ČÍŽEK František Josef 1820–1887

	František Josef ČÍŽEK
	;
Datum narození	3. 6. 1820
Místo narození	Netluky (Praha)
Datum úmrtí	13. 5. 1887
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 85. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45150

ČÍŽEK, František Josef, * 3. 6. 1820 Netluky (Praha), † 13. 5. 1887 Praha, herec, režisér, divadelní ředitel

Narodil se v rodině poklasného na lichtenštejnském panství. Otec si přál, aby se stal knězem, proto ho 1827 svěřil do výchovy kmotra, děkana Markocia ve Štolmíři u Českého Brodu. Po jeho smrti pobýval Č. v Praze u zámožné příbuzné, navštěvoval farní školu u sv. Štěpána (do 1834), pak se vyučil truhlářem a řezbářem. Od 1840 hrával divadlo s ochotníky. 1849 nastoupil profesionální divadelní dráhu jako herec kočujících společností (Prokopovy, Kullasovy, Zöllnerovy, Szeningovy a ředitelky Prokopové), u nichž také režíroval. Koncem 1863 založil vlastní společnost, 1868 ji musel ve finanční tísni rozpustit. Po několika letech u jiných ředitelů (J. E. Kramuele, Pavel Švanda ze Semčic) společnost 1876 obnovil a provozoval až do své smrti. 1854 se oženil s herečkou Marií Bělskou (vl. jm. Bubáková, * 3. 9. 1828 Bělá pod Bezdězem, † 11. 1. 1866 Strakonice). Z početných dětí se herecky prosadila dcera Marie Č. (1857–1936), provdaná za herce a divadelního ředitele Tomáše Kratochvíla, talentovaný syn Václav Č. (1864–1888) spáchal sebevraždu.

Patřil k první generaci kočujících divadelníků-průkopníků českého divadla na venkově. Obsáhl široké rozpětí různorodých rolí (milovníci, hrdinové, intrikáni, hejskové), vynikal zvláště v jadrných figurách (Vavřinec Lebeda z Kaiserovy hry Bratr honák) a tylovských postavách (Kalafuna ve Strakonickém dudáku, Valenta v Paličově dceři, Vorlický v Paní Marjánce, Podhajský v Pražském flamendru ad.). Díky přirozenému a dojímavému podání, dobrosrdečné komice i furiantství, se stal jedním z nejoblíbenějších venkovských herců 50.–60. let 19. století a předobrazem pro herce Pěnkavu ve hře F. F. Šamberka Josef Kajetán Tyl. Silně ovlivněn J. K. Tylem (pět let hrál pod jeho vedením a pojilo je blízké přátelství) vyznával osvětové a vlastenecké poslání divadla. V tomto duchu vedl svou společnost, nakonec již dosti konzervativní.

Eva Šormová

Dílo

Z pamětí div. řiditele F. J. Č., in: Jeviště 1, 1885, s. 4n., 22, 36, 54, 62n., 79, 94n.; E. Šormová – J. Frýzek, F. J. Č, in: Divadelní revue 18, 2007, č. 3, s. 86–88 (se soupisem rolí).

Literatura

J. L. Turnovský, Divadelní ředitel, in: Hlas národa 17. 5. 1887 (nekrolog) týž, Herecké společnosti české, in: J. Ladecký, Příspěvky k dějinám českého divadla, 1895, s. 94
týž, Paměti starého vlastence II [1901], s. 15
K. Želenský, Otec Č., in: Vrah a jiné črty z hereckého života, 1903, s. 88
Umělecká pouť na herecké káře, in: Divadlo 6, 1907/08, s. 442
V. Š. Táborský, Dějiny venkovských divadelních společností, 1930, s. 84
V. Businský, Tylův druh nejvěrnější, in: Národní divadlo 31, 1955/56, č. 14, s. 1
J. Knap, Zöllnerové, 1958, passim
týž, Umělcové na pouti: České divadelní společnosti v 19. století, 1961, s. 11, 53, 123
ODS, s. 581
OSN 6, s. 781 (kde chybná data)
DČD 3, s. 40–41
KSN 3, s. 82.

Prameny

LA PNP Praha (osobní fond, 2 kartony z let 1844–1915, inventář M. Čtvrtník, 2000)
NM Praha, divadelní oddělení (divadelní cedule, opisy her, gážovní knížky, almanachy aj.)
Biografický archiv ÚČL Praha
SOA Praha, matrika narozených ř. k. f. ú. Uhříněves, 1808–26, fol. 63.

Reference