AACHEN Hans von 1552-4.3.1615

Z Personal
Hans von AACHEN
Narození 1552
Místo narození Kolín nad Rýnem (Německo)
Úmrtí 4.3.1615
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

AACHEN, Hans von (též ACHEN, ACH), * 1552 Kolín nad Rýnem (Německo), † 4. 3. 1615 Praha, malíř

Učil se v Kolíně nad Rýnem u vlámského malíře Giorgie nebo Jerrigha, jinak zcela neznámého, složil tam i mistrovskou zkoušku. Asi 1574 odešel do Itálie. Po krátkém pobytu v Benátkách působil delší dobu v Římě, kde se připojil ke skupině nizozemských umělců. Pracoval kromě jiného na výzdobě jezuitského kostela Il Gesù. Později ve Florencii byl v kontaktu s medicejským dvorem, kde maloval mj. portrét vévody Francesca I. Vrátil se do Benátek, odkud byl buď na pozvání Fuggerů, nebo mnichovských jezuitů povolán 1587 do Bavorska. 1588 navštívil krátce Kolín nad Rýnem a Benátky,snad byl tehdy poprvé i v Praze. Vrátil se zpět do Bavorska a pracoval střídavě pro mnichovské a augsburské objednavatele. O jeho tvorbu se zajímal i Rudolf II., který mu nabídl místo ve svých službách. Od 1. 1. 1592 byl A. jmenován dvorním malířem „von Haus aus“, nemusel tedy trvale pobývat na císařském dvoře. Rozpracované objednávky zdržovaly A. v Bavorsku ještě čtyři roky, v té době už pravidelně navštěvoval Prahu. 1. 7. 1596 se v Mnichově oženil s Reginou, dcerou slavného hudebníka Orlanda di Lasso. Krátce nato definitivně přesídlil do Prahy.

Pro císaře pracoval nejen jako dvorní malíř, ale obstarával též nákupy uměleckých děl pro císařské sbírky, velmi často vystupoval jako neoficiální vyslanec Rudolfa II. Osobní i umělecké kontakty A. s vévodskými a knížecími dvory, především německými a italskými, byly rozsáhlé. Množství objednávek,kterými byl zahrnován, i časté cesty za hranice vyžadovaly účast velké dílny s řadou pomocníků. Měl také řadu žáků (P. Issaksz, H. Holtzmayr, H. CH. Schürer aj.). V době svého školení v Kolíně získal A. solidní malířskou techniku a osvojil si základy vlámské portrétní a žánrové malby. Tam se seznámil s italským uměním jak prostřednictvím grafických reprodukcí, tak i v díle malíře a kreslíře A. de Weerdt . Už v Itálii se pod vlivem římské a benátské malby rychle dotvořil jeho malířský rukopis. Vlámská komponenta však zůstala trvale přítomna především v portrétní činnosti. A. si vytvořil osobitý styl, díky němuž se jako portrétista stal v Itálii úspěšným. Ve figurálních kompozicích a hlavně v kresebném stylu na něho působil H. Speckaert. Prostřednictvím jeho díla přejal A. některé podněty parmského a římského manýristického malířství. V Benátkách studoval pečlivě díla Veronesova, což se projevilo v kompozicích jeho obrazů i v jejich koloritu. Z Itálie odešel jako vysoce ceněný a osobitý malíř portrétů, náboženských a mytologických obrazů i jako brilantní kreslíř.

Pobyt v Bavorsku nepřispěl příliš k rozvoji A. mnohostranného talentu. Byl sice zahrnut objednávkami, často monumentálního charakteru, ale také omezován vkusem svých objednavatelů. Především v portrétech se musel přizpůsobit stylu starší německé malby. V Praze se dostal do volného a velmi podnětného uměleckého prostředí. V císařských službách hodně cestoval, a měl tak příležitost poznat nové barokní proudy v italském umění, působila na něho především díla Carracciů. Projevilo se to v A. pozdní tvorbě, která svou vyvážeností, monumentalitou, procítěností a do jisté míry i změnou barevnosti předznamenala příchod nového slohu. Jeho dílo je obsáhlé a různorodé, zahrnuje kromě značného množství portrétů, známých v originále či v grafických reprodukcích, obrazy mytologických i náboženských námětů, alegorie, drobné kabinetní kousky (např. obrázky na mramoru), žánrové scény. Byl pochován ve Svatovítském chrámu v Praze.

D: Smějící se hoši (autoportrét), Kroměříž; Autoportrét, Wallraf-Richartz-Museum, Kolín nad Rýnem; Portrét Josefa Heintze, Nesení kříže (1597), Zvěstování P. Marii, Sebevražda Lukrécie, Bakchus a Satyr, vše Národní galerie Praha; Portrét děvčátka, Portrét císaře Matyáše, Obrazárna Pražského hradu. Soupis in: Thieme – Becker 1 (zde jako Achen), s. 41n.; katalogový popis 22 maleb a 12 kreseb (E. Fučíková), in: Prag um 1600. Kunst und Kultur am Hofe Rudolfs II., Freren 1988, 1, s. 209n., 2, s. 328n.

L: J. J. Merlo, Kölnische Künstler in alter und neuer Zeit (neu hrsg. von E. Firmenich-Richartz und H. Keussen), Düsseldorf 1895; R. A. Peltzer, Der Hofmaler H. von A., seine Schule und seine Zeit, in: Jahrbuch der kunsthistorischen Sammlungen des Allerhöchsten Kaiserhauses in Wien 30, 1911 až 12, s. 59n.; Thieme – Becker 1, s. 40n. (s literaturou cca do 1905); J. Neumann, Aachenovo Zvěstování P. Marii, in: Umění 4, 1956, s. 119n.; E. Fučíková, Über die Tätigkeit H. von A. in Bayern, in: Münchener Jahrbuch der Bildenen Kunst 21, 1970; Rüdiger an der Heiden, Die Porträtmalerei des H. von A., in: Jahrbuch der kunsthistorischen Sammlungen in Wien 66, 1970, s. 135n.; E. Fučíková, Quae praestat juvenis vix portuere viri. Hans von Aachen’s Selbstbildnis in Köln, in: Wallraf-Richartz-Jahrbuch 33, 1971; DČVU 2/1, s. 182n., 193n.; Th . DaCosta Kaufmann, Th e School of Prague. Painting at the Court of Rudolf II., Chigaco – London 1988, passim; Prag um 1600. Kunst und Kultur am Hofe Rudolfs II. (katalog výstavy), Freren 1988, 1, s. 209n., 2, s. 81n., 328n.; E. Fučíková, Rudolfinská kresba, 1986; E. Fučíková (ed.), Umění na dvoře Rudolfa II., 1991, s. 92n.; NEČVU 1, s. 15; Saur 1, s. 2n. (kde další literatura).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Eliška Fučíková