BAŠE Josef 31.3.1850-10.1.1899

Z Personal
Josef BAŠE
Narození 31.3.1850
Místo narození Jílovice u Dobrušky
Úmrtí 10.1.1899
Místo úmrtí Hradec Králové
Povolání 63- Spisovatel

BAŠE, Josef, * 31. 3. 1850 Jílovice u Dobrušky, † 10. 1. 1899 Hradec Králové, básník, advokát

Pocházel z Opočenska z protestantské rodiny. V době jeho gymnaziálních a univerzitních studií hospodařili rodiče na svém statku v Novém Plesu u Josefova. Gymnázium začal B. navštěvovat v Hradci Králové. Tam navázal celoživotní přátelství s mladšími spolužáky z nižších tříd, zejména s budoucím básníkem Bohdanem Jelínkem. Od 1869 přispívali do časopisu Český študent. B. své duchovní písně podpisoval pseudonymem Antonovicz. V septimě se spřátelil s Aloisem Jiráskem. 1871 maturoval a odešel na univerzitu do Prahy, kde začal studovat práva. Spolu s ním tam odešli i Jirásek, ten na filozofickou fakultu, a Jelínek (po neúspěšné maturitě) jako mimořádný student na medicínu. Debutem v almanachu Ruch 1870 a zejména v Ruchu 1873 (pod pseudonymem J. B. Jílovecký) se B. spolu s Jelínkem zařadil do ruchovsko-lumírovského proudu české literatury. Vedle toho přispíval verši i do humoristických časopisů, např. Palečka, hlavně pod pseudonymem Al Terego (= pseudonymem významově souznějícím s Antonovicz = nový, jiný člověk). Za pražských studií, kdy nějaký čas bydlel v Žitné ulici s Jiráskem, navázal další významná přátelství, s lékařem Josefem Thomayerem a malířem Emanuelem Krescencem Liškou. Tragická smrt Jelínka 1874 B. hluboce zasáhla. Práva dokončil 1875 v Praze, doktorát (JUDr.) však získal na Jagellonské univerzitě v Krakově, kde 23. 12. 1890 promoval. Od 1882 působil ve Valašském Meziříčí jako notářský koncipient v advokátní kanceláři Dr. Mikyšky. V Meziříčí se také oženil a měl několik dětí. V rozmezí 1883–84 vydal tři básnické sbírky, tvořící jediný jeho knižní literární odkaz: Kytice básní a písní (1883), Silhouety (1883) a Otče náš (1884). Sebral do nich své dosavadní lyrické verše, ovlivněné V. Hálkem, a meditativní a didaktickou náboženskou poezii. Zvláště tomuto druhu B. básní se dostalo z velké části zhudebnění. Dodnes tvoří podstatnou část zpěvníku evangelické českobratrské církve. Koncem 80. let odešel do Hradce Králové, aby tam vedl svou advokátní kancelář. Jako básník se odmlčel, pořádal pouze osvětové přednášky po venkově a přispíval do Zábavných listů. Zemřel předčasnou, tragickou smrtí. Pohřben byl v Černilově u Hradce Králové. Vedle Jana Pelíška a Josefa Bašteckého patřil k nejvýznamnějším českým evangelickým básníkům.

L: F. Bačkovský, Přehled dějin písemnictví českého doby nejnovější, 1898, s. 51; nekrolog: A. Černý, J. B., in: Světozor 33, 1898–99, č. 12, s. 142; A. Jirásek, Z mých pamětí 1, 1913; J. Thomayer, in: Z pouti životní, 1920; AČP 1930, s. 27; OSN 28, s. 90; J. B. Čapek, Dva básníci osamělé větve, in: ČMM 55, 1931; týž, Československá literatura toleranční 1781–1861, díl 2, 1933, s. 337; K. Hovorka, Dva věrní přátelé A. Jiráska, in: Rozhledy po literatuře a umění 1, 1932, s. 60n. a 68n.; J. Borecký, Alois Jirásek, 1933, s. 3; K. Tauš, Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů…, 1947, s. 40, 309, 648; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 380; M. Baláš, Zapomenutý básník, in: Nové Valašsko 19. 4. 1980, č. 15.

P: Biografický archiv ÚČL.

Marcella Husová