Verze z 19. 2. 2021, 09:27, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku HANSGIRG Antonín 1854-15.2.1917 na HANSGIRG Antonín 16.7.1854-15.2.1917 bez založení přesměrování)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HANSGIRG Antonín 16.7.1854-15.2.1917

Z Personal
Antonín HANSGIRG
Narození 1854
Místo narození Praha
Úmrtí 15.2.1917
Místo úmrtí Vídeň
Povolání 6- Botanik
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 196

HANSGIRG, Antonín, * 16. 7. 1854 Praha, † 15. 2. 1917 Vídeň (Rakousko), botanik, algolog

Syn překladatele Antonína H. (1806–1877) a Františky, roz. Hájkové (1823–1871). Po studiích učil na gymnáziích v Hradci Králové (1877–81) a v Praze (1876/77, od 1881). Roku 1885 se habilitoval u L. Čelakovského z oboru rostlinné fyziologie a tajnosnubných rostlin. 1892 byl jmenován titulárním mimořádným profesorem české univerzity, stálé místo však nezískal a nadále působil jako profesor v Praze na gymnáziu v Žitné ulici. 1895 podnikl cestu do tehdejší Nizozemské východní Indie, kde studoval rostlinný materiál v botanické zahradě v Buitenzorgu (nyní Bogor, ostrov Jáva, Indonésie). Marně usiloval o řádnou profesuru, a ani vědecky se neprosadil. 1903 získal nárok na penzi, vzdal se přednášek a odešel do Vídně, kde dožil. Byl mimořádným členem KČSN (1889, 1906 změněn status na dopisujícího) a od 1890 dopisujícím členem ČAVU, v zahraničí členem berlínské botanické společnosti. Oženil se s Františkou, roz. Duchoňovou (* 1856).

H. je považován za jednoho ze zakladatelů české algologie (nauky o řasách), v níž vynikl i v mezinárodním měřítku. Oceňován byl zejména jeho Prodromus českých řas sladkovodních vydávaný 1889–92 v Archivu pro přírodovědecký výzkum Čech, se zpožděním i německy, zatímco jeho práce z oboru rostlinné fyziologie o biologii listů či pylu byly už současníky hodnoceny jen jako popisné. Publikoval v časopisech českých (Osvěta, Vesmír) i německých (Botanische Zeitung, Hedwigia). Nevyhýbal se popularizaci oboru (Z říše rostlin, 1885), v literatuře jsou citovány i jeho floristické sběry, např. z okolí Hlinska pro Čelakovského Prodromus české květeny.

D: Květena okolí Hradce Králové, 1881; Phytodynamische Untersuchungen, 1889; Physiologische und phycophytologische Untersuchungen, 1893; Pflanzenbiologische Untersuchungen, Wien 1904.

L: B. Němec, A. H., in: AČA 28, 1917, s. 85–92 (s bibliografií); OSN 10, s. 865; OSND 2/2, s. 1024; MSN 3, s. 63; KSN 5, s. 30; BL 1, s. 531; ÖBL 2, s. 183; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 560; MČE 2, s. 714; ČBS, s. 190; Tomeš 1, s. 414; ČAVU (2004), s. 90.

P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 159, obraz 834.

Jiří Martínek