ALTRICHTER Anton 4.2.1882-30.5.1954

Z Personal
Anton ALTRICHTER
Narození 4.2.1882
Místo narození Smilov (část obce Štoky) u Jihlavy
Úmrtí 30.5.1954
Místo úmrtí Meitzendorf (Německo)
Povolání

61- Pedagog

53- Historik

ALTRICHTER, Anton, * 4. 2. 1882 Smilov (část obce Štoky) u Jihlavy, † 30. 5. 1954 Meitzendorf (Německo), pedagog, historik, vlastivědný pracovník

Původem z rodu bývalých dědičných rychtářů. Po maturitě na gymnáziu v Jihlavě 1902 studoval nejprve na německé univerzitě v Praze a od 1903 na univerzitě ve Vídni dějepis, zeměpis a germanistiku. Byl členem a mluvčím buršenšaftu Iglavia. 6. 7. 1906 promoval na základě disertace o dějinách osídlení Jihlavska. Od 1907 působil postupně na německých gymnáziích v Černovcích (Bukovina) a v Brně, od 1909 trvale na gymnáziu v Jihlavě. Organizoval hnutí německých ochranných spolků, 1913 se stal jako první německý nacionál členem jihlavské městské rady a v lednu 1914 byl povolán do okresní školní rady. Současně organizoval a rozvíjel vlastivědnou činnost. Za 1. světové války bojoval na ruské a italské frontě. 1919 založil v Jihlavě Arbeitsgemeinschaft für Heimatkunde, 1920–25 redigoval vlastivědný měsíčník Iglauer Sprachinsel, poté 1926–28 list Igelland. Vydal dvě sbírky německých pohádek a pověstí z Jihlavska (1920, 1931), místní vlastivědu (1921), vlastivědnou topografii jihlavských obcí (1924). Byl organizátorem a starostou osvětových spolků, od 1927 dopisujícím členem německé Společnosti pro podporu umění, vědy a literatury v Čechách a později předsedou německé Společnosti pro vědu a umění na Moravě. 1928 byl jmenován ředitelem německého gymnázia v Mikulově. Jako pedagog vydal učebnice dějepisu a historický atlas pro německé střední školy. 1933 se stal ředitelem německého gymnázia v Brně, kde byl od 1936 současně členem zemské školní rady a inspektorem pro německé střední školství. Získal též docenturu dějepisu na německé technice v Brně. 1939–45 se angažoval pro nacistický režim. 1940 se stal vedoucím hlavního oddělení výchovy a vyučování při zemském prezidiu na Moravě a protektorátní vláda ho jmenovala ministerským radou, kterému podléhalo vedle německého i české školství. Po odsunu do sovětského pásma v Německu v září 1946 žil v Meitzendorfu v Durynsku. Zde napsal obsažné paměti, vydané až dlouho po smrti (1981).

D: soupis do 1941 in: Die Arbeiten Dr. A. A., in: ZGLM 44, 1942, s. 6n.; A. A. des Iglauer Volkstumsforscher Leben und Schaffen, 1942, s. 97n.; Sagen aus der Iglauer Sprachinsel, 1920; Heimatbuch der Iglauer Sprachinsel. Geschichte des Bodens und der Bevölkerung, 1921; Dörferbuch der Iglauer Sprachinsel, 1924, 1976 (zde soupis díla), 1989; Aus dem Schatzberg. Sagen und Märchen aus der Iglauer Sprachinsel, 1931; Geschichtsatlas für die deutschen Schulen, 1937; Heimatbuch der Iglauer Sprachinsel. Ein Stück deutscher Erde und seine Geschichte, 1940; Der Volkstumkampf in Mähren, 1940; Was ich im Kopfe hatte, konnten Sie mir nicht nehmen (paměti, ed. W. Irang), 1981.

L: A. A., des Iglauer Volkstumforschers Leben und Schaffen, 1942; I. Gögh, Die Persönlichkeit Dr. A. A., in: ZGLM 44, 1942, 3n.; A. Nitsch, Ministerialrat Dr. A. A. der letzte Vorsitzende der Mährischen Landesschulbehörde, in: Eine Stadt als Vermächtnis. Das Buch von deutschen Brünn, 1958, s. 241n.; BL 1, s. 15; MSA 7, s. 12, 30, s. 22n., 115, s. 8n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jan Novotný