HORÁK Antonín Vojtěch 1875–1910

	Antonín Vojtěch HORÁK
	;
Datum narození	7. 7. 1875
Místo narození	Praha
Datum úmrtí	12. 3. 1910
Místo úmrtí	Bělehrad (Srbsko)
Povolání	Hudební skladatel‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 41–42. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47667

HORÁK, Antonín Vojtěch,* 7. 7. 1875 Praha, † 12. 3. 1910 Bělehrad (Srbsko), hudební skladatel

Studoval v Praze reálku a učitelský ústav, současně se věnoval hudbě. Všeobecnou hudební teorii studoval u Ondřeje Horníka, skladbou se intenzivně zabýval u Zdeňka Fibicha, tehdejšího kapelníka a hudebního dramaturga Národního divadla. Po dosažení příslušné kvalifikace působil jako učitel, ale Fibich velmi oceňoval jeho talent a povzbuzoval ho k další kompoziční práci. 1898 napsal jednoaktovou operu z venkovského prostředí Na večer Bílé soboty na libreto Adolfa Weniga a nabídl ji Národnímu divadlu. Opera byla přijata jako nadějné dílo (premiéra 21. 9. 1898). Měla mimořádnou výpravu Adolfa Weniga st., odehrávala se na kůru a jeviště bylo vnitřním prostorem kostela. Současně napsal H. orchestrální předehru pro pětiaktové drama Františka Adolfa Šuberta Jan Výrava, jež byla zásluhou Fibichova posudku také přijata (premiéra 24. 5. 1896) a hrála se spolu s dramatem v sezonách 1899/1900 a 1902–05. Ještě několik dalších let komponoval H. současně se svým učitelským povoláním. Národní divadlo uvedlo jeho operu Babička podle Boženy Němcové (premiéra 3. 3. 1900). Ač byla úspěšná, zastínila ji práce Karla Kovařovice Na Starém bělidle, napsaná na na stejný námět. Na podzim 1901 zanechal H. vyučování a nastoupil jako druhý kapelník u české opery v Brně. Soubor brněnské opery Na Veveří nastudoval obě jeho opery (Na večer Bílé soboty, 15. 3. 1900; Babička, 30. 10. 1901). Od následující sezony 1902/03 získal čtyřleté angažmá v nově otevřeném plzeňském velkém divadle u ředitele Vendelína Budila (1902–06). Podle smlouvy z roku 1904 byl kapelníkem a korepetitorem. Zkoušel se zpěváky a s orchestrem operní repertoár a dirigoval hudbu k činohrám. Jeho největším úkolem v plzeňském angažmá se stalo nastudování Fibichova scénického melodramu na text Jaroslava Vrchlického Námluvy Pelopovy, prvního dílu z Fibichovy trilogie Hippodamie (premiéra 28. 1. 1904). V těch letech napsal dvě předehry ke klasickým českým hrám (J. K. Tyl: Strakonický dudák /hráno v Plzni 1902/; A. Jirásek: Lucerna /tamtéž 1905/). Na podzim 1907 nastoupil H. jako kapelník v chorvatském Osijeku, tam onemocněl a vrátil se do Prahy. Po dočasném zlepšení zdravotního stavu dirigoval občas v operetním divadle na Smíchově. Od podzimu 1909 vedl jednání o místo prvního kapelníka královské opery v Bělehradě (byl jmenován 28. 12. 1909), práci v divadle však sotva začal, protože na začátku března zemřel. Jeho ostatky byly převezeny do Prahy a pohřbeny na Olšanských hřbitovech (pravděpodobně 19. 3. 1910). Ve své generaci H. patřil k velkým talentům, jehož zřejmé kompoziční a dirigentské vlohy se předčasným odchodem ze života nemohly rozvinout. Je autorem smyčcové serenády, symfonie, písní (texty J. V. Sládek, J. Vrchlický, L. Čelakovský, V. Hálek) či klavírního valčíku. Jeho pozůstalost je rozptýlena.

Jitka Ludvová

Dílo

Nosáček, pohádkový melodram, ve druhé verzi výpravná hra, text A. Wenig, 1907.

Literatura

OSN 28, s. 592
OSND 2/2, s. 1200
Pazdírek, s. 414
HS 1, s. 467
PBJ 3, s. 61
Z. Nejedlý, Česká moderní zpěvohra po Smetanovi, 1911, s. 270–272 V. Hepner, Scénická výprava na jevišti Národního divadla, 1955, s. 113
Sto let českého divadla v Plzni, 1865–1965, 1965, s. 125, 165, 290
90 let stálého českého divadla v Brně. 1884–1974, 1974, s. 213
zprávy, in: Dalibor 23, 1901, s. 316 (angažován v Brně jako druhý kapelník)
24, 1902, s. 347 (přijat do plzeňského Budilova souboru)
28, 1906, s. 321 (odchod z Plzně)
29, 1907, s. 373 (angažmá v Osijeku)
32, 1910, s. 144 (jmenování kapelníkem v Bělehradě)
nekrology: F. A. Šubert, in: Národní politika 16. 3. 1910, s. 1–2
O. N., in: Hudební revue 3, 1910, č. 4, s. 215–216
A. Wenig, Za A. V. H., in: Dalibor 32, 1910, s. 195–196, 207
Divadlo 8, 1910, s. 353
cs.wikipedia.org (stav 22. 9. 2022).

Prameny

NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 194, obr. 1044

Divadelní ústav, Praha, dokumentace (zvl. bibliografie k dílu)
http://archiv.narodni-divadlo.cz/umelec/2040 (provozovací materiál a libreta oper Babička a Na večer Bílé soboty vlastní Archiv Národního divadla, stav k 22. 9. 2022)
Muzeum Kouřimska, Kouřim, sbírka MK 170/77, drobné skladby klavírní, sbory, písně a partitury.

Reference