BOETTINGER Josef 29.1.1839-14.10.1914

Z Personal
Josef BOETTINGER
Narození 29.1.1839
Místo narození Plzeň
Úmrtí 14.10.1914
Místo úmrtí Praha
Povolání

62- Osvětový nebo veřejný činitel 87- Fotograf

69- Knihtiskař nebo typograf

BOETTINGER, Josef (též BÖTTINGER), * 29. 1. 1839 Plzeň, † 14. 10. 1914 Praha, fotograf, kreslíř, malíř, reprodukční technik

Jeho otec Martin B. byl kaligrafem. B. vystudoval v Praze chemii. Současně hospitoval na malířské akademii. Pracovat začal jako pomocná síla ve fotoateliéru pražského akademického malíře Samuela Kohna. Asi 1864–67 byl zaměstnán v Příbrami u nakladatele a fotografa Eugena Petersona. Tehdy se také oženil s Marií Smrkovou, dcerou učitele. Na počátku 1867 odešel do Plzně, kde se stal společníkem J. M. Zýky. Téhož roku v květnu se osamostatnil a zřídil si za kasárnami moderní ateliér Skleněný salon, který však v 70. letech dvakrát přestěhoval. V Plzni zavedl B. techniku chromatografie, při které uplatnil i své malířské umění. Byl uznávaným portrétistou, zhotovil mnoho podobizen plzeňských a pražských osobností, s oblibou fotografoval architekturu (kromě měšťanských domů zachytil veřejné budovy, vznikající průmyslové závody, vytvořil i panoramata Plzně) a zdokumentoval různé události ve městě i širokém okolí (Plasy, Kladruby, Stříbro, Strakonice, hrad Krašov ad.). Zabýval se dokumentací lidových krojů, věnoval se také fotografii krajin. Angažoval se ve společenském životě, zejména se podílel na přípravách národních a osvětových akcí, plesů, slavností a výletů. Byl členem Sokola, Hlaholu a Měšťanské besedy. Vedle fotografování kreslil a maloval. Od 1870 se začal věnovat světlotisku a od 1877 litografii. Po finančních ztrátách odešel 1882 do Prahy, kde se chtěl plně orientovat na možnosti tehdejší reprodukční techniky, o niž rostl zájem. V Praze pracoval prvních 5 let převážně ve fotozinkografickém závodě Jakuba Husníka a krátce u Karla Bellmanna. Vlastní fotoateliér se mu nepodařilo zbudovat. 1887 odjel do Milwaukee (USA), kde pro firmu Brown & Co. zřídil provoz pro světlotisk, domů se vrátil 1889. Fotografie z cesty spolu se svými světlotisky vystavil na pražské Jubilejní zemské výstavě 1891, pro kterou instaloval hlavní Průmyslový palác. Od ledna 1890 pracoval jako vedoucí ateliéru u Josefa Fiedlera v Praze, potom také jako inženýr v Ústřední hospodářské společnosti pro Království české s povinností zabezpečit instalaci každoročních hospodářských výstav v Královské oboře. Z prvního manželství měl syna Jindřicha (1868–1886), nadaného malíře a kreslíře. Podruhé se oženil se sestrou své první ženy Terezií, která byla matkou Huga B. (1880–1934), známého malíře, grafika a karikaturisty.

D: Výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu, Praha 1934. L: P. Scheufler, Fotografické album Čech 1839–1914, 1989, s. 435; týž, Galerie c. k. fotografů, 2001, s. 106n.; J. Janusová, Průkopníci plzeňského českého podnikání a vlastenectví, in: Sborník Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Dějepis XVI, 1995, s. 50.

P: SOA Praha, matrika oddaných, Příbram 47.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jana Brabencová