ČERNOCH Josef 1.8.1873-8.6.1953

Z Personal
Josef ČERNOCH
Narození 1.8.1873
Místo narození Přerov
Úmrtí 8.6.1953
Místo úmrtí Brno
Povolání

63- Spisovatel

68- Redaktor nebo žurnalista

ČERNOCH, Josef, * 1. 8. 1873 Přerov, † 8. 6. 1953 Brno, spisovatel, publicista, pedagog

Jeho rodiče, otec Cyril Č. a matka Juliana, roz. Izáková, pocházeli z moravských rodin s buditelskou tradicí. Č. se po maturitě na učitelském ústavu v Příboře stal učitelem. Zprvu působil na venkovských školách, na přelomu století např. v litovelském okrese či jako učitel dvoutřídky v Bačkovicích na Moravskobudějovicku, posléze v Jaroměřicích nad Rokytnou. Za první světové války narukoval a prošel řadou bojů na frontách. Po válce se stal ředitelem měšťanské školy v Olomouci. Na penzi odešel 1934 do Brna. Byl ženatý s Růženou, roz. Makovitzovou. 11. 6. 1953 byl na brněnském Ústředním hřbitově pohřben (jiná, sekundární literaturou uváděná data jsou chybná).

Během pedagogického působení se živě účastnil kulturního i veřejného života. Ve dvacátých letech se stal známým průkopníkem nových vychovatelských metod, které popsal v knize Škola v přírodě (1922). Jednalo se o zajímavý pokus výuky v přírodě, který uskutečnil v Domašově nad Bystřicí a který nazval Lesní škola. Do krásné literatury vstoupil až jako dvaapadesátiletý válečnou legionářskou prózou Není Boha (1925), v níž románově zachytil vojenské vzpomínky na první světovou válku. Dobové městské reálie Olomouce a hanáckého rodiště, znalost dějepisných fakt i krajového prostředí historicky promítl do románu z 2. poloviny 16. století z doby vlády Maxmiliána II. Podivuhodné příběhy bratra Šebestiána (1929). Z realistického rámce Č. ostatních, více méně dokumentárních próz se vymykal nadlehčený utopisticko-humoristický román Haná, navazující na písmáckou tradici a zvláště na humoresky O. Bystřiny. Utopickým vizím se věnoval také v próze Millenium krále Matěje, vycházející 1932 anonymně jako románová příloha Hlasu lidu. Č. drama Matka (knižně 1926) se hrálo na četných venkovských jevištích. Velký vliv na něj měl básník O. Březina, s nímž se seznámil ve škole v Jaroměřicích nad Rokytnou 1904–05, a J. Úlehla. Vzpomínky na ně zachytil v memoárové knize Zima a léto s Březinou a Úlehlou na jaroměřické škole, vydané 1932. Č. byl vedle toho i všestranným publicistou, především jako přispěvatel Hlasu lidu, Litovelských novin, Obrtelových Snah, Sonntágova Moravského venkova aj. Psal články historické, přírodovědné, pedagogické, otiskoval i regionální kulturně historické práce (40 let českého života v Olomouci, 1925). Užíval pseudonymy Petr Kyrilovič, Tomáš. Redigoval časopis Našinec, spoluredigoval Vlastivědný sborník Olomoucka. Nebyl totožný s Josefem Č., přispěvatelem časopisu Hvězda, s nímž je v druhotné literatuře často zaměňován.

L: Album representantů, s. 917; J. Staněk, Vývoj literatury české ve střední a severní Moravě, 1934, s. 41–42; Kulturní adresář ČSR 1, 1934, 2, 1936; B. Slavík, Hanácké písemnictví, 1940, s. 136–137; B. Vybíral, Beletristický přínos olomouckého kraje, 1940, s. 33; č, Učitel a vychovatel spisovatel J. Č. sedmdesátníkem, in: Lidové noviny 1. 8. 1943; rt., Soudruh J. Č. pětasedmdesátníkem, in: Rovnost 1. 8. 1948; nekrolog in: Literární noviny 2, 1953, č. 27, s. 9; Kdy zemřeli? (ed. J. Kunc), 1962, s. 37; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 475; LČL 1, s. 448–449.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Marcella Husová