ANNA Svídnická ?1339-11.7.1362

Z Personal
ANNA Svídnická
Narození kolem 1339
Úmrtí 11.7.1362
Místo úmrtí Praha
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu

ANNA Svídnická, * kolem 1339 ?, † 11. 7. 1362 Praha, česká královna a římská císařovna, třetí manželka Karla IV.

Dcera svídnicko-javorského vévody Jindřicha II. a Kateřiny. Byla asi jako jedenáctiletá určena za manželku Václava, jediného syna Karla IV. a Anny Falcké. Lucemburské panství se tímto sňatkem mělo rozšířit do strategicky a hospodářsky důležité oblasti Slezska, do té doby neovládnuté Svídnice a Javorska. Po smrti Václava (1350–1351) a Anny Falcké (1329–1353) požádal sedmatřicetiletý Karel o Velikonocích 1353 o A. ruku sám. Novým, třetím sňatkem se hodlal dostat znovu do užšího příbuzenského svazku s uherským králem Ludvíkem I. z Anjou, bratrem Kateřiny Svídnické, aby mohl ovlivňovat politickou rovnováhu mezi Královstvím čes kým a Uhrami a oslabit i případné snahy rakouských Habsburků o destabilizaci mocenských poměrů ve střední Evropě v neprospěch Království českého a celé Svaté říše římské. Při přípravě sňatku se 10. 3. 1353 sešel ve Vídni na vévodském dvoře Albrechta II. Habsburského k významným jednáním s politickými špičkami střední Evropy. Tato jednání završila v Budíně 25. 5. 1353 svatba Karla s A. Svídnickou. Nová česká královna byla korunována 28. 7. 1353 v Praze pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Půl roku poté, 9. 2. 1354, přijala v Cáchách v Karlově doprovodu římskou korunu z rukou Remigia z Florencie, arcibiskupa v Kolíně nad Rýnem. Římskou císařskou korunu, nejvyšší středověkou hodnost, získali manželé až o velikonoční sobotě 5. 4. 1355 v bazilice sv. Petra v Římě. Na zpáteční cestě zasvětili v Norimberku jako díkuvzdání chrám k poctě Panny Marie. Do Prahy dorazili 15. 9. 1355.

A. doprovázela Karla na cestách po Evropě a získávala svým okouzlujícím vystupováním sympatie. Na pražském dvoře poznala italského humanistu Francesca Petrarcu, jemuž se svěřila i s obavami, zda její prvorozené dítě bude syn, po němž císař tolik toužil. Když se pak narodila dcera Alžběta (Eliška, 19. 4. 1358), Petrarca jí zaslal z Milána utěšující list. A. pak žila s císařem delší dobu v Norimberku, kde se jí 26. 2. 1361 narodil chlapec, budoucí český a římský král Václav IV. Byl pokřtěn v chrámu sv. Sebalda. Při narození dalšího syna nebo krátce poté A., zřejmě v důsledku své křehké tělesné konstituce, zemřela. Matka i syn byli pochováni v kryptě pražské Svatovítské katedrály.

L: OSN 2, s. 398; J. Gottschalk, A. von Schweidnitz, die einzige Schlesierin mit der Kaiserinnenkrone (1353–62), in: Jahrbuch der Schlesischen Friedrich- Wilhelms-Universität zu Breslau 17, 1972, s. 25n.; týž, Mittelalterliche Bildnisse der A. von Schweidnitz, Gemahlin Kaiser Karls IV., in: Schlesien 8, 1962, č. 4, s. 193n.; J. Spěváček, Karel IV. Život a dílo (1316–1378), 1979, passim; D. Veldtrup, Zwischen Eherecht und Famielienpolitik. Studien zu den dynastischen Heiratsprojekten Karls IV., Warendorf 1988, passim; F. Seibt, Karel IV. císař v Evropě (1346–1378), 1999, passim; F. Kavka, Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky, 2002.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jiří Spěváček