prezenční
 +
službě se 1953 stal vedoucím směny vysokých pecí v Žofínské huti, 1954 byl přeložen do Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě-Kunčicích, kde byl pověřen vedením střediska přípravy vsázky a  aglomerace. 1957 uspěl v  konkurzu na
 +
Hutnickou fakultu VŠB v  Ostravě, nastoupil jako asistent
 +
katedry výroby surového železa. Přednášel výrobu surového
 +
železa, obecnou metalurgii I, obecnou metalurgii a úpravnictví a  vysoké pece  – technologie a  hutnictví železa. Vyučoval také v  podnikových institutech Vítkovických železáren a Třineckých železáren. Ve vědecké práci se zabýval přípravou
 +
vysokopecní vsázky, zvláště problematikou spékání rud; získal několik patentů. Publikoval zejména v ''Hutnických listech''.
 +
Vydal učební texty z  oboru výroby železa a  přípravy vysokopecní vsázky a aglomerace. Úzce spolupracoval s provozní
 +
praxí. Obhájil disertační práci ''Metoda výzkumu intenzifikace aglomeračního procesu'' (CSc. 1964) a  1965 habilitační spis
 +
''Intenzifikace aglomeračního procesu'' a byl jmenován docentem
 +
v  oboru výroby surového železa. Od 1962 vedl na fakultě
 +
ústav výroby železa. Působil v  celostátní odborné skupině
 +
vysokých pecí ČVTS. 1956 se oženil s Marií, roz. Hlostovou
 +
(* 1927), s níž měl syna Jaroslava (* 1959).
 +
 +
'''D:''' výběr: Cvičení z výroby surového železa, 1961 (s J. Šárkem a H. Lvovou);
 +
Cvičení z výroby surového železa 2. Výpočtová cvičení, 1963; Hutnictví železa, 1965; Teorie výroby aglomerátu, 1967; Teorie homogenizace, 1967; Výpočtová cvičení z výroby surového železa, 1968 (s L. Brožem, K. Drabinou
 +
a  Z.  Demčíkem); Nové směry ve výrobě surového železa, 1968; Technologie těžkého průmyslu 1. Hutní prvovýroba, 1969 (s L. Kuchařem, J. Skálou
 +
a B. Šplíchalem); Železářství, 1972; Výpočtová cvičení z výroby surového železa, 1973 (s M. Novákem a L. Kratěnovou).
 +
 +
'''P:''' Archiv VŠB-TUO, Ostrava, fond rektorát, osobní spis J. H; fond HGF, spis
 +
ke jmenování docentem J. H.
 +
 +
Petr Kašing
 +
 
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]]
 
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 +
 
[[Kategorie:1923]]
 
[[Kategorie:1923]]
 
[[Kategorie:Králův Dvůr]]
 
[[Kategorie:Králův Dvůr]]
 
[[Kategorie:2005]]
 
[[Kategorie:2005]]
 
[[Kategorie:Ostrava]]
 
[[Kategorie:Ostrava]]

Aktuální verze z 7. 4. 2021, 11:08

Jaroslav HANČL
Narození 26.4.1923
Místo narození Králův Dvůr
Úmrtí 24.3.2005
Místo úmrtí Ostrava
Povolání 27- Hutník nebo metalurg
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 169

HANČL, Jaroslav, * 26. 4. 1923 Králův Dvůr (u Berouna), † 24. 3. 2005 Ostrava, metalurg, pedagog

Narodil se v rodině Jaroslava H. (1885–1960) a Marie, roz. Čermákové (1893–1985). Jeho sestra Marie, provd. Havlová (* 1925), se stala lékařkou. Otec byl nižším úředníkem na ředitelství železnic v Praze. H. navštěvoval reálné gymnázium v Berouně (1934–42). Po maturitě byl totálně nasazen jako dělník na stavbě a pomocný zámečník v železničních dílnách ve Zdicích. 1943/44 absolvoval abiturientský kurz na Vyšší průmyslové škole strojnické, který však vzhledem k uzavření školy nedokončil. Od 1944 byl nasazen do železnorudného dolu Zdice. Po osvobození se přihlásil ke studiu hutního inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě, kde 1949 složil druhou státní zkoušku. Již 1947 však začal pracovat jako technický úředník ve Vítkovických železárnách, kde byl po ukončení školy zaměstnán jako hutní inženýr. Od 1950 působil v provozu vysokých pecí jako vedoucí skládky rud, rudných mostů a vysoké pece. Po vojenské prezenční službě se 1953 stal vedoucím směny vysokých pecí v Žofínské huti, 1954 byl přeložen do Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě-Kunčicích, kde byl pověřen vedením střediska přípravy vsázky a aglomerace. 1957 uspěl v konkurzu na Hutnickou fakultu VŠB v Ostravě, nastoupil jako asistent katedry výroby surového železa. Přednášel výrobu surového železa, obecnou metalurgii I, obecnou metalurgii a úpravnictví a vysoké pece – technologie a hutnictví železa. Vyučoval také v podnikových institutech Vítkovických železáren a Třineckých železáren. Ve vědecké práci se zabýval přípravou vysokopecní vsázky, zvláště problematikou spékání rud; získal několik patentů. Publikoval zejména v Hutnických listech. Vydal učební texty z oboru výroby železa a přípravy vysokopecní vsázky a aglomerace. Úzce spolupracoval s provozní praxí. Obhájil disertační práci Metoda výzkumu intenzifikace aglomeračního procesu (CSc. 1964) a 1965 habilitační spis Intenzifikace aglomeračního procesu a byl jmenován docentem v oboru výroby surového železa. Od 1962 vedl na fakultě ústav výroby železa. Působil v celostátní odborné skupině vysokých pecí ČVTS. 1956 se oženil s Marií, roz. Hlostovou (* 1927), s níž měl syna Jaroslava (* 1959).

D: výběr: Cvičení z výroby surového železa, 1961 (s J. Šárkem a H. Lvovou); Cvičení z výroby surového železa 2. Výpočtová cvičení, 1963; Hutnictví železa, 1965; Teorie výroby aglomerátu, 1967; Teorie homogenizace, 1967; Výpočtová cvičení z výroby surového železa, 1968 (s L. Brožem, K. Drabinou a Z. Demčíkem); Nové směry ve výrobě surového železa, 1968; Technologie těžkého průmyslu 1. Hutní prvovýroba, 1969 (s L. Kuchařem, J. Skálou a B. Šplíchalem); Železářství, 1972; Výpočtová cvičení z výroby surového železa, 1973 (s M. Novákem a L. Kratěnovou).

P: Archiv VŠB-TUO, Ostrava, fond rektorát, osobní spis J. H; fond HGF, spis ke jmenování docentem J. H.

Petr Kašing