BANHANS Anton 8.11.1825-26.5.1902

Z Personal
Anton BANHANS
Narození 8.11.1825
Místo narození Měcholupy u Žatce
Úmrtí 26.5.1902
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 20- Finančník nebo pojišťovák
21- Odborník rostlinné výroby
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 210

BANHANS, Anton, * 8. 11. 1825 Měcholupy u Žatce, † 26. 5. 1902 Vídeň (Rakousko), právník, politik, státník

Pocházel z učitelské rodiny. Gymnázium absolvoval v Žatci a v Praze. Po studiu práv na pražské univerzitě vstoupil 1848 do státní služby. 1859 se stal centrálním ředitelem statků Ernsta hraběte Waldsteina v Čechách. 1867 byl za německé liberály zvolen ve volebním okrese Most, Bílina, Horní Litvínov do českého zemského sněmu a vzápětí do říšské rady. Pro obratnost v politických jednáních byl koncem 1867 povolán za sekčního šéfa ministerstva vnitra. 1870 se nakrátko stal ministrem zemědělství. 1870–71 stál v čele opozice německých liberálů proti federalistickým snahám vlád Alfreda Potockého a Karla Hohenwarta. Koncem 1871 přijal funkci ministra obchodu v liberální Auerspergově vládě. Intenzivně se věnoval zvláště základním problémům rakouských železnic. Staral se o rozšiřování železniční sítě, usiloval o zrušení státních subvencí soukromým drahám a o jejich včlenění do systému státních drah, inicioval další zákony a opatření upevňující pořádek a právní poměry na železnici. Jako ministr obchodu měl hlavní zásluhu na zavedení metrického systému. Počátkem 1875 v korupčním procesu s ředitelem lvovsko-černovické dráhy Viktorem Ofenheimem byl B. jako svědek vlády skandalizován a krátce poté pro údajné zdravotní potíže z funkce ministra odstoupil. 1880–87 byl prezidentem Dolnorakouského živnostenského spolku (Niederösterreichischer Gewerbeverein). Když v jeho volebním okrese převládly německé radikální proudy, vzdal se 1885 poslaneckého mandátu nejprve v říšské radě a o rok později i v českém zemském sněmu. Od 1890 stál v čele Dunajské paroplavební společnosti (Donau-Dampfschiff ahrtsgesellschaft).

L: nekrology Neue Freie Presse, Wiener Abendpost, 26. 5. 1902; A. Buschmann, Geschichte der Verwaltung der Eisenbahnen, in: Geschichte der Eisenbahnen der Österr.-Ungar. Monarchie 4, Wien 1899, s. 230n.; A. Czedik, Zur Geschichte der k. k. österreichischen Ministerien 1861–1916, 1, Wien 1917, s. 111n.; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 280n.; ÖBL 1, s. 48; NDB 1, 576; BL 1, s. 47; Czeike 1, s. 245; O. Knauer, Österreichs Männer des öff entlichen Lebens von 1848 bis heute, Wien 1960, s. 15; H. Partisch, Österreicher aus Sudetendeutschem Stamme 6, Wien 1961–79, s. 15.

Jan Novotný