BAKALA Břetislav 12.2.1897-1.4.1958

Z Personal
Břetislav BAKALA
Narození 12.2.1897
Místo narození Fryšták
Úmrtí 1.4.1958
Místo úmrtí Brno
Povolání

77- Hudební skladatel

78- Hudební interpret

BAKALA, Břetislav, * 12. 2. 1897 Fryšták, † 1. 4. 1958 Brno, dirigent, sbormistr a skladatel

Hudební vzdělání získal 1912–15 u Leoše Janáčka na varhanické škole v Brně. Po první světové válce pokračoval ve studiu na tamní konzervatoři u Františka Neumanna (dirigování) a u Janáčka absolvoval 1923 také mistrovskou školu. S výjimkou let 1925–26, kdy byl varhaníkem katedrály ve Filadelfi i (USA), pracoval trvale v Brně: 1920–25 jako korepetitor a kapelník v tamním Národním divadle, 1929–31 jako dirigent. Po návratu z USA působil od 1926 jako pianista a dirigent orchestru Československého rozhlasu v Brně, 1937 se stal jeho šéfem. 1936 převzal po Ferdinandu Vachovi vedení Vachova Pěveckého sdružení moravských učitelů a inicioval založení Symfonického orchestru v Brně, který 1. 1. 1956 spojením s dalšími tělesy spoluvytvářel Státní filharmonii Brno a B. se stal jejím uměleckým ředitelem. Od 1951 působil jako externí učitel dirigování na Janáčkově akademii múzických umění. Prováděl četné novinky moravských skladatelů (Vladimír Ambros, Osvald Chlubna, Jaroslav Kvapil, Vilém Petrželka). Zvláště se zasloužil o propagaci díla Leoše Janáčka a přispěl ke krystalizaci janáčkovského interpretačního stylu, pořídil klavírní výtahy a revize řady Janáčkových děl. 1921 se podílel jako klavírista na premiéře Janáčkova Zápisníku zmizelého, 1930 uvedl v posmrtné premiéře operu Z mrtvého domu. Poprvé uvedl také De profundis Vítězslava Nováka (1941). Soustavně propagoval českou tvorbu v zahraničí. Vydal četné úpravy moravských písní a sborové skladby. 1954 byl vyznamenán titulem zasloužilý umělec.

L: HS 1, s. 41; Postavy brněnského jeviště 1884–1984, díl 1., 1979–1984, s. 70; ČBS, s. 21; Tomeš 1, s. 39.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vlasta Reittererová