Verze z 18. 2. 2021, 09:49, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HANOSEK Bohumír 24.10.1883-1.6.1942

Z Personal
Bohumír HANOSEK
Narození 24.10.1883
Místo narození Němčany (u Slavkova u Brna)
Úmrtí 1.6.1942
Místo úmrtí Praha (popraven)
Povolání 19- Ekonom nebo statistik
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 192

HANOSEK, Bohumír, * 24. 10. 1883 Němčany (u Slavkova u Brna), † 1. 6. 1942 Praha (popraven), statistik, ekonom, státní úředník

Narodil se v rodině ředitele školy Jana H. a Josefy, roz. Zapletalové. Vzdělával se na gymnáziu v Kroměříži a Prvním českém gymnáziu v Brně, kde 1902 maturoval. Poté studoval práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (1902–04) a univerzitě ve Vídni (1904–09, JUDr.). V politické administrativě začínal u okresního hejtmanství v Přerově, poté pracoval na zemském místodržitelství v Brně, odkud odešel do Vídně, kde byl zaměstnán v Ústřední statistické komisi. Po vzniku republiky nastoupil 1919 do Státního úřadu statistického, v němž podnítil rozvoj sociální statistiky a věnoval se převážně statistice zahraničního obchodu (metoda deklarační, systém strojového zpracování), která v českých zemích zatím neměla velkou tradici. Studoval ekonomicko-statistické otázky na statistických úřadech v zahraničí (Berlín, Kodaň, Stockholm, Oslo, Londýn, Paříž, Brusel, Haag, Bern, Řím). Od 1925 působil na ministerstvu zemědělství jako vrchní odborový rada v odboru obchodní a dopravní politiky, 1928–33 byl přednostou prezidia, poté přednostou obchodně politické sekce. Byl československým delegátem na světových hospodářských konferencích v Ženevě (1927) a v Londýně (1933) či při kongresech Mezinárodního statistického ústavu. Podílel se na práci komise statistických expertů a zemědělského pododboru hospodářského komitétu Společnosti národů i hospodářské rady Malé dohody. Byl členem zemědělsko-ekonomické komise Mezinárodního zemědělského institutu v Římě, ČSAZ a Československé (České) společnosti národohospodářské. Přispíval do Československého statistického věstníku, Statistického obzoru a Masarykova slovníku naučného. Po vzniku protektorátu se z moci úřední snažil v oblasti zemědělství hájit české zájmy. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha byl během druhého stanného práva 1. 6. 1942 (společně s radou ministerstva zemědělství J. Mazancem) zastřelen na střelnici v Praze-Kobylisích. 1911 se oženil s Alžbětou, roz. Šilhavíčkovou (* 1888) pocházející z Dymokur (u Nymburka), s níž měl syna Karla (* 1918). Bratr Vladislav (* 6. 11. 1882 Němčany, † 1953 Sremska Mitrovica /Srbsko/) vystudoval medicínu na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (1907) a po první světové válce odešel do Jugoslávie (Bosna, Srbsko).

D: Nové cesty československé statistiky zahraničního obchodu, 1922; Statistika průmyslové výroby, 1924.

L: MSN 3, s. 62; OSND 2/2, s. 1023; AČP, s. 122; ČsB 1, nestr.; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 18. 1. 2018); P. Anev, Cesta k zániku agrární strany (1933–1948), 2010 (magisterská diplomová práce, FF UK, Praha), s. 276, 285.

P: Archiv UK, Praha, fond PF Německé univerzity v Praze, část fondu Knihy zkušebních protokolů státních zkušebních komisí při PF NU v Praze, inv. č. 11, Právněhistorická státní zkušební komise v Praze při německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, s. 13149 (zde jako Gottfried); AHMP, sbírka matrik, řkt. f. ú. Praha-Vinohrady (kostel sv. Ludmily), matrika oddaných 1911–12, sign. VIN O12, fol. 190. Pamětní deska: dvorana ministerstva zemědělství, Praha-Těšnov (společná pamětní deska zaměstnancům, kteří zahynuli za druhé světové války).

Zdeněk Doskočil