HANTSCHEL Franz 4.10.1844-23.2.1940: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „Kategorie:Název kategorie {{Infobox - osoba | jméno = Franz HANTSCHEL | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku =…“)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
[[Kategorie:Název kategorie]]
 
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Franz HANTSCHEL
 
| jméno = Franz HANTSCHEL
Řádka 7: Řádka 6:
 
| rodné jméno =  
 
| rodné jméno =  
 
| datum narození = 4.10.1844  
 
| datum narození = 4.10.1844  
| místo narození = Chotovice (u Nového Boru)
+
| místo narození = Chotovice (u Nového Boru)
 
| datum úmrtí = 223.2.1940
 
| datum úmrtí = 223.2.1940
 
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
Řádka 20: Řádka 19:
 
| alma mater =  
 
| alma mater =  
 
| zaměstnavatel =  
 
| zaměstnavatel =  
| povolání = 15- Lékaři<br /><br />62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />
+
| povolání = 15- Lékaři<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />
 
| titul =  
 
| titul =  
 
| ocenění =  
 
| ocenění =  
Řádka 37: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, str. 201-202
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 201-202
 
}}
 
}}
 +
'''HANTSCHEL, Franz''', ''* 4. 10. 1844 Chotovice (u Nového Boru), † 23. 2. 1940 Vídeň (Rakousko), lékař, vlastivědný pracovník, odborný publicista''
 +
 +
Syn rolníka a  chotovického starosty Franze H. a  Theresie,
 +
roz.  Hölzlové. Po krátkém studiu na piaristickém učilišti
 +
v Novém Boru zaměřeném na sklářství a obchod přestoupil
 +
na augustiniánské gymnázium v České Lípě; 1864 maturoval.
 +
Pocházel z chudých poměrů, a tak absolvoval bezplatné studium medicíny na Vojenské lékařské akademii (Josefinum) ve
 +
Vídni (MUDr. 1870), čímž se zavázal k deseti letům vojenské
 +
služby. Během nich působil jako lékař v posádkové nemocnici
 +
ve Lvově, odtud byl převelen k husarskému pluku č. 5 hraběte
 +
J. Radeckého z Radče, v jehož řadách sloužil ve Stockerau a ve
 +
Vídni. Od 1874 byl plukovním lékařem ve Znojmě, posléze
 +
v Brně. 1878 odešel na bojiště do Bosny a Hercegoviny; zde ve
 +
funkci šéflékaře strávil jeden rok, jenž měl hodnotu dvou let běžné služby. Díky tomu mohl H. z armády předčasně odejít.
 +
1879 se vrátil do rodného kraje a v České Lípě provozoval ordinaci praktického lékaře. Intenzivně se věnoval vlastivědné
 +
činnosti, zejména místopisu severních Čech. Ve svém prvním
 +
spise ''Bad Kottowitz bei Haida und seine Umgebung'' (1880) zveřejnil informace k  dějinám a  pamětihodnostem rodné obce,
 +
jejíž vznik dal do souvislosti se založením hradu Sloup. Na
 +
základně vlastních poznatků sepsal botanického průvodce ''Botanischer Wegweiser im Gebiete des Nordböhmischen Excursions-Clubs'' (1890). Dále vytvořil několik průvodců po severních Čechách (např. Českolipsku, Dubé, Chotovicích /u  Nového Boru/, Lužických horách), zároveň je autorem prvního soupisu
 +
archeologických lokalit na tomto území (1897). Byl vedoucím
 +
redaktorem rozsáhlé práce ''Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch-Leipa'' (Vlastivěda politického okresu Česká Lípa,
 +
1911). Toto nejucelenější, bohatě ilustrované vlastivědné dílo
 +
o Českolipsku vycházelo po jednotlivých sešitech od 1903.
 +
 +
Patřil k  čelním představitelům německého vlastivědného spolku Nordböhmisches Excursions-Club v České Lípě, redigoval jeho časopis ''Mitteilungen''. 1884 zanechal lékařské praxe a koupil tiskárnu místních novin ''Leipaer Zeitung'', podnikání
 +
však ztroskotalo. V České Lípě byl též školním inspektorem
 +
a městským radním. Aby podpořil svého syna na studiích, přestěhoval se 1892 na Smíchov (dnes Praha). Se synem, rovněž
 +
lékařem, odešel 1907 do Lince, později do Vídně.
 +
 +
H. patří k  nejvýznamnějším osobnostem Českolipska. Jeho
 +
dílo se nachází ve sbírkách Vlastivědného muzea a  galerie
 +
v České Lípě. H. celoživotním přítelem byl spolužák z gymnázia Anton Amand Paudler, člen augustiniánského řádu, pedagog a vlastivědec spjatý s českolipským regionem.
 +
 +
'''D:''' výběr: Nordböhmischer Touristen-Führer, 1894; Reichenberger Touristen-Führer, 1895; Leipaer Touristen-Führer, 1900; Biographien deutscher Industrieller aus Böhmen, 1920.
 +
 +
'''L:''' BL 1, s. 533–534 (se soupisem díla a literatury); L. Smejkal, Máchův kraj –
 +
Českolipsko, 2008, s.  179–181; http://www.bohmischleipa.cz (stav k  8.  6.
 +
2018); M. Polák, Před 170 lety se narodil lékař a botanik F. H., in: Českolipský deník 7. 10. 2014; cs.wikipedia.org (se soupisem díla, stav k 9. 6. 2018); de.wikipedia.org (se soupisem díla a literatury, stav k 9. 6. 2018).
 +
 +
'''P:''' SOA, Litoměřice, Sbírka matrik, matrika nar. řkt f. ú. Skalice u České Lípy,
 +
sign. L141/18 (1785–1871), pag. 228.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/17fe1fcf-d41c-4563-b719-d8a3739f2699 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 +
Vojtěch Szajkó
 +
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
 
