AXMANN Josef 7.3.1793-9.11.1873

Z Personal
Josef AXMANN
Narození 7.3.1793
Místo narození Brno
Úmrtí 9.11.1873
Místo úmrtí Salcburk (Rakousko)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

AXMANN, Josef, * 7. 3. 1793 Brno, † 9. 11. 1873 Salcburk (Rakousko), mědirytec a ocelorytec, reprodukční grafik

Jeho výtvarný talent se projevil už na obecné škole; na gymnáziu v Brně získal základy kresby a malby v hodinách malíře Ignáce Weidlicha. 1810 odešel na malířskou Akademii do Vídně, kde dva roky navštěvoval školu kreslení prof. Huberta Maurera. 1812 obdržel stipendium moravského Zemského výboru a studoval na Akademii dalších sedm let u prof. J. Fischera a F. Cauciga. V technice mědirytiny se zdokonalil u vídeňských mědirytců J. Blaschkeho a A. von Bartsche, který ho také seznámil s císařskými grafickými sbírkami. 1820–25 pobýval v Pešti, pak se přestěhoval do Vídně, kde působil jako reprodukční rytec a ilustrátor. Pracoval také pro Státní tiskárnu, pro niž vytvořil štoček první rakouské novinové poštovní známky s hlavou Merkura (1851) a pro Národní banku navrhl části bankovek. Zabýval se mědirytinou a ocelorytinou, kombinovanou často s leptem. Je považován za nejvýznamnějšího rakouského mědirytce 19. století v reprodukční grafice, která měla před vynálezem fotografie klíčovou úlohu v ilustraci a rozšiřování uměleckých děl. 1829 inovoval techniku leptu v zinku a mědi, zkoušel leptat i daguerrotypie. Do grafické podoby dokonale převáděl nejen kresby svých současníků, zejména Thomase Endera a Petera Johanna Nepomuka Geigera, ale i malířská díla Raffaleova, Rubensova, Veronesova a další renesanční a barokní mistry, hlavně z císařské galerie ve vídeňském Belvederu. Prováděl krajiny, žánrové scény, kostýmní výjevy a jako jeden z představitelů vídeňského oficiálního akademismu také portrétoval členy císařské rodiny (František Josef I. a Alžběta), osobnosti z vysokých společenských kruhů, politického a kulturního života. Z ilustrátorské práce jsou nejvýznamnější rytiny k dílům jeho důvěrného přítele Adalberta Stiftera, ale ilustroval i díla Schillerova, Goethova a dalších autorů. Podílel se na řadě grafických alb s krajinami z různých koutů říše. Kromě reprodukcí prováděl i rytiny podle vlastních návrhů. Od 1866 žil v Salcburku u syna Ferdinanda, malíře historických výjevů. Ten po A. smrti přenechal 329 otcových prací nově založenému městskému muzeu v Brně (1904). A. vytvořil přes 500 grafických listů a součástí jeho díla byly také kresby. Je zastoupen mj. v Moravské galerii a Muzeu města Brna, ve Vídni v Albertině a v Österreichische Nationalbibliothek.

D: J. Svobodová, Grafika J. A. 1793–1873. K dvoustému výročí umělcova narození, katalog výstavy v Muzeu města Brna 1993, soupis brněnské kolekce.

L: W. Schramm, Der berühmte mährische Kupferstecher J. A., in: Zeitschrift des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 2, 1898, sešit 3; J. Leisching, Moderne mährische Graphik, 1905, s. 4; Saur 6, s. 26n.; DBE 1, s. 229.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Hana Karkanová