Verze z 4. 3. 2021, 20:02, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HARTMAN Jiří 24.10.1917-27.3.2006

Z Personal
Jiří HARTMAN
Narození 24.10.1917
Místo narození Žižkov (Praha)
Úmrtí 27.3.2006
Místo úmrtí Portchester (Velká Británie)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 260-261

HARTMAN, Jiří (též George), * 24. 10. 1917 Žižkov (Praha), † 27. 3. 2006 Portchester (Velká Británie), důstojník, účastník 2. odboje

Jako datum úmrtí se chybně uvádí také 1. květen. Ve dvacátých letech se s rodiči přestěhoval do Plzně, kde otec získal zaměstnání ve Škodových závodech. 1936 tu H. maturoval na Masarykově českém státním reálném gymnáziu. O létání se zajímal od mládí, navštěvoval Západočeský aeroklub Plzeň-Bory a 1935 obdržel civilní letecký diplom. Po odvodu do armády absolvoval 1936/37 prostějovskou Školu pro důstojníky letectva v záloze a zkráceně 1937/38 Vojenskou akademii v Hranicích, odkud byl vyřazen s hodností poručíka a nastoupil službu u 4. leteckého pluku.

Po okupaci českých zemí nacisty odešel bojovat do zahraničí. V létě 1939 přešel ilegálně hranici do Polska a na krakovském konzulátu se jako dobrovolník zapsal do formující se československé zahraniční armády. Na podzim 1939 se dostal do Francie, kde zahájil stíhací letecký výcvik na strojích Morane Saulnier MS-230, který následkem porážky francouzské armády v červnu 1940 nestačil dokončit. Na palubě letounu Lockheed Hudson přeletěl 19. 6. 1940 z francouzské základny Cazaux do Velké Británie. Již 13. 7. 1940 byl přijat jako Pilot Officer (poručík letectva) do Dobrovolné zálohy Britského královského letectva (RAF). Působil v Duxfordu (u Cambridge) u 310. československé stíhací perutě. Kvůli neukončenému školení se nemohl zúčastnit bitvy o Británii a koncem září 1940 byl odeslán k výcviku u 55. operačně výcvikové jednotky (Operational Training Unit) v Usworthu (u Newcastle upon Tyne), v níž se brzy uplatnil jako zalétávací pilot mnoha typů letounů (Miles Magister, N. A. Harvard, Fairez Battle, Airspeed Oxford, Gloster Gladiator, de Havilland Tiger Moth, Hawken Hind, Curtiss Mohawk a Tomahawk). Následně sloužil u 312. československé stíhací perutě RAF (5. 8.–1. 10. 1941) i britské 607. perutě (1.–10. 10. 1941) a 111. perutě (10. 10. 1941 – 12. 6. 1942). V srpnu 1941 byl povýšen do hodnosti Flying Officer (nadporučík letectva) a o necelý rok později získal hodnost Flight Lieutenant (kapitán letectva). Po návratu k 310. československé peruti se 19. 8. 1942 zúčastnil bojů nad francouzským přístavem Dieppe, při nichž poškodil německý letoun Bf 110. Od 27. 2. do 1. 6. 1943 působil v jednotce jako velitel letky B, odkud odešel na několikaměsíční povinný odpočinek. Poté se k 310. peruti vrátil a převzal řízení letky A (15. 10. 1943 – 11. 8. 1944). V létě 1944 se podílel na bojích v Normandii, krátce byl přidělen ke 12. stíhací skupině RAF, od níž znovu přešel k 310. peruti, se kterou 9. a 10. 9. 1944 vedl útočné akce nad Nizozemskem. 15. 9. 1944 byl v hodnosti Squadron Leader (major) jmenován do čela celé 310. perutě, s níž až do května 1945 postupně bojoval v Belgii (mj. v Ardenách) i v Německu. Během války nalétal 560 operačních hodin a účastnil se 168 akcí nad nepřátelským územím.

V srpnu 1945 jako Squadron Leader (major) vystoupil ze služeb RAF a v hodnosti štábního kapitána československé armády se vrátil do vlasti, kde o měsíc později převzal velení Leteckého pluku 8 v Brně. Po únorovém převratu byl nejprve převelen ke štábu III. leteckého sboru, v dubnu 1948 poslán na řádnou dovolenou, jež mu byla o dva měsíce později změněna na dovolenou s čekatelným. V důsledku postavení mimo činnou službu odešel 4. 6. 1948 ilegálně přes Německo zpět do Velké Británie. V říjnu téhož roku byl znovu přijat do řad RAF. Létal u 247. a později 288. perutě na proudových stíhačkách de Havilland Vampire F Mk.3 a Gloster Meteor F Mk.7, ke konci aktivní služby ještě u 275. (záchranné) letky s vrtulníky Sycamore HR Mk.14. Roku 1959 byl penzionován. Po odchodu do civilu se věnoval obchodní činnosti a žil ve městě Portsmouth (čtvrť Southsea) v jižní Anglii.

Při rehabilitaci účastníků zahraničního odboje byl 1991 mimořádně povýšen na plukovníka a 1992 jmenován generálmajorem letectva ve výslužbě. Obdržel pětkrát Československý válečný kříž 1939, třikrát Československou medaili Za chrabrost, Československou medaili Za zásluhy I. stupně; Československou vojenskou pamětní medaili za službu v československé armádě v zahraničí, medaili Za hrdinství (1996), Distinguished Flying Cross (Velká Británie). Po smutečním obřadu v Portchesteru byl pochován na Olšanských hřbitovech v Praze. 2017 mu byl v obci Zichovec (u Slaného) zbudován památník.

D: Letec, 1995.

L: J. Rajlich – J. Sehnal, Stíhači nad kanálem, 1993, passim; Příslušníci československého letectva v RAF, 1999, s 43; J. Rajlich, Na nebi hrdého Albionu, 7 sv., 1999–2005, passim; M. Irra, Československé vojenské letectvo 1945–1950, 2006, passim; J. Rajlich, J. H., in: Historie a vojenství 55, 2006, č. 2, s. 148–149; L. Vitík, Letectví a město Plzeň, část 3 (1939–1945), 2007, s. 18–19; I. Polley, Návrat do emigrace. Osudy československých příslušníků RAF po druhé světové válce ve Velké Británii, 2012 (disertační práce, FF UK, Praha), příloha, s. 91–92; http://forum.valka.cz/ (stav k 22. 5. 2018).

P: VHA, Praha, fond Letecké karty příslušníků RAF, karta J. H.; ABS, Praha, fond Studijní ústav ministerstva vnitra, a. j. Z-7-4/115; Royal Air Personnel Management Agency, Cranwell (Velké Británie).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ivana Polley