BERKA Josef 18.8.1922-20.9.1984

Z Personal
Josef BERKA
Narození 18.8.1922
Místo narození Přáslavice u Olomouce
Úmrtí 20.9.1984
Místo úmrtí Brno
Povolání

29- Stavař

61- Pedagog

BERKA, Josef, * 18. 8. 1922 Přáslavice u Olomouce, † 20. 9. 1984 Brno, stavař, pedagog

Vyučil se 1941 tesařem u firmy V. & A. Novotný, stavební a tesařský mistr Olomouc, 1945–49 studoval dva ročníky mistrovské školy a nástavby vyšší průmyslové školy stavební, kde 1949 maturoval. Pokračoval 1949–54 ve studiích oboru inženýrské stavitelství na Stavební fakultě VUT v Brně. 12. 9. 1953 se oženil s Marií Madrovou a spolu měli dceru. 1954 nastoupil jako profesor na Střední průmyslovou školu stavební v Prostějově, kde byl 1961–69 i ředitelem. Už 1956 ukončil studium oboru pedagogika a psychologie na Krajském ústavu pro další vzdělávání učitelů a 1966 zahájil externí výuku na katedře pozemního stavitelství Fakulty stavební VUT v Brně. Tam byl 1. 7. 1969 jmenován docentem pro obor konstrukce pozemních staveb. 1. 5. 1972 převzal vedení katedry pozemního stavitelství a 1. 10. 1978 byl jmenován řádným profesorem pro obor pozemní stavby. Přednášel v denním a v dálkovém studiu konstrukce pozemních staveb a vedl projekt se seminářem v pátém ročníku. 1973–84 působil jako proděkan. Pod B. vedením byly ve škole vybudovány dvě vzorové učebny vybavené moderní přístrojovou technikou. Přes dvacet let spolupracoval s národním podnikem Pozemní stavby Olomouc a s tesárnou Plumlov na vývoji a na realizaci novodobých dřevěných konstrukcí s využitím náhradních materiálů. Za výsledky této spolupráce obdržel dva československé patenty a podal šest zlepšovacích návrhů. 1978 byl oceněn za stavbu víceúčelové sportovní haly Univerzity Palackého v Olomouci. B. byl předsedou státních zkušebních komisí na ČVUT v Praze, Slovenské VŠT v Bratislavě, místopředsedou této komise na Fakultě stavební VUT v Brně a jejím členem na Vysoké škole železniční v Žilině a na Fakultě architektury VUT v Brně. K tomu přijal členství ve vědeckých radách VUT a jeho Fakulty stavební a v komisi pro udělování vědeckých hodností na stejné fakultě. 1948 se stal členem KSČ a v dalších letech vykonával různé stranické a odborové funkce na pracovišti, na úrovni kraje a okresu. 1978 obdržel od ministerstva školství ocenění za celoživotní činnost.

D: Stavitelství 2, 1979 (s D. Matouškovou, 1. vyd.); Dřevěné a kovové konstrukce, 1982 (s F. Ledererem, 3. vyd., učebnice pro střední průmyslové školy stavební); Stavitelství 1, 1982 (s D. Matouškovou, 3. vyd.); Ateliérová tvorba 4. Halové rekonstrukční soustavy, 1985.

P: Archiv VUT v Brně, B 16 – osobní spis J. B.

Gustav Novotný