ČIŽMÁŘ Josef 19.4.1868-22.12.1965

Z Personal
Josef ČIŽMÁŘ
Narození 19.4.1868
Místo narození Vizovice
Úmrtí 22.12.1965
Místo úmrtí Brno
Povolání

54- Etnograf 53- Historik

16- Farmakolog nebo farmaceut

ČIŽMÁŘ, Josef, * 19. 4. 1868 Vizovice, † 22. 12. 1965 Brno, etnograf, historik, lékárník

Pocházel z rolnické rodiny. 1874–80 studoval na gymnáziích v Přerově a ve Valašském Meziříčí. Po maturitě nastoupil lékárnickou praxi ve Vizovicích, potom v Eferdingu v Rakousku, lékárenskou aspirantskou zkoušku absolvoval v Linci. 1887–89 byl posluchačem farmacie na české univerzitě v Praze, 1889 získal titul PhMr. Pracoval v lékárnách v Brně a v Kelči na Valašsku. Vážně onemocněl, ze zdravotních důvodů přijal místo v bulharské Sofii. Působil poté ještě krátce v Sarajevu, po návratu do vlasti v Prostějově, Olomouci a v Kutné Hoře. 1892 odešel na Slovensko, kde do 1893 žil v Novém Městě nad Váhem, v Popradě a v Sučanech. Zamýšlel otevřít si vlastní lékárnu a usadit se natrvalo na Slovensku, z politických důvodů (úřady Č. označily jako nebezpečného panslavistu) však nedostal koncesi. V rychlém sledu opět vystřídal několik míst: pronajal si lékárnu v bosenském Visoku, od 1894 se stal vlastníkem zemědělského akciového závodu ve Vizovicích, od 1900 lékárny v Lublani, od 1914 opět nájemcem lékárny ve Vizovicích. Po 1918 založil první český velkoobchod léčivy a nakonec se usadil v Brně, kde měl 1918–23 vlastní lékárnu. Byl znalcem regionálních dějin rodných Vizovic a zajímal se o lidové léčitelství, pověry a zvykosloví. Nashromáždil cenný etnografický a folkloristický materiál. Zájem o historii a etnografii rodného kraje v Č. probudil vizovický učitel E. Peck, během vysokoškolských studií ho pak orientoval na výzkum lidového léčitelství Č. Zíbrt. V době slovenského pobytu Č. ovlivnily kontakty s J. Ľ. Holubym a S. H. Vajanským. Č. publikoval články v časopisech i monografie. 1933 vydal Dějiny a paměti města Vizovic. V knize Národopisné a životopisné paměti Vizovic (1938) zpracoval především archivní prameny a vlastní sbírkový materiál. Nejvíce ceněna byla kapitola popisující život v obci a v rodině, pověry a zvykosloví. 1939 k nim vyšly Doplňky národopisných a životopisných pamětí Vizovic. Z popudu Č. Zíbrta napsal dvousvazkové Lidové lékařství v Československu (1946), materiál pro dílo sbíral více než padesát let. V prvním svazku se věnoval lidové anatomii, fyziologii, profylaxi, etiologii, terapii a diagnostice, ve druhém popsal lidové léčení chorob a praktiky lidové chirurgie. Doplnil lidové názvy léčivých rostlin a přísloví o zdraví a chorobách. Studie a články nejčastěji publikoval v Časopisu Matice moravské, Českém lidu, Našem Valašsku, Sborníku Muzeálnej slovenskej spoločnosti. Podílel se na organizaci vlastivědné práce ve Vizovicích, kde 1933 vznikl z Č. iniciativy muzejní spolek. Patřil k zakládajícím členům českého Národního divadla a Valašského krúžku v Brně, Matice školské a Muzeální slovenské společnosti. Stal se čestným občanem Vizovic.

D: K. Pavlištík, Seznam časopiseckých článků J. Č. z oblasti etnografie a folkloristiky, in: ČL 50, 1963, č. 5, s. 314.

L: K. Pavlištík, Nad dílem J. Č., in: ČL 50, 1963, č. 5, s. 312n.; G. Imrýšek, Za PhMr. J. Č., in: Valašsko 10, 1966, s. 104n.; V. Urbancová, Slovenská etnografia v 19. storočí, Martin 1987, s. 241, 248; J. Čižmář, Lidové lékařství na Slovensku, in: 1. slovenské sympózium z dejín farmácie v Košiciach v dňoch 28. a 29. 4. 1988, Košice 1990, s. 101n.; K. Pavlištík, K 120. výročí narození PhMr. J. Č., in: Národopisné aktuality 25, 1988, s. 109n.; BLS 2, s. 167; Lidová kultura – Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska (S. Brouček – R. Jeřábek, ed.), 1, 2007, s. 41 (se soupisem díla a literatury).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ľudmila Ďuranová