ČAPEK František Miroslav 27.1.1873-27.2.1946

Z Personal
František Miroslav ČAPEK
Narození 27.1.1873
Místo narození Lišov u Českých Budějovic
Úmrtí 27.2.1946
Místo úmrtí České Budějovice
Povolání 63- Spisovatel
62- Osvětový nebo veřejný činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 520-521

ČAPEK, František Miroslav, * 27. 1. 1873 Lišov u Českých Budějovic, † 27. 2. 1946 České Budějovice, poštovní úředník, regionální a národopisný badatel

Po absolvování písecké reálky vstoupil do poštovních služeb, větší část života pracoval na poštovním úřadu v Českých Budějovicích. Volný čas věnoval spolkovému životu v Sokole (od 1894), ve spolcích dobrovolných hasičů i v národních obranných spolcích na českém jihu. V příspěvku Já, Jakub Kubata, dal jsem hlavu za Blata (Jihočeské listy, 1895) připomněl historickou postavu selského vůdce, který se v 16. století postavil proti vrchnosti, když se snažila zabrat selskou půdu. Č. proto 1901 založil Spolek pro zbudování pomníku selského rebela Jakuba Kubaty na jihočeských Blatech, který byl odhalen v srpnu 1904 u potoka Soudný (mezi železničními stanicemi Zliv a Dívčice). Při této příležitosti vyšel i slavnostní spis Památce Kubatově s několika Č. statěmi. Dále pomohl při objevování základů Žižkova dvorce v Trocnově, od 1908 připomínaného skromným památníkem. V románském kostele ve Střížově objevil údajnou křtitelnici, v níž byl podle jeho domněnky husitský vojevůdce pokřtěn. Řadou článků v Jihočeských listech i dalších periodikách přispíval k poznávání regionu, který propagoval i na pohlednicích vydávaných vlastním nákladem. Díky Č. aktivitě byly postaveny mosty v Besednici a v Doudlebech. Ve svých sbírkách soustředil předměty z oboru národopisu, archeologie a regionální historie; jsou nyní v muzeu v Lišově, které nese Č. jméno. Národní aktivita přinesla Č. 1906 nabídku poslaneckého mandátu, čestné občanství řady jihočeských obcí, ale i policejní vyšetřování pro národní agitaci a pro srbofilství a rusofilství (1910, 1914, 1916). Jako první se 28. 10. 1918 dověděl z telegrafního hlášení o převratu v Praze a vyhlášení samostatného státu a ohlásil tuto zprávu obyvatelům Českých Budějovic, když z budovy poštovního úřadu strhl vývěsní štít s rakouským orlem. Národní výbor pověřil Č. následující den prozatímní správou českobudějovické pošty. Při volbách 1919 se stal členem obecního zastupitelstva a z jeho pověření spravoval 1919–29 budějovický městský archiv. V té době sepsal drobnější publikace o dějinách místní pošty, událostech 1918 ve městě a další studie o jihočeských vlastivědných zajímavostech.

D: Rychtář Jakub Kubata dal hlavu za Blata, 1901; Doudlebsko, 1902; Šimon Lomnický z Budče, 1907; Jihočeský městys Besednice, 1910; Český Krumlov, 1910, 1913; Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, 1911; Znak města České Budějovice, 1921; Trocnov, 1922, 1924; Dějiny poštovnictví v Českých Budějovicích od vzniku až po dnes, 1923; Státní převrat v Českých Budějovicích, 1929; Vzácná památka v jihočeském Doudlebsku. Olešnické jeviště, 1933; Josef Kajetán Tyl v Českých Budějovicích, 1936.

L: OSN 28, s. 189; OSND 1/2, s. 1002; KSN 2, s. 426; F. Smitka, K šedesátce spisovatele F. M. Č., in: Jihočeské listy 25. 1. 1933; (sine), Vynikající středoškolák, in: Poštovní úředník 1933, č. 5, s. 67; (sine), K 20. výročí úmrtí F. M. Č., in: Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 1, 1966, s. 35–36; D. Kovář, Hlavní snahy F. M. Č., in: Českobudějovické listy 28. 2. 1996; M. Trnka, Rodopis v kraji pod Černou věží, in: Rodopisná revue 1, 1999, č. 2, s. 1n.; J. Chvojka, Město pod Černou věží, 1992, s. 213; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 121.

P: Jihočeské muzeum České Budějovice; Poštovní muzeum Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miloslav Martínek