BEUTLER Miloslav 3.9.1897-7.11.1964

Z Personal
Miloslav BEUTLER
Narození 3.9.1897
Místo narození Pardubice
Úmrtí 7.11.1964
Místo úmrtí Praha
Povolání 75- Sochař nebo medailér

BEUTLER, Miloslav, * 3. 9. 1897 Pardubice, † 7. 11. 1964 Praha, sochař, medailér

Studoval na Odborné škole keramické v Bechyni (1912–15), VŠUP (1915–19) u J. Drahoňovského a O. Španiela, medailérskou speciálku AVU (1919–23) u O. Španiela a antropologii na Přírodovědecké fakultě UK (1923–30) u J. Grusse. Na AVU získal dvakrát první cenu profesorského sboru, na Přírodovědecké fakultě UK cenu Fondu Aleše Hrdličky. Zkušenosti získával na studijních pobytech ve Vídni (1920), Itálii (1923), Francii (1929) a Jugoslávii (1933). B. se věnoval několika výtvarným oborům – figurální a portrétní plastice, pomníkové architektuře, reliéfu, ale zejména medailérství. Zpočátku ovlivňoval jeho tvorbu sociálně angažovaný civilismus. 1927 vytvořil za spolupráce s Antropologickým ústavem UK bronzovou Hlavu Indiána pro rekonstrukci podoby lidí zaniklých kultur. V medailérství se vedle dominantní postavy O. Španiela a úspěšného J. Šejnosty prosadil B. teprve koncem 20. let. Navazoval na tradicí prověřená schémata, aktualizovaná novými podněty jen nesměle. Podařilo se mu však dospět k osobitému realistickému pojetí s individualizovanými stylovými prvky a vymanit se tak z přímého vlivu obou tehdejších protagonistů českého medailérství. Nejvíce podobizen (většinou osobnosti domácí vědy a umění) na jeho medailích tvoří zleva viděné profilové busty, zasazené v partiích ramen k základně kruhu. Oděv je ztlumen, aby o to více vynikla tvář. Na reversu pak B. na základě důkladného studia osudu zobrazované osobnosti evokoval její význam. Během 2. světové války vytvořil na protest proti Mnichovské dohodě tajně medaili, za což byl perzekvován. Zúčastnil se neúspěšně soutěží na ztvárnění pomníků mj. B. Smetany, M. Alše, B. Němcové, J. A. Komenského a československé mince (1956). 1945 získal cenu a stipendium ČAVU; od 1946 byl členem Svazu československých výtvarných umělců, od 1963 nositelem vyznamenání Za vynikající práci. Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách NG, NM, GHMP, Východočeské galerie v Pardubicích a Muzeu medaile v Kremnici.

D: samostatné výstavy: Národní muzeum, Praha (1957); zámek, Pardubice (1957); Dům osvěty, Nové Strašecí (1958); Místní národní výbor, Horní Jelení (1960); Osvětový dům, Chrudim (1962); Východočeská galerie, Pardubice (1966, 1977); Východočeské muzeum, Pardubice (1972); Galerie d, Praha (1974); kolektivní výstavy: Mezinárodní salon medaile, Paříž (1949); Československé sochařství, Vídeň (1951); Československé sochařství, Berlín (západní) (1952); Mezinárodní výstava moderní medaile, Stockholm (1955); Mezinárodní výstava současných medailérů, Paříž (1957); Mezinárodní výstava umění socialistických zemí, Moskva (1958–59); Mezinárodní výstava současných medailí, Vídeň (1959); Mezinárodní výstava současné medaile, Řím (1961); Současná československá medaile, Moskva, Baku, Bělehrad (1966); Žena v medaili, Madrid (1968); Československá medaile, Paříž (1973–74); volné plastiky a reliéfy: Východočeská galerie Pardubice – Chlapecký akt, bronz, 1920, Torzo ženy, bronz, 1932; Eduard Vojan, bronz (deska), 1927, Praha-Klárov; Rudolf Deyl st., patinovaná sádra, bronz, 1933, Galerie Benedikta Rejta Louny; Ing. Jan Kašpar, patinovaná sádra, 1934, VHM Praha; Antonín Dvořák, 1951, zámek, Lužany; medaile: Karolinum, 1932; Lipany, 1933; K. H. Mácha, 1935; T. G. Masaryk, 1935; J. Emler, 1936; 600 let Staroměstské radnice, 1938; Opat Method Zavoral, 1941; Dr. A. Pražák, 1945; Poslanecký odznak Národního shromáždění ČSR, 1948; M. Aleš, 1952; J. E. Purkyně, 1954; W. A. Mozart, 1956; Vyznamenání pro horníky, 1960.

L: Toman 1, s. 62; V. Procházka, M. B. 1897–1964, první souborná výstava díla, 1966; týž, Česká medaile 20. století, in: Česká a slovenská medaile 1508–1968 (kat. výstavy), 1969, s. 49; týž (předmluva), M. B., 1975; J. Boučková, M. B., 1978; táž, Abecední soupis výtvarných umělců jihovýchodních Čech, 1983; NEČVU 1, s. 67; SČSVU 1, s. 155n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Tomáš Sekyrka