BALÁK Jaroslav 1.9.1880-5.10.1935

Z Personal
Jaroslav BALÁK
Narození 1.9.1880
Místo narození Kolín
Úmrtí 5.10.1935
Místo úmrtí Praha
Povolání

65- Literární historik, kritik nebo teoretik 63- Spisovatel

68- Redaktor nebo žurnalista

BALÁK, Jaroslav, * 1. 9. 1880 Kolín, † 5. 10. 1935 Praha, publicista, vydavatel, kritik, dramatik

Pocházel z rodiny s uvědomělou vlasteneckou tradicí. Jeho nevlastním bratrem byl historik a politik Zdeněk Václav Tobolka (1874–1951). Otec, novinář Jan M. Balák (1848 až 1900), překládal humoristickou literaturu z němčiny a publikoval od počátku sedmdesátých let v Humoristických listech a vídeňských Humoristische Blätter, jejichž byl redaktorem. Dále vydával a redigoval mladočeské noviny orientované na regionální záležitosti. V Praze řídil listy Vyšehrad a Hospodář (1874–75), po odchodu do Kolína Kolínské noviny a satirický časopis Drak (1876–85), po návratu do Prahy založil koncem 1885 Neodvislé listy, brzy přejmenované na Vinohradské noviny.

Syn Jaroslav převzal po otcově smrti vydávání i redakci (1900–35), ačkoliv byl tehdy ještě posluchačem právnické fakulty v Praze (1898–1902). Později proměnil Vinohradské noviny z mladočeského listu na „nezávislý orgán volné kritiky“. V něm publikoval kromě divadelních kritik politické články a fejetony. Po jeho smrti noviny zanikly. Podepisoval se také Jaro Balák nebo používal šifer. Překládal z němčiny, psal veselohry a operetní libreta a úzce spolupracoval s ochotnickými soubory hlavně na Vinohradech. Přičinil se o to, že 1928 zakoupila Občanská záložna v Praze Vršovicích rodný dům K. Havlíčka v Borové a věnovala ho Havlíčkovu fondu Jednoty českých novinářů, který v něm zřídil muzeum.

D: První kniha básní, 1900; dramata: Terna, 1907; Jeho žena, 1912; Vetřelec, 1914; Zlatý Jiří, 1920 (s B. Vrbským); Marelektryón, 1923; Šestý smysl; operetní libreta: Bonbónový král, 1913 (hudba A. Provazník); Slovácká princezka, 1918 (hudba R. Piskáček); překlad: J. Wassermann, Obrácení lorda Hamiltona, 1913.

L: OSND 1/1, s. 408; ODS s. 128; LČL 1, s. 116n. (se soupisem díla); V. Š. Táborský, Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého, 1931, passim; M. Šulc, Česká operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, s. 90, 139, 423.

Sylva Bartůšková