Verze z 2. 3. 2021, 11:26, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku HARNA Bohuslav 13.6.1894-22.3.1966 na HARNA Bohuslav 13.7.1894-22.3.1966 bez založení přesměrování)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HARNA Bohuslav 13.7.1894-22.3.1966

Z Personal
Bohuslav HARNA
Narození 13.7.1894
Místo narození Ústí (u Hranic na Moravě)
Úmrtí 22.3.1966
Místo úmrtí Náchod
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 244

HARNA, Bohuslav, * 13. 7. 1894 Ústí (u Hranic na Moravě), † 22. 3. 1966 Náchod, malíř, účastník 1. odboje

Syn řídícího učitele, 1912 maturoval na reálce v Hodoníně a soukromě se učil malbě u R. Havelky. Začal studovat na pražské UMPRUM ve třídě profesora Jana Preislera, s nímž 1913 přešel na AVU. 1914 narukoval k vojsku, v červnu 1916 byl na haličské frontě zajat Rusy a v říjnu se přihlásil do Československé brigády. Teprve v červenci 1917 byl zařazen v hodnosti praporčíka k 8. střeleckému pluku. V listopadu s druhým transportem českých a slovenských dobrovolníků na pomoc Francii odcestoval do Archangelska, transport se dostal 3. dubna 1918 do Cognacu, kde se stal součástí 21. československého pluku. V květnu H. absolvoval granátnický kurz, v červenci důstojnický kurz v Saint-Maixentu, v srpnu se v hodnosti poručíka stal velitelem čety 23. střeleckého pluku. Od poloviny září 1918 byl důstojníkem československého vojska v Itálii, nejprve v depozitní rotě ve Folignu, poté v 9. rotě 34. československého pluku, od listopadu byl nadporučíkem ve 12. rotě. V hodnosti kapitána se účastnil obsazení Slovenska. Jako člen malířské sekce ministerstva národní obrany vedl v květnu 1919 výpravu výtvarníků na francouzská bojiště (členy byli Otakar Nejedlý, Vincenc Beneš a Ladislav Šíma). Po návratu se podílel na přípravě reprezentativní výstavy Památníku odboje k prvnímu výročí vzniku ČSR. Od 1920 byl přednostou fotografické a kinematografické skupiny výzkumného oddělení Hlavního štábu armády, 1924 odešel jako štábní kapitán na vlastní žádost do zálohy. Následující roky se neúspěšně pokoušel živit jako výtvarník. 1932–36 působil u berní správy v Chustu na Podkarpatské Rusi, 1936–41 v Moravské Ostravě. Byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských, 1929 uspořádal soubornou výstavu. Ve svém díle se snažil oprostit od vnějších vlivů a ve vlastní modifikaci postimpresionismu zobrazoval pomocí tmavých barevných odstínů krajinářské motivy z Francie, Itálie, Podkarpatské Rusi, střední Moravy a severovýchodních Čech. Nejčastěji užíval techniky akvarelu. Jeho bratrancem byl kameník a sochař Silvestr H. (* 1. 1. 1890 Záhlinice /u Holešova/, † 19. 10. 1948 Kroměříž), autor náhrobních plastik, reliéfů a portrétních plaket regionálního významu, který byl 1918–20 příslušníkem strážního praporu štábu československého vojska na Dálném východě.

L: P. Dejev, Výtvarníci legionáři, 1937, s. 115–117; OSND 2/2, s. 1033; Toman 1, s. 297; SČSVU 3, s. 78–79; http://abart-full.artarchiv.cz (stav k 20. 4. 2018).

Martin Kučera