BIBUS František 24.1.1903-11.8.1966

Z Personal
František BIBUS
Narození 24.1.1903
Místo narození Ústí nad Orlicí
Úmrtí 11.8.1966
Místo úmrtí Pardubice
Povolání

50- Náboženský publicista

63- Spisovatel

BIBUS, František, * 24. 1. 1903 Ústí nad Orlicí, † 11. 8. 1966 Pardubice, právník, prozaik

Narodil se jako třetí syn v rodině továrního dělníka. Po maturitě 1923 na státním reálném gymnáziu v Hradci Králové studoval osm semestrů (1923–27) práva na Právnické fakultě UK v Praze, doktorát však nezískal. Pak byl zaměstnán jako právník na Ředitelství pošt a telegrafů v Bratislavě, od 1932 jako komisař na Ředitelství pošt a telegrafů v Pardubicích, kde zůstal již natrvalo. Zemřel náhle v Pardubicích, pohřben byl v rodišti.

Po básnických pokusech ze studentských let vydal své první povídky Vítr a plášť až v době druhé světové války 1943 v nakladatelství Vyšehrad. Druhou knihu, román Jde za námi věrolomník, otiskl tamtéž 1946. Krátkou literární činnost ukončil třetí knihou, určenou tentokrát mládeži, jejíž osou se staly vzpomínky na dětství, láska k rodnému kraji a k matce Za groš kudla (vydalo v edici Slunečnice s ilustracemi Jana Černého Družstvo Moravského kola spisovatelů v Brně 1947, jehož byl členem). Od 1947 se stal také členem Syndikátu českých spisovatelů. B. byl člověkem venkova, své prózy psal citlivým, čistým, prostým jazykem. V psychologických povídkách se projevil jako prozaik navazující na katolickou větev moderní české prózy, jako prozaik čepovského ražení. Ideově se hlásil ke katolickým spisovatelům, a proto se publikačně odmlčel, když všichni jeho přátelé byli politicky perzekvováni. V rukopisech zůstala řada děl, mimo jiné próza Žíznivci, okupační román Slunce svítí na nespravedlivé a Všichni mí přátelé. Připravované vydání B. díla v nakladatelství Lidová demokracie (1969) bylo zakázáno.

L: nekrolog: sine, Zemřel F. B.: rodák z Ústí nad Orlicí…, in: Lidové noviny 1966, č. 34, 20. 8. 1966; O. Pospíšil, Spisovatelé beletristé Pardubic a pardubického kraje, 1948, Dodatky, s. 6; LČL 1, s. 227.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha.

Marcella Husová