BEAUFORT-SPONTIN Heinrich 11.3.1880-25.4.1966

Z Personal
Heinrich BEAUFORT-SPONTIN
Narození 11.3.1880
Místo narození Paříž (Francie)
Úmrtí 25.4.1966
Místo úmrtí Kainach (Rakousko)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

BEAUFORT-SPONTIN, Heinrich (též BEAUFORTIN), * 11. 3. 1880 Paříž (Francie), † 25. 4. 1966 Kainach (Rakousko), státní úředník, politik

Pocházel ze šlechtického rodu, který se 1813 usídlil v Čechách, kdy děd jmenovaného Friedrich von Beaufort, poslední guvernér Rakouského Nizozemí (Belgie), zakoupil od Kouniců panství Bečov nad Teplou a Toužim. B. po ukončení středoškolských studií na gymnáziu v Plzni studoval obor právní vědy na univerzitě ve Vídni a v Innsbrucku, kde také získal titul doktora práv. Vstoupil do státních služeb a působil nejprve na státním zastupitelství v Praze a následně na Prezidiu politického oddělení. Záhy však vystoupil ze státní služby, přesídlil do Vídně, kde získal tiskárnu a začal vydávat konzervativně laděný deník Die neue Zeitung. Po 1910 se vrátil do Bečova. Působil pak ve výboru německého Svazu velkostatkářů (Großgrundbesitzerverband). Za zásluhy o obec mu město Bečov udělilo čestné občanství. 1917–18 byl členem panské sněmovny říšské rady. Po 1918 se hlásil k málo vlivnému monarchistickému hnutí, které věřilo v restauraci Habsburků. K agitaci proti Československé republice využíval svých kontaktů s aristokratickými kruhy v zahraničí, zejména v Belgii. 1920 se stal prvním předsedou Ligy Společnosti národů (Völkerbundliga) v Československu založené v Karlových Varech s cílem prosadit revizi pařížských mírových smluv. Patřil ke kritikům aktivistické politiky německých stran a již koncem 20. let se podílel na iniciativách usilujících o koncentraci německého politického tábora na nacionalistickém základě. Ve 30. letech aktivně působil v sudetoněmeckém hnutí. 1945 mu byl na základě prezidentských dekretů konfiskován v Československu majetek. Po vysídlení žil ve Štýrsku na svém statku Kainach u Voitsbergu, kde také zemřel. Angažoval se v krajanském hnutí. Působil řadu let jako předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku.

L: Sudetendeutsche Zeitung 2. 4. 1976; BL 1, s. 63; EBL 1, s. 65.

Josef Harna