HANZELKA František 5.9.1901-22.12.1981: Porovnání verzí

Z Personal
(HANZELKA_František_5.9.1901)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 5.9.1901
 
| datum narození = 5.9.1901
| místo narození =  
+
| místo narození = Bernartice nad Odrou
| datum úmrtí =  
+
| datum úmrtí = 22.12.1981
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Hodslavice (u Nového Jičína)
| povolání = 61- Pedagog
+
| povolání = 61- Pedagog<br />63- Spisovatel
63- Spisovatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František HANZELKA
+
|citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 225
 +
}}
 +
'''HANZELKA, František''', ''* 5. 9. 1901 Bernartice nad Odrou, † 22. 12. 1981 Hodslavice (u Nového Jičína), pedagog, spisovatel, vlastivědný pracovník''
 +
 
 +
Maturoval 1920 na učitelském ústavu v  Příboře; 1920–29
 +
učil na obecných a měšťanských školách v Příboře a Krnově,
 +
1929–50 působil jako učitel češtiny, dějepisu a zeměpisu na
 +
měšťanské škole v Hodslavicích a 1950–52 ve Frenštátě pod
 +
Radhoštěm. Věnoval se popularizaci dějepisu (autor historické
 +
příručky ''Stručné dějiny národa československého'', 1920), regionálněhistorické práci (''Palackého rodná obec. Kronika Hodslavic'', 1948) a  vlastní literární tvorbě (povídkový soubor ''Zlatý prsten'', 1923; komedie ''Očarovaná dědina'', 1923; ''Červánky v hrnci'', 1935; vánoční hra ''U jesliček'', rukopis). Přispíval do
 +
periodik (pražské ''Lidové listy'', olomoucký ''Našinec'', ostravský
 +
''Hlas''). Jako člen Družiny literární a  umělecké udržoval rozsáhlou korespondenci s řadou předních kulturních osobností
 +
(s Antonínem Cyrilem Stojanem, Antonínem Podlahou, Josefem Vašicou, Alfredem Fuchsem, Janem Zrzavým, Karlem
 +
Čapkem, Jindřichem Šimonem Baarem, Otokarem Březinou).
 +
Zároveň se žurnalisticky i politicky angažoval v Československé straně lidové a orelském hnutí (editor ''Rodinné katolické čítanky'', 1922; autor publikace ''Cíle a úkoly Orla československého'',
 +
b. d.). 1945–48 místopředseda expozitury Zemského národního výboru v Ostravě za Československou stranu lidovou; po
 +
únoru 1948 se na protest proti převzetí moci komunisty vzdal
 +
veškerých funkcí a odešel do ústraní. 1952 byl zatčen, obviněn z  organizování protistátní odbojové skupiny Svatý Václav
 +
a 1953 odsouzen ve vykonstruovaném procesu k pětadvaceti
 +
letům žaláře; 1960 byl propuštěn na amnestii. 1960–65 pracoval jako dělník v Tatře Kopřivnice, poté odešel do důchodu.
 +
 
 +
'''L:''' M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám
 +
křesťanských stran v českých zemích, 2006, s. 83.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/a5679893-3a13-4ce6-b26b-cfdbefca787b Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Josef Tomeš
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
Řádka 16: Řádka 43:
  
 
[[Kategorie:1901]]
 
[[Kategorie:1901]]
 +
[[Kategorie:Bernartice nad Odrou]]
 +
[[Kategorie:1981]]
 +
[[Kategorie:Hodslavice]]

Verze z 1. 3. 2021, 09:52

František HANZELKA
Narození 5.9.1901
Místo narození Bernartice nad Odrou
Úmrtí 22.12.1981
Místo úmrtí Hodslavice (u Nového Jičína)
Povolání 61- Pedagog
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 225

HANZELKA, František, * 5. 9. 1901 Bernartice nad Odrou, † 22. 12. 1981 Hodslavice (u Nového Jičína), pedagog, spisovatel, vlastivědný pracovník

Maturoval 1920 na učitelském ústavu v Příboře; 1920–29 učil na obecných a měšťanských školách v Příboře a Krnově, 1929–50 působil jako učitel češtiny, dějepisu a zeměpisu na měšťanské škole v Hodslavicích a 1950–52 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Věnoval se popularizaci dějepisu (autor historické příručky Stručné dějiny národa československého, 1920), regionálněhistorické práci (Palackého rodná obec. Kronika Hodslavic, 1948) a vlastní literární tvorbě (povídkový soubor Zlatý prsten, 1923; komedie Očarovaná dědina, 1923; Červánky v hrnci, 1935; vánoční hra U jesliček, rukopis). Přispíval do periodik (pražské Lidové listy, olomoucký Našinec, ostravský Hlas). Jako člen Družiny literární a umělecké udržoval rozsáhlou korespondenci s řadou předních kulturních osobností (s Antonínem Cyrilem Stojanem, Antonínem Podlahou, Josefem Vašicou, Alfredem Fuchsem, Janem Zrzavým, Karlem Čapkem, Jindřichem Šimonem Baarem, Otokarem Březinou). Zároveň se žurnalisticky i politicky angažoval v Československé straně lidové a orelském hnutí (editor Rodinné katolické čítanky, 1922; autor publikace Cíle a úkoly Orla československého, b. d.). 1945–48 místopředseda expozitury Zemského národního výboru v Ostravě za Československou stranu lidovou; po únoru 1948 se na protest proti převzetí moci komunisty vzdal veškerých funkcí a odešel do ústraní. 1952 byl zatčen, obviněn z organizování protistátní odbojové skupiny Svatý Václav a 1953 odsouzen ve vykonstruovaném procesu k pětadvaceti letům žaláře; 1960 byl propuštěn na amnestii. 1960–65 pracoval jako dělník v Tatře Kopřivnice, poté odešel do důchodu.

L: M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích, 2006, s. 83.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Josef Tomeš