BEČVÁŘ Antonín 10.6.1901-10.1.1965

Z Personal
Antonín BEČVÁŘ
Narození 10.6.1901
Místo narození Stará Boleslav
Úmrtí 10.1.1965
Místo úmrtí Brandýs nad Labem
Povolání

9- Astronom nebo astrolog

10- Meteorolog nebo klimatolog

BEČVÁŘ, Antonín, * 10. 6. 1901 Stará Boleslav, † 10. 1. 1965 Brandýs nad Labem, astronom, meteorolog, klimatolog

Po maturitě na gymnáziu v Brandýse nad Labem studoval astronomii a meteorologii na Přírodovědecké fakultě UK. Již za studií začal publikovat (především články o astronomické technice) v odborném tisku, např. v časopisech Naší přírodou a Říše hvězd. 1927 založil na rodinné brandýské usedlosti soukromou hvězdárnu, o čtyři roky později ji rozšířil o hydrometeorologickou stanici (pravidelná měření tam dosud provádějí jeho příbuzní). 1934 získal doktorát. 1936–37 byl asistentem prof. Stanislava Hanzlíka na Přírodovědecké fakultě UK. Ze zdravotních důvodů přijal 1937 místo státního klimatologa na Štrbském plese ve Vysokých Tatrách. V hotelu Kriváň, který se stal jeho bydlištěm, vybudoval malou hvězdárnu, 1942 objevil novou kometu. B. mohl i po 1939 zůstat na Slovensku. Přednášel astronomii na bratislavské univerzitě a prosadil výstavbu observatoře na Skalnatém plese (1941–43). 1943 se stal jejím prvním ředitelem. V lednu 1945 ji ochránil před ustupujícím wehrmachtem. Během svého působení na Slovensku objevil B. dvě komety (1942 IV a 1947 III – jedna z nich dodnes nese jeho jméno), provedl cenná pozorování sluneční fotosféry a výzkumy v oblasti studia meziplanetární hmoty. Často citovaná jsou také jeho pozorování meteorického roje Ursid. B. životním dílem byl Atlas Coeli Skalnaté Pleso 1950.0 (1948), dosud jedno ze základních děl světové astronomické kartografie. 1951 byl z politických důvodů propuštěn z observatoře na Skalnatém plese, vrátil se do Brandýsa nad Labem, obnovil činnost vlastní hvězdárny a zpracováním převážně starších pozorování završil svou vědeckou dráhu. Kromě atlasů hvězdné oblohy (zpracoval celkem 4), které vyšly mnohokrát u nás i v zahraničí, byl také autorem obrazové publikace Vysoké Tatry (1948) a několika popularizačních prací. Stal se i významným meteorologem a je považován za zakladatele meteorologické fotografie u nás. V tomto oboru se jeho nejvýznamnější prací stal Atlas horských mraků (spolu s B. Šimákem, 1953), sestavený na základě dlouhodobého pozorování a fotografování ve Vysokých Tatrách. B. jméno nese kráter na odvrácené straně Měsíce (pojmenován 1970) a planetka č. 4657 Bečvář, objevená 1982 na Kleti; přídomek Dr. A. Bečváře má i hvězdárna v Mostě (na hradě Hněvín). Při brandýském gymnáziu vznikla Přírodovědná společnost Antonína Bečváře, předávající každoročně Bečvářovu cenu za nejlepší studentské práce. Vedle vědecké činnosti se B. věnoval i svým koníčkům – hře na housle a klavír a psaní beletrie (Jediné léto, 1940).

D: Úvod do lekárskej klimatológie (s M. Končekem, 1944); Atlas Coeli Skalnaté Pleso 1950.0 (1948, 2. vyd. 1956, 1964 anglicky); První cesta ke hvězdám (1955); Atlas eclipticalis (1958); Atlas Borealis (1962); Atlas Australis (1964); Zrcadlo kosmu (1962).

L: Š. I. Kovář, A. B. – astronom, který miloval mraky, 2001; J. Munzar, A. B. – meteorolog, in: DVT 30, 1997, s. 41n.; SBS 1, s. 177 (kde další literatura), ČBS, s. 33; Tomeš 1, s. 64.

P: pamětní desky: Úpice (hvězdárna); Skalnaté pleso; Brandýs nad Labem (na domě, kde žil); všechny odhaleny 2001.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek