BEER Augustin Jindřich 15.7.1815-8.4.1879

Z Personal
Augustin Jindřich BEER
Narození 15.7.1815
Místo narození Příbram
Úmrtí 8.4.1879
Místo úmrtí Příbram
Povolání 26- Bánský odborník nebo energetik

BEER, Augustin Jindřich (Heinrich), * 15. 7. 1815 Příbram, † 8. 4. 1879 Příbram, báňský odborník, pedagog

Narodil se v měšťanské rodině. Po absolvování gymnázia v Příbrami a v Praze (1836–39) vystudoval báňskou a lesnickou akademii v Banské Štiavnici. Po jejím ukončení byl vídeňskou dvorskou komorou vyslán na studijní cestu po rudných a uhelných revírech v Horním Slezsku, Sasku, Porúří, Francii a Belgii. Od 1841 působil z pověření Vrchního horního úřadu v Příbrami ve státních uhelných dolech ve Vejvanově v radnické pánvi. K zajištění paliva pro státní dráhy a rozvíjející se průmysl v českých zemích zřídila dvorská komora 1842 v Příbrami kutací ředitelství i podřízené kutací komise a vynakládala značné prostředky na průzkumné práce, které přesahovaly možnosti soukromých těžařů. B. byl v srpnu 1842 pověřen vedením státní kutací komise se sídlem v Buštěhradu (od 1846 v Brandýsku), která prováděla průzkum ložisek černého uhlí v kladensko-rakovnické pánvi. Řídil práci téměř 400 horníků a techniků, kteří podle jeho projektů v okolí Kladna, Slaného a Rakovníka provedli řadu vrtů a vyhloubili několik průzkumných (kutacích) dolů a v Brandýsku a Kladně těžební doly. Použil řadu nových metod a technických prostředků, z nichž některé sám navrhl. 1846 podnikl studijní cestu po uhelných revírech ve Vestfálsku, Belgii a severní Francii. Od listopadu 1849 působil na novém báňském učilišti v Příbrami jako asistent na katedře hornictví, po povýšení školy na báňskou akademii od 1863 jako profesor hornictví. Navíc už od 1851 učil v Příbrami i na horní škole, která vychovávala důlní techniky. 1874–79 byl ředitelem báňské akademie, učiliště, které se věnovalo přípravě vedoucích pracovníků, především pro rudné hornictví a hutnictví. B. tam patřil k nemnoha pedagogům, kteří měli zkušenosti z uhelného hornictví, ve výuce mohl uplatňovat teoretické i praktické zkušenosti. 1852 uveřejnil učebnici důlního měřictví, která vyšla 1856 v rozšířené německé verzi. Jako přední evropský znalec průzkumného vrtání vydal 1858 učebnici hlubokého vrtání užívanou v celé Evropě. Dále publikoval články o dobývacích metodách a technickém vybavení českých i zahraničních dolů. Zabýval se českým technickým názvoslovím, napsal většinu hesel z hornictví do Riegrova slovníku naučného.

D: Počátkové horního měřictví (rozhranictví) etc., 1852; Erdbohrkunde, 1858; Abbau des Steinkohlenfl ötzes zu Břas bei Radnitz, in: BHJb 18, 1870, s. 229; Bohrung auf Steinsalz in Böhmen, in: Verhandlungen der Geologischen Reichsanstalt (Wien), 1872, s. 222n.

L: OSN 3, s. 609; J. Majer, K působení A. B. ve státní kutací komisi na Kladensku (1842–49), in: Studie z dějin hornictví 15, 1984, s. 157n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlašímský