HANÁK Michal 1891–1969

Michal HANÁK
Narození	29. 8. 1891
Místo narození	Tylovice (č. o. Rožnov pod Radhoštěm)
Úmrtí	30. 11. 1969
Místo úmrtí	Washington, D. C. (USA)
Povolání	Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 163
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/52936

HANÁK, Michal (též Michael, Miloš), * 29. 8. 1891 Tylovice (č. o. Rožnov pod Radhoštěm), † 30. 11. 1969 Washington, D. C. (USA), diplomat, státní úředník

Křestní jméno se v pramenech liší. Syn Ferdinanda H. a Barbory, roz. Tkalcové. Po maturitě na gymnáziu ve Valašském Meziříčí (1911) studoval práva na univerzitě ve Vídni (1911–13) a poté na německé i české univerzitě v Praze (JUDr. 1918). Za první světové války s přestávkami vykonával vojenskou službu v rakousko-uherské armádě, po vzniku republiky sloužil v československém vojsku, odkud 1919 odešel v hodnosti nadporučíka do zálohy. 1920 nastoupil jako ministerský koncipista na ministerstvu zahraničních věcí. Byl přidělen jako konzulární atašé na generální konzulát v New Yorku, 1920–21 vykonával funkci vicekonzula v Omaze (Nebraska, USA), 1921–26 byl sekretářem (od 1923 vicekonzulem) na vyslanectví ČSR ve Washingtonu, D. C. Po návratu do ústředí v Praze 1926 působil v mezinárodněprávním oddělení politické sekce MZV. 1927–34 pracoval jako konzul na generálním konzulátu v Istanbulu, 1934–36 jako legační rada a chargé d’affaires na československém vyslanectví v Ankaře, odkud se vrátil do Prahy. V červnu 1938 se stal generálním agentem ČSR u vlády generála F. Franka ve Španělsku. Poté co pomnichovské Česko-Slovensko rozvázalo v únoru 1939 diplomatické styky s republikány a uznalo frankistický režim, byl H. jmenován chargé d’affaires při španělské vládě v Burgosu. Po vyhlášení protektorátu předal na základě konzultací s vyslanectvím ČSR v Paříži svou misi Němcům a v dubnu 1939 se vrátil do Prahy. Obdržel šestiměsíční bezplatnou dovolenou a nastoupil do plzeňské Škodovky, která ho vyslala do Turecka ve funkci ředitele společnosti Omnipol Türk Ltd. Na žádost Správy zahraničních věcí Československého národního výboru v Paříži převzal na jaře 1940 správu generálního konzulátu v Istanbulu a později se stal neoficiálním zástupcem londýnské exilové vlády v Turecku. Pomáhal židovským uprchlíkům z Československa, pro které opatřoval tranzitní turecká víza k cestě do Palestiny. Angažoval se ve prospěch německých antifašistů. Po obnovení oficiálních diplomatických styků mezi československou vládou v Londýně a Tureckem byl v září 1944 jmenován vyslancem v Ankaře (ambasáda měla neoficiální působnost i pro Bulharsko a Rumunsko). Na nátlak sovětské diplomacie byl v květnu 1945 z funkce odvolán a odjel do Prahy. Na podzim 1945 se ve funkci ministerského rady stal přednostou reparačního oddělení MZV. Jako zástupce ČSR působil u Mezispojenecké reparační komise v Bruselu. Po komunistickém převratu patřil ke skupině diplomatů navržených k okamžitému propuštění. Již koncem března 1948 byl poslán na dovolenou s čekatelným. O dva měsíce později odešel do exilu. Od 1949 žil ve Washingtonu, D. C., kde byl do 1954 vedoucím kanceláře Rady svobodného Československa. Články o situaci ve vlasti přispíval do amerického a krajanského tisku. S manželkou Karlou, roz. Vášovou, měl syna Lubomíra (* 1920).

L: ČsB 1, nestr.; Pejskar 1, s. 111–112; M. Trapl, Exil po únoru 1948, 1996, s. 55; J. Mejstřík, Češi ve světě. Lexikon krajanů, kteří se ve světě neztratili, 2000, s. 35–36; J. Němeček, Soumrak a úsvit československé diplomacie. 15. březen a československé zastupitelské úřady, 2008, rejstřík; I. Koutská, Únor 1948 a perzekuce zaměstnanců ministerstva zahraničních věcí, in: Paměť a dějiny 2, 2008, č. 1, s. 39–52; F. D. Raška, Opuštění bojovníci. Historie Rady svobodného Československa 1949–1961, 2009, rejstřík; F. Šisler, Československo-rumunské vztahy v letech 1944–48, 2011 (magisterská diplomová práce, FF UK, Praha), passim; J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa 2, 2013, s. 334–335.

P: Archiv UK, Praha, Matriky UK, inv. č. 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy Univerzity / UK IV. (1917–21), s. 1568; hrob: Oak Hill Cemetery, Washington, D. C. (USA, na náhrobku jako Miloš).

Zdeněk Doskočil