BERNDORF Alexandr Josef Jan 13.4.1889-9.9.1968

Z Personal
Alexandr Josef Jan BERNDORF
Narození 13.4.1889
Místo narození Nepomuk u Plzně
Úmrtí 9.9.1968
Místo úmrtí Praha
Povolání

63- Spisovatel 73- Uměnovědec nebo historik umění

53- Historik

BERNDORF, Alexander Josef Jan, * 13. 4. 1889 Nepomuk u Plzně, † 9. 9. 1968 Praha, regionální kulturní historik, spisovatel, básník, propagátor turistiky

Pocházel z početné lékárnické rodiny s širokým kulturním zázemím. Po absolvování měšťanky v Přešticích pracoval jako pomocná síla na velkostatku v Zelené Hoře. 1904–07 studoval Zemskou střední školu hospodářskou v Roudnici nad Labem, pak přijímal krátkodobá místa zemědělského adjunkta v Čechách a Rakousku. 15. 6. 1909 nastoupil jako praktikant berního úřadu v Benešově u Prahy. Na sklonku 1912 byl povolán k vojenské službě, avšak záhy jí byl ze zdravotních důvodů zproštěn. Od února 1913 pracoval v účtárně zemského finančního ředitelství a kolkovního úřadu v Praze, 1915 byl odeslán k bernímu úřadu v Nasavrkách u Chrudimi a na jaře 1917 k válečné vyživovací službě do Vlašimi. Od února 1919 působil opět v pražském kolkovním úřadu a ve státních pokladnách na Malé Straně. 30. 12. 1922 se oženil a manželství zůstalo bezdětné. Za protektorátu zažádal ze zdravotních důvodů o odchod do předčasné výslužby a 1942–46 žil v rodišti. Po válce se vrátil do Prahy a pracoval ve Fondu národní obnovy a v Národní kulturní komisi. 1949 odešel jako aktuárský ředitel ministerstva školství na trvalý odpočinek. Po celý život se účastnil kulturního dění. Po přeložení do Prahy zintenzivnil styky s divadelníky, pěvci a literáty. Celoživotně se přátelil s bratry Karlem a Emilem Burianovými a s Jindřichem Jindřichem. Od studentských let B. psal. Již v Roudnici se pokoušel o první verše a povídky. Od počátku dvacátých let, kdy našel klidné rodinné zázemí, publikoval v dobových tiskovinách Národní politika, Národní listy, Večer, Venkov, Nová snaha, Světozor, Český svět, Za hudebním vzděláním aj. fejetony, povídky, literární a divadelní úvahy, recenze, referáty a příležitostné články. Jiné příspěvky, hlavně verše (mj. soubor Sny a vzpomínky, 1932), historizující črty, pojednání a odborné historické články vydával knižně nebo je psal do regionálních časopisů a periodik hlavně v západních a v jižních Čechách, mj. do Lábkova Plzeňska, klatovského Šumavanu a do Sušických listů. Ze samostatných knižních titulů byla nejrozsáhlejší románová kronika lokalizovaná do Podhůří u Nepomuku s názvem V červáncích a jitru našeho znovuzrození (1928), první díl trilogie, kterým dosáhl širšího ohlasu a za nějž obdržel od Svatoboru cenu Václava Beneše Třebízského. Jiný román o třech dílech – Světa nepřebudeš – zůstal pouze v rukopise. Obrátil pozornost i na J. J. Rybu, J. K. Tyla (Památce Tylově, 1926), sepsal několik biografií a pokusil se o dramatická díla (O J. K. Tylovi Nejkrásnější píseň a o K. H. Máchovi Básníkova láska).

V Nepomuku pomáhal při budování místního církevního muzea a zasazoval se o záchranu historických památek ve městě a v jeho okolí. Za druhé světové války tam pořádal městský archiv, přednášel a začal psát rozsáhlé práce o dějinách rodného města. B. miloval přírodu a pěstoval pěší turistiku. Ve třicátých letech otevřel turistické stezky Křižíkovu z Plánice do Nepomuka a Mayerovu z Plánice do Sušice. Účastnil se života spisovatelské obce, byl členem Spolku českých spisovatelů beletristů Máj (1930), Svatoboru a Syndikátu českých spisovatelů, funkcionářem Klubu českých turistů a Svazu okrašlovacích a ochranářských spolků. Zasazoval se o ochranu přírodních, kulturních a historických památek přednáškami a články v zájmových periodikách a v měsíčníku Krása našeho domova, který spoluredigoval. Ve třicátých letech byl jmenován čestným občanem několika obcí a 1951 čestným členem Svazu pro okrašlování a ochranu domoviny v Praze.

D: LČL 1, s. 211 (kde soupis literatury); A. Chalupa, Jubileum A. B. (Sto let od narození), in: Minulostí Západočeského kraje 25, 1989, s. 221 (kde soupis rukopisů z pozůstalosti).

L: KSN 1, s. 520; OSND 1/1, s. 568; HS 1, s. 90n.; LČL 1, s. 210n.; J. Emler, Zasloužilý regionalista (K šedesátiletí A. B.), in: Krása našeho domova 40, 1949, s. 49n.; M. B. (M. Bělohlávek), In memoriam A. B., in: Minulostí Západočeského kraje 6, 1968, s. 356n.; A. Chalupa, c. d., s. 219n.; J. Hanzlíčková – A. Sedláčková – S. Stehlíková, A. B. Personální bibliografie, 1998.

P: Archiv NM v Praze, pozůstalost A. J. J. B.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný