BOSKOVIC ČERNOHORSKÝ Albrecht z 1526-7.8.1572

Z Personal
Albrecht z BOSKOVIC ČERNOHORSKÝ
Narození 1526
Úmrtí 7.8.1572
Místo úmrtí Úsov
Povolání

41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

z BOSKOVIC ČERNOHORSKÝ, Albrecht, * 1526 ?, † 7. 8. 1572 Úsov, moravský podkomoří, nejvyšší sudí a komorník, znalec práva, mecenáš a humanista

Příslušník starého moravského panského rodu. Prvorozený potomek nejvyššího moravského hejtmana Václava Bučovického z Boskovic († 1554) a Anny z Ojnic. Oženil se s Boženou z Lipé. 1547 studoval na univerzitě ve Vídni. V 70. letech byl předákem moravských evangelíků. Představitelé jednoty bratrské ho označovali za ariána, jeho víra pro ně byla směsicí husitství, luteránství a zwingliánství. Udržoval osobní korespondenci s Lutherovými nástupci, představiteli německé reformace ve Wittenberku i pražskou dolní konzistoří. Do češtiny nechal přeložit luterský katechismus, dolnorakouskou církevní agendu a jiné náboženské spisy. Usiloval o sjednocení moravského evangelického vyznání. 1569 se na sněmu pokusil prosadit augsburskou konfesi jako zemské evangelické vyznání. 1562 se stal zemským podkomořím, 1564 nejvyšším zemským sudím, 1567 nejvyšším komorníkem Markrabství moravského. 1571 zastupoval krále na zemském sněmu. Po otci držel Bučovice a Černou Horu, 1558 koupil Ždánice, Archlebov a Násedlovice, 1559 Veveří a Veverskou Bítýšku, 1562 zdědil Úsov a Litovel. Od krále Ferdinanda I. dostal Nové Hrady, 1563 koupil Kovalovice, Šumice a Vítovice, 1567 Prštice a Vlasatice, 1569 Pozořice a 1571 Knínice. Od 1556 sídlil na Černé Hoře. 1561 dal hrad přestavět na renesanční zámek. Přestavba, doložená nápisem nad vstupním portálem a boskovickými znaky, se dotkla dvoupatrového severního křídla, předzámčí a koníren. Stavební úpravy, které prováděl italský stavitel Antonio, pokračovaly ještě 1571. B. také objednal výzdobu 28. knihy olomouckých zemských desek z 1567. Jedná se o dílo dnes neznámého malíře, zřejmě Itala z okruhu stavitele bučovického zámku Ferrabosca di Lagno, který 1567–69 v B. službách působil v Olomouci. Součástí iluminací byl B. portrét, který ho zobrazil jako muže v úředním černém oděvu, v biretu a s melancholickým výrazem ve tváři, sedícího u stolu s rozevřenou knihou. B. se zajímal také o literaturu. Básník a rektor městské školy u Sv. Mořice v Olomouci Matheus Seibisius z Falkenberku mu 1565 připsal latinskou báseň Carmen de instauratione salutis humanae per nativitatem pueri Jesu Christi. 1571 sepsal závěť, v níž veškerý pozemkový majetek, klenoty i oděvy odkázal bratrovi Janu Šemberovi z Boskovic, s výjimkou Černé Hory, kterou dostala do doživotního užívání manželka. Byl pohřben v rodové hrobce v minoritském kostele v Brně. Náhrobek mu nechal, podle latinského nápisu zaznamenaného Paprockým, vybudovat jeho bratr.

L: A. V. Šembera, Historie pánů z Bozkovic a hradu Bozkova v Moravě, 1836, passim; týž, Páni z Boskovic a potomní držitelé hradu boskovického na Moravě, Vídeň 1870, passim; OSN 4, s. 428; A. Kratochvíl, Poměr pánů A. a Jana Černohorského z B. na Bučovicích k Jednotě bratrské, in: ČMZM 6, 1906, s. 313n.; V. Houdek, Drobnomalby moravských desk zemských, in: ČMM 39, 1915, s. 77n.; J. Pilnáček, Paměti městyse Černé Hory, 1926, passim; týž, Staromoravští rodové, Vídeň 1930, rejstřík; V. Buchtelová, Kopiář A. z B., in: Folia diplomatica 16, 1968, 7n.; L. Urbánková, A. Č. z B., podporovatel renesanční literatury a malířského umění na Moravě, in: Příspěvky ke starší literatuře na Moravě 3, 1967–1968, s. 27n.; J. Skutil, Bartoloměj Paprocký z Hlohol o pánech z B., in: Boskovice v dějinách, 1969, s. 22n.; týž, Dvě rodiny pánů Černohorských z B., in: Listy Genealogické a heraldické společnosti v Praze. Acta genealogica ac heraldica, 2, 1974–1976, s. 19n.; B. Lifka, Exlibris a supralibros v českých korunních zemích v letech 1000 až 1900, 1980, s. 38n.; L. Hosák – M. Zemek, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1, 1981, s. 81n.; J. Válka, Dějiny Moravy 2. Morava reformace, renesance a baroka, 1995, passim; Z. Měřínský, Černohorští z B. na vídeňské univerzitě v pozdním středověku a raném novověku, in: Nový Mars Moravicus, 1999, s. 285n.; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 349n.; M. Plaček, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, 2001, s. 127n.; J. Holinková, Dvě studie z dějin městské školy na Moravě v předbělohorském období, 2005, s. 110, 187.

Jiří Šmeral