BOBKOVÁ Amálie 11.10.1874-12.12.1956

Z Personal
Amálie BOBKOVÁ
Narození 11.10.1874
Místo narození Turnov
Úmrtí 12.12.1956
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret

BOBKOVÁ, Amálie, * 11. 10. 1874 Turnov, † 12. 12. 1956 Praha, operní zpěvačka

První pěvecké zkušenosti získala v 80. letech jako zpěvačka ve sboru Hlahol a na kůrech pražských kostelů. Školila se u Marie Petzoldové-Sittové. V srpnu 1900 poprvé hostovala v roli Markétky (Ch. Gounod, Faust a Markétka) v Národním divadle v Praze, kam byla pak angažována (1. 10. 1901 až 30. 11. 1911). Kariéru předčasně uzavřela po sňatku s lékařem F. Votrubou (1906) a přesídlila do Olomouce. Během několika málo let provedla na 50 rolí. Proslula především jako jevištní partnerka tenoristy Otakara Mařáka. V Národním divadle pak hostovala ještě 1916 jako Vendulka (B. Smetana, Hubička) a 1918 jako Mařenka (Prodaná nevěsta). Zpívala všechny smetanovské role svého oboru, které byly její doménou (Ludiše, Braniboři v Čechách; Mařenka, Prodaná nevěsta; Jitka, Dalibor; Anežka, Dvě vdovy; Barče i Vendulka, Hubička; Blaženka, Tajemství; Katuška, Čertova stěna), nastudovala však také Krasavu a dokonce titulní roli ve Smetanově Libuši. V premiéře Dvořákovy Rusalky 1901 zpívala lesní žínku. Během prvních let angažmá se rychle vypracovala, 1907 už byla označována za nejlepší českou sopranistku své generace v souboru Národního divadla. Jejímu fyzickému i hlasovému typu nejlépe odpovídaly role lyrického oboru, vládla lehkou a jistou koloraturou. Nikdy však nepřekonala nedostatek herecké průpravy. Uplatnila se také koncertně, i po odchodu z divadla. Často hostovala jako sólistka pěveckého spolku Žerotín v Olomouci, v tamní opeře 1920 vytvořila také titulní roli Smetanovy Libuše. 1934 se přestěhovala zpět do Prahy a naposled vystoupila 1936, u příležitosti koncertu k návratu Otakara Mařáka z USA.

D: Markétka (Ch. Gounod, Faust a Markétka, 1900); Lesní žínka (A. Dvořák, Rusalka, 1901); Komtesa Hortensie (K. Kovařovic, Na Starém bělidle, 1901); Micaela (G. Bizet, Carmen, 1901); Bětuška (A. Dvořák, Šelma sedlák, 1901); Antonia (J. Offenbach, Hoffmannovy povídky, 1902); Barče (B. Smetana, Hubička, 1902); Dona Elvíra (W. A. Mozart, Don Giovanni, 1902); Hančí (K. Kovařovic, Psohlavci, 1902); Taťána (P. I. Čajkovskij, Evžen Oněgin, 1903); Ludiše (B. Smetana, Braniboři v Čechách, 1903); Jitka (B. Smetana, Dalibor, 1903); Blaženka (B. Smetana, Tajemství, 1903); Eudoxie (J. F. Halévy, Židovka, 1903); Gilda (G. Verdi, Rigoletto, 1904); Mignon (A. Thomas, Mignon, 1904); Mařenka (B. Smetana, Prodaná nevěsta, 1904); Katuška (B. Smetana, Čertova stěna, 1904); Adalgisa (V. Bellini, Norma, 1904); Julie (Ch. Gounod, Romeo a Julie, 1905); Vendulka (B. Smetana, Hubička, 1905); Jessika (J. B. Foerster, Jessika, 1905); Xenie (A. Dvořák, Dimitrij, 1906); Marcelina (L. v. Beethoven, Fidelio, 1906); Zuzanka (W. A. Mozart, Figarova svatba); Krasava (B. Smetana, Libuše); Anežka (B. Smetana, Dvě vdovy); Julie (A. Dvořák, Jakobín) aj.

L: B. Benoni, Nová kniha vzpomínek a dojmů, 1919, passim; Památník olomouckého Žerotína, 1931, passim; HS 1, s. 112; ND a jeho předchůdci, s. 34 (s bibliografií časopiseckých článků); Tomeš 1, s. 109; K. J. Kutsch – L. Riemens, Großes Sängerlexikon, Bern – München 1999, s. 349 (s chybným uvedením místa narození Trnava).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vlasta Reittererová