BARVIČ Joža 14.8.1853-3.1.1924

Z Personal
Joža BARVIČ
Narození 14.8.1853
Místo narození Velké Karlovice u Vsetína
Úmrtí 3.1.1924
Místo úmrtí Brno
Povolání

67- Nakladatel nebo vydavatel

72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury

BARVIČ, Joža (vl. jm. Josef ), * 14. 8. 1853 Velké Karlovice u Vsetína, † 3. 1. 1924 Brno, knihkupec, nakladatel, sokolský pracovník

Pocházel z rodiny posledního velkokarlovického fojta Karla B. Studoval na německé reálce v Novém Jičíně, studium ale nedokončil. 1868 nastoupil jako účetní praktikant do Reichových skláren ve Velkých Karlovicích. Po vojenské službě (1873–76) byl přijat do knihkupectví Vladislava Žakovského v Olomouci, kde se vyučil knihkupcem. Na popud svého staršího bratra Františka B. (1838–1922), advokáta v Holešově, se rozhodl provozovat živnost v Brně. 1880 nastoupil jako příručí do českého oddělení brněnského německého knihkupectví Františka Karafiáta, kde hodlal získat praxi. Několikrát marně žádal o knihkupeckou koncesi. Tu nakonec odkoupil od zkrachovalého německého knihkupce Hofmana a 12. 7. 1883 otevřel první české knihkupectví v Brně na dnešní České ulici. Knihkupectví se brzy stalo střediskem českého intelektuálního života v Brně, scházeli se tu čeští žurnalisté a literáti i národní a sokolští pracovníci. 1892 B. založil a do 1896 vydával edici Besedy slovanské, orientovanou rusofilsky. Ve svém nakladatelském plánu dával také prostor moravským spisovatelům a vědcům, jako byli František Bartoš, František Vymazal, Karel Absolon, Jiří Mahen aj. Vydával jazykové učebnice, zpěvníky, hudebniny, příručky, edice pro školy i překlady krásné literatury. Kvůli finančním potížím přijal 1909 za společníka firmy Josefa Novotného (1881–1952), který se u něho vyučil. Podnik změnil název na Barvič & Novotný. Knihkupectví v Brně otevřelo dvě pobočky – na hlavním vlakovém nádraží a v Králově Poli. 1913 se závod přestěhoval do nových místností a stal se největším knihkupeckým podnikem na Moravě. 1919 z firmy, jejíž název se nezměnil, B. odešel.

Již v Olomouci působil B. v Sokole. V Brně se stal starostou jednoty a prvním starostou Moravskoslezské obce sokolské. Byl činný i v brněnské Matici školské. 1896 procestoval Rusko a navštívil všeruskou výstavu v Nižním Novgorodu. S Leošem Janáčkem a ředitelem spolku Vesna Františkem Marešem založil 1898 Ruský kroužek, působící do 1915.

L: MSN 1, s. 403; KSN 1, s. 440; LČL 1, s. 152n. (kde další literatura); H. Bulín, Jiskry a plameny. Vzpomínky na dobu zápasů i vítězství, 1930, s. 18; J. Fiala, Příspěvek k historii brněnských knihkupců, in: Knihtisk v Brně a na Moravě, 1987, s. 216n.

Radka Holendová