Biografický slovník
BEYER Anton Ernst 11.6.1704-10.4.1773
| Anton Ernst BEYER | |
 | |
| Narození | 11.6.1704 |
|---|---|
| Místo narození | Opava |
| Úmrtí | 10.4.1773 |
| Místo úmrtí | Opava |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 464 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75299 |
BEYER, Anton Ernst (též BEIER,Andreas), * 11. 6. 1704 Opava, † 10. 4. 1773 Opava, malíř
Vyučil se v rodišti, poté odešel na zkušenou. Do Opavy se vrátil ženatý 1730 a o rok později složil měšťanský slib. 1755 se stal městským radním a významným opavským malířem. Přátelil se a s tamním sochařem Johannem Georgem Lehnerem a spolupracoval s ním na několika zakázkách (kostel v Jemielnici, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě a kostel Nanebevzetí Panny Marie kláštera milosrdných bratří v polském Těšíně). V jeho díle dozníval ještě patos raně barokního malířství projevující se vzrušenými gesty rustikálních postav a ostrými světelnými kontrasty. Kompoziční schémata čerpala ze starých vzorů, především z díla P. P. Rubense a M. Willmanna. B. se svým bravurním malířským rukopisem, sklonem k pitoresknímu utváření postav hraničícímu s karikaturou, oblibou doprovodných dětských postaviček, rokokovým rembrandtismem a především bohatě rozvinutou barevnou škálou zařadil k expresivní větvi rakouského malířského okruhu F. A. Maulbertsche. Patřil od čtyřicátých do sedmdesátých let 18. století k nejosobitějším uměleckým osobnostem Slezska.
D: Nanebevzetí Panny Marie, klášterní kostel milosrdných bratří Nanebevzetí Panny Marie v polském Těšíně, 1743; Nanebevzetí Panny Marie, skica pro obraz hlavního oltáře opavského farního kostela, 1755 (dnes uložena ve Slezském zemském muzeu); předloha pro rytinu Panny Marie Hrabyňské, 1756 (dnes nezvěstná); Sv. Bernard z Clairvaux, Madona se sv. Bernardem, Smrt sv. Josefa, Anděl Strážce, pět obrazů ze života Panny Marie, 1763–66, cisterciácký kostel Nanebevzetí Panny Marie v polské Jemielnici.
L: W. Krause, Grundriss eines Lexikons bildender Künstler und Kunsthandwerker in Oberschlesien 1, Oppeln 1933, s. 169; V. Karger, Materialien zur Teschner Kunsttopographie, in: Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Schlesien 20, 1930–33, s. 74n.; F. Šigut, Barokní rytina obrazu P. Marie hrabyňské, in: Časopis Slezského muzea B VII, 1957, s. 120; W. Iwanek, Slownik artystów na Śląsku cieszyńskim, Bytom 1967, s. 42; T. Chrzanowski – M. Kornecki, Sztuka Śląska opolskiego od średnowiecza do końca w. XIX, Kraków 1974, s. 328; M. Schenková, Model oltáře pro kostel Nanebevzetí P. Marie v Opavě, in: Časopis Slezského muzea B XXVII, 1978, s. 188; B. Indra, Opavští malíři od první poloviny do konce 18. století, in: tamtéž B XXIX, 1980, s. 157n.; M. Schenková, K činnosti opavských malířů na území Polska, in: tamtéž B XXXIII, 1984, s. 152; V. Kratinová, Barok na Moravě. Katalog Národní galerie, 1986, s. 33; B. Indra, Příspěvky k biografickému slovníku výtvarných umělců na Moravě a ve Slezsku v 16. až 19. století, in: Časopis Slezského zemského muzea B XLIII, 1993, s. 132; M. Schenková, Malířství 18. století v západní části českého Slezska. Katalog autorsky určených děl – I. část, in: tamtéž, s. 118; Slezsko 2, s. 16n.; Saur 10, s. 331; J. Gorzelik – M. Schenková – J. Olšovský, Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska, 2001, s. 31n., 274; A. Kozieł – B. Lejman, Willmann i inni, Wrocław 2002, s. 225; 159 ilustracji czarno-białych, 16 ilustracji kolorowych, in: Dzieła i interpretacje 8, Wrocław 2003, s. 159; M. Schenková – J. Olšovský, Barokní malířství a sochařství ve východní části českého Slezska, 2004, s. 27n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marie Schenková