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 +
 
[[Kategorie:1844]]
 
[[Kategorie:1844]]
 
[[Kategorie:Chotovice]]
 
[[Kategorie:Chotovice]]
 
[[Kategorie:1940]]
 
[[Kategorie:1940]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]

Aktuální verze z 7. 4. 2021, 11:51

Franz HANTSCHEL
Narození 4.10.1844
Místo narození Chotovice (u Nového Boru)
Úmrtí 223.2.1940
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 15- Lékaři
62- Osvětový nebo veřejný činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 201-202

HANTSCHEL, Franz, * 4. 10. 1844 Chotovice (u Nového Boru), † 23. 2. 1940 Vídeň (Rakousko), lékař, vlastivědný pracovník, odborný publicista

Syn rolníka a chotovického starosty Franze H. a Theresie, roz. Hölzlové. Po krátkém studiu na piaristickém učilišti v Novém Boru zaměřeném na sklářství a obchod přestoupil na augustiniánské gymnázium v České Lípě; 1864 maturoval. Pocházel z chudých poměrů, a tak absolvoval bezplatné studium medicíny na Vojenské lékařské akademii (Josefinum) ve Vídni (MUDr. 1870), čímž se zavázal k deseti letům vojenské služby. Během nich působil jako lékař v posádkové nemocnici ve Lvově, odtud byl převelen k husarskému pluku č. 5 hraběte J. Radeckého z Radče, v jehož řadách sloužil ve Stockerau a ve Vídni. Od 1874 byl plukovním lékařem ve Znojmě, posléze v Brně. 1878 odešel na bojiště do Bosny a Hercegoviny; zde ve funkci šéflékaře strávil jeden rok, jenž měl hodnotu dvou let běžné služby. Díky tomu mohl H. z armády předčasně odejít. 1879 se vrátil do rodného kraje a v České Lípě provozoval ordinaci praktického lékaře. Intenzivně se věnoval vlastivědné činnosti, zejména místopisu severních Čech. Ve svém prvním spise Bad Kottowitz bei Haida und seine Umgebung (1880) zveřejnil informace k dějinám a pamětihodnostem rodné obce, jejíž vznik dal do souvislosti se založením hradu Sloup. Na základně vlastních poznatků sepsal botanického průvodce Botanischer Wegweiser im Gebiete des Nordböhmischen Excursions-Clubs (1890). Dále vytvořil několik průvodců po severních Čechách (např. Českolipsku, Dubé, Chotovicích /u Nového Boru/, Lužických horách), zároveň je autorem prvního soupisu archeologických lokalit na tomto území (1897). Byl vedoucím redaktorem rozsáhlé práce Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch-Leipa (Vlastivěda politického okresu Česká Lípa, 1911). Toto nejucelenější, bohatě ilustrované vlastivědné dílo o Českolipsku vycházelo po jednotlivých sešitech od 1903.

Patřil k čelním představitelům německého vlastivědného spolku Nordböhmisches Excursions-Club v České Lípě, redigoval jeho časopis Mitteilungen. 1884 zanechal lékařské praxe a koupil tiskárnu místních novin Leipaer Zeitung, podnikání však ztroskotalo. V České Lípě byl též školním inspektorem a městským radním. Aby podpořil svého syna na studiích, přestěhoval se 1892 na Smíchov (dnes Praha). Se synem, rovněž lékařem, odešel 1907 do Lince, později do Vídně.

H. patří k nejvýznamnějším osobnostem Českolipska. Jeho dílo se nachází ve sbírkách Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. H. celoživotním přítelem byl spolužák z gymnázia Anton Amand Paudler, člen augustiniánského řádu, pedagog a vlastivědec spjatý s českolipským regionem.

D: výběr: Nordböhmischer Touristen-Führer, 1894; Reichenberger Touristen-Führer, 1895; Leipaer Touristen-Führer, 1900; Biographien deutscher Industrieller aus Böhmen, 1920.

L: BL 1, s. 533–534 (se soupisem díla a literatury); L. Smejkal, Máchův kraj – Českolipsko, 2008, s. 179–181; http://www.bohmischleipa.cz (stav k 8. 6. 2018); M. Polák, Před 170 lety se narodil lékař a botanik F. H., in: Českolipský deník 7. 10. 2014; cs.wikipedia.org (se soupisem díla, stav k 9. 6. 2018); de.wikipedia.org (se soupisem díla a literatury, stav k 9. 6. 2018).

P: SOA, Litoměřice, Sbírka matrik, matrika nar. řkt f. ú. Skalice u České Lípy, sign. L141/18 (1785–1871), pag. 228.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vojtěch Szajkó