HOROWITZ Šmuel Šmelke ben Akiva ha-Levi 1726–1778

	Šmuel Šmelke ben Akiva ha-Levi HOROWITZ
Datum narození	asi 1726
Místo narození	Krakov (Polsko)
Datum úmrtí	1778
Místo úmrtí	Mikulov
Povolání	Náboženský nebo církevní činitel‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 91–92. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/143429

HOROWITZ, Šmuel Šmelke ben Akiva ha-Levi, * ? 1726 Krakov (Polsko), † 1778 Mikulov, rabín, chasidský rebe, kabalista

Syn Hirsche H., rabína v Čortkivě (dnes Ukrajina). Jako žák Dova Bera z Mezriče patřil ke třetí generaci učenců východoevropského chasidismu. Vyrostl v Krakově, působil jako rabín v Ritschenwalde (Ryczwół /u Poznaně/) a poté v haličském městě Sieniawa. Jeho bratrem byl Pinchas H., který se stal rabínem ve Frankfurtu nad Mohanem. 1773 byl H. povolán do Mikulova a 1775 se stal moravským zemským rabínem, během tamního působení čelil silnému odporu, který chasidská vyprávění dochovaná zejména ve sbírce Šemen ha-tov (Nejlepší olej) připisují protichasidským motivacím části moravské židovské obce. Ve skutečnosti však byla důvodem H. nezpůsobilost („nevládl německou řečí“) řídit rozsáhlou administrativu místních obcí a politická opozice části vedení moravských obcí. V rámci chasidského proudu judaismu je H. dnes nahlížen jako jeden ze zakládajících charismatických rabínů. Poté co vedení židovských obcí ve Vilniusu a v Brodech vyhlásilo 1772 nad příslušníky chasidského proudu exkomunikaci, zapojil se H. do polemiky na obranu chasidismu. Ve svém listu do Brodů odmítl obvinění vznesená proti chasidům (změny v liturgii, používání odlišných nožů pro porážku zvířat) jako pomluvy. I někteří protichasidští polemikové jako David z Makova (aktivní 1772) ve spisu Zemir aricim (Prozpěvující ukrutníci) H. uznávali a snažili se tvrdit, že nepatří k chasidské straně. Spisovatel Jiří Langer mu věnoval jednu kapitolu ve své kompilaci chasidských příběhů Devět bran.

Za života nevyšlo tiskem žádné H. dílo, některé texty však později vydávali jeho potomci a přívrženci. Nejrozšířenější soubor Divrej Šmuel (Slova Samuelova) obsahuje homiletické výklady k Písmu, poznámky k Babylónskému talmudu a ke kodexu Šulchan aruch Josefa Kara. Většina textů připisovaných H. vyšla souborně pod názvem Sifrej rav Šmelke mi-Nikolsburg. H. hrob v Mikulově dnes hojně navštěvují chasidští poutníci.

Pavel Sládek

Dílo

Darchej Šmuel (Cesty Samuelovy, návody ke zbožnému jednání), b. m. [1820]; Nezir ha-Šem (Hospodinův zasvěcenec, právní poznámky), Lemberg 1869; Darchej Jisrael (Cesty Izraele), in: Sefer refuot ha-am, tamtéž [1900]; Psak din nora (Úžasné právní rozhodnutí), Munkács 1901; Igeret ha-rav Š. Š. H., rabah šel Nikolsburg le-kahal Brody, in: M. Wilensky, Chasidim u-mitnagdim 1, Jerušalajim 1970, s. 84–88; Sifrej ha-rabi Šmelke mi-Nikolsburg, J. Biladi (ed.), tamtéž 1988.

Literatura

A. Trebitch (Chajat), Korot ha-itim, 1801, fol. 24a, č. 40
A. Walden, Šem ha-gdolim he-chadaš, Varša 1864, fol. 70a–b
D. Feuchtwang, Epitaphien Mährischer Landes- und Lokalrabbiner von Nikolsburg, in: Gedenkbuch zur Erinnerung an David Kaufmann, M. Brann – F. Rosenthal (eds.), Breslau 1900, s. 380–381
W. Müller, Urkundliche Beiträge zur Geschichte der mähr. Judenschaft im 17. und 18. Jahrhundert, 1903, s. 159–164
A. Michaelson, Šemen ha-tov, Piotrków 1905
Jewish Encyclopedia, New York 1903–1906, sv. 6, s. 469
J. Langer, Devět bran, 1937, s. 139–157
D. z Makova, Zemir aricim, in: M. Wilensky, Chasidim u-mitnagdim 2, Jerušalajim 1970, s. 212–213, 222
Encyclopedia Judaica 9, Detroit 2007, s. 542.

Reference